Bipolární depresi lze léčit jedním stabilizátorem
Ve své přednášce jste prezentoval případ pacientky s bipolární poruchou, která líčila své příznaky, jež jsou známé každému z nás: pocity nejistoty, prázdnoty, které se střídají s uvolněním a radostí. Podle čeho lékař- nepsychiatr pozná, že nejde o běžné stesky, ale onemocnění, které je nutné léčit?
Nejde o samotné příznaky, které může znát i každý člověk bez psychiatrického onemocnění, ale především o jejich intenzitu, délku trvání a dopad na osobní i pracovní oblast každodenního života. Žádný z příznaků bipolární poruchy není sám o sobě abnormální. Smutek trvající minuty či hodiny nepatří nezbytně k psychiatrické symptomatologii, ale nepřetržitý smutek po dobu týdnů až měsíců, který znemožňuje práci a komplikuje partnerské vztahy, je obvykle příznakem onemocnění, které vyžaduje léčbu.Léčba „jednoduché“ unipolární deprese je v kompetenci praktického lékaře. Může ale praktik rozeznat, že se jedná o bipolární poruchu, při níž se střídají epizody deprese a hypománie?
U mnoha pacientů s typickými a jasně vyjádřenými příznaky může praktický lékař bipolární poruchu diagnostikovat, ale u většiny případů pravděpodobně nikoli. Jde o pacienty s opakovanými depresemi buď bez zjevných známek hypománie, nebo jejíž symptomy jsou vyjádřeny jen nenápadně nebo po krátkou dobu, trvající řádově třeba jen hodiny. Praktický lékař obvykle na cílené pátrání po hypománii nemá čas, správnou diagnózu většinou stanoví až psychiatr. Je pravda, že v poslední době je bipolární porucha diagnostikována častěji, a to až u 40 % pacientů s často opakovanou depresí. Poslední epidemiologické studie také naznačují, že poruchy bipolárního typu se mohou v průběhu života najít až u 10 procent populace.V přednášce jste uvedl, že u bipolární poruchy jsou významně častější suicidální tendence i samotné suicidální konání než u „pouhé“ depresivní poruchy. V tom případě je včasná diagnostika velmi důležitá. Jaké známky lze považovat za varovné, které by měly i nepsychiatra varovat, aby přehodnotil terapeutický postup?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2005, strana 11
Zdroj:
