Přeskočit na obsah

Bude boj s hydrou administrativy vítězný?

Přebujelá administrativa bere zdravotníkům čas, který by chtěli a měli věnovat pacientům. Přitom zdravotnická dokumentace z velké části neobsahuje informace nezbytné pro poskytování zdravotní péče, jde hlavně o informované souhlasy, tedy ochranu v případném soudním sporu, a naplňování požadavků akreditace, za niž zdravotnická zařízení draho platí soukromým firmám. Chystaná změna má ulevit sestrám ve vedení ošetřovatelské dokumentace, povinností už nebude ošetřovatelský plán. Co všechno bude součástí záznamů, bude věcí jednotlivých zařízení. Bude záležet na tom, jak moc budou managementy kreativní, zda dokumentaci uberou, přidají, nebo také může zůstat stejná. Zeptali jsme se lékařů a sester: Ministerstvo plánuje vyhláškou zredukovat administrativu pro zdravotníky. Co by se podle vašeho názoru určitě mělo zrušit a naopak, jaké údaje vám nyní chybějí?


  • MUDr. Milan Kubek,

 

prezident České lékařské komory

Zbytečná administrativa dusí zdravotníky a ohrožuje pacienty. ČLK vyzvala již v roce 2016 ministerstvo zdravotnictví, aby se pokusilo redukovat přebujelou administrativu, která obtěžuje zdravotníky a ohrožuje pacienty. Navrhovali jsme zejména výraznou redukci sesterské dokumentace a omezení pole působnosti pro nejrůznější akreditační společnosti.

Zdravotníci se musejí v první řadě věnovat pacientům, nikoli administrativě.

Zdravotnická dokumentace dnes z velké části neobsahuje žádné z hlediska poskytování zdravotní péče nezbytné nebo užitečné informace. Jde z valné části o dokumenty, které nesouvisejí s prací lékaře ani zdravotní sestry. Jedná se například o různé druhy informovaných souhlasů.

Kapitola sama pro sebe je ošetřovatelská dokumentace, jejíž vedení je sestrám ukládáno s úmyslem optimalizovat ošetřovatelský proces. Ve skutečnosti je však výsledek mnohdy právě opačný. Pro samé papíry nezbývá uštvaným zdravotním sestrám na pacienty čas. Formalistická ošetřovatelská dokumentace se jeví jako nadbytečná administrativní zátěž.

Celá administrativní agenda je kontrolována soukromými akreditačními společnostmi, které nejen dodržování všech těchto normativů vyžadují a kontrolují, ale dále rozšiřují nadbytečné administrativní úkony pod záštitou platné nepřehledné právní úpravy. Akreditace se neopodstatněně staly jakousi vyžadovanou vyzdvihovanou normou jak ze strany pojišťoven, tak ze strany ministerstva. Ve zdravotnických zařízeních však převládá mezi lékaři a dalším odborným personálem opačný dojem vyjádřený sloganem: „Když jsme neměli akreditaci, starali jsme se o pacienty!“ Zmíněné privátní společnosti navíc zcela bezúčelně odčerpávají ze zdravotnictví nemalé prostředky, protože akreditace podléhají pravidelným reakreditacím, tedy zdravotnické zařízení se stává jejich trvalým zákazníkem a zdrojem zisku.

Lékařská komora podporuje návrh ministerstva, jehož cílem je zjednodušit vedení zdravotnické dokumentace, zrušit nadbytečnou ošetřovatelskou dokumentaci, zrušit povinnost dodržovat přesně stanovenou strukturu informovaných souhlasů i nesouhlasů a zjednodušit skartační řízení.



 

  • MUDr. Zorjan Jojko,

 

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

O tom záměru jsem slyšel, zatím jsem ale neviděl žádný písemný návrh nějaké konkrétní změny. A také se obávám, že řada věcí, která vadí valné většině ambulantních specialistů, je z pozice vyhlášky ministerstva zdravotnictví neovlivnitelná. Jako příklad mohu uvést tzv. interní audit a koneckonců i tu řadu „slohových cvičení“, na nichž v současné době musíme pracovat v rámci nabytí účinnosti nařízení o GDPR, kdy se nestačí jen správně chovat, ale každý jednotlivý lékař o tom musí mnohdy jen sám sebe ujistit písemně. Abych ale ministerstvu nekřivdil, uvítali jsme změny, které např. změnily skartační lhůty v rámci novely vyhlášky o dokumentaci. Byla to po letech prima první „vlaštovka“. Na ty další si rádi počkáme.



 

  • PhDr. Martina Šochmanová, MBA,

 

náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči a kvalitu, IKEM, prezidentka České asociace sester

Nadbytečná administrativa je skutečně jednou z příčin nespokojenosti zaměstnanců ve zdravotnictví, jak ukazují průzkumy mezi zdravotníky. „Papírování“ mnohdy sestrám zabírá neúměrné množství času, někdy i na úkor vlastní práce, a tím i na úkor kvality péče o pacienty. Česká asociace sester dlouhodobě usiluje o zjednodušení ošetřovatelské dokumentace. Proto jsme v úzké spolupráci s ministerstvem zdravotnictví připravili metodická doporučení a následně připomínkovali novelu vyhlášky, která poskytovatelům zdravotních služeb vymezuje obsah a rozsah ošetřovatelské dokumentace.

Na druhou stranu nelze veškerou administrativu vnímat jako nutné zlo. Běžné dokumentování poskytované ošetřovatelské péče musí zůstat zachováno, především s ohledem na možné soudní spory. Chceme také zabránit tomu, aby se některé administrativní činnosti zbytečně dublovaly, a chceme, aby byly pracovní týmy doplněny o zaměstnance, kteří se budou povinné administrativě věnovat. Aktivní roli při řešení problému by měly hrát i managementy jednotlivých zdravotnických zařízení, je zde kladen velký důraz na to, aby dokumentace odrážela potřeby daného pracoviště.



 

  • Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA,

 

náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání, VFN v Praze

Osobně velmi podporuji redukci zejména ošetřovatelské dokumentace, která v posledních deseti letech narostla v řadě nemocnic do neúnosných rozměrů. Je však nutné zdůraznit, že nejde v tomto případě o úplné zrušení ošetřovatelské dokumentace, ale pouze její možnou redukci. Chce to zdravý rozum, nadhled a zachovat ty nejdůležitější body v záznamech o ošetřování pacientů. Vynechat pak lze oblasti, které administrativně zatěžují zdravotníky a ve výsledku nemá jejich zapisování zásadní důvod v péči o pacienta.



 

  • Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM,

 

předseda České internistické společnosti ČLS JEP, III. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Administrativní zátěž představuje jeden z největších problémů současného zdravotnictví nejen u nás, ale na celém světě. Představa, že lékař na jednotce intenzivní péče ve Francii tráví 50–60 procent času u počítače a pouze 40 procent prací s nemocným, se mi nelíbí ani jako lékaři, ani jako potenciálnímu pacientovi.

Pokud jde o vyhlášku, neznám ji v detailech, ale jediné, co bych si nepřál, aby vzniklo oddělení pro redukci administrativy, které začne chrlit formuláře, dotazníky, příkazy a nařízení a sledovat statistiky výkonu své práce. Jinak je pokus o omezení administrativy jistě chvályhodný.

Pokusil jsem se diskutovat možnosti redukce administrativy s více lékaři (střední vedoucí funkce odpovídající zhruba primáři) a sestrami (vrchní, staniční i sestry ve směnném provozu). Závěr mne velmi překvapil. A kupodivu se naprosto shodoval s tím, co jsem „vymyslel“ já sám. Administrativu moc omezit nelze! Ano, najdeme nějaké dublování, komplikování schvalovacích procesů pojišťovnami, neustálé zkoušení a analýzy „nových verzí“ čehosi, co se pak reálně nikdy nepoužije, některé informované souhlasy jsou složité a přitom formální, nicneříkající.

Problém vidím také v tom, že obvykle samy organizace (nemocnice či polikliniky) se snaží být „papežštější než papež“ a vymýšlejí různé dotazníky a vyhlášky, které nikdo ani nevyžaduje a jejichž účel a význam mi uniká.

Žijeme ale na začátku 21. století v zemi EU, se zavedeným právním systémem (i právníky čekajícími na naše chyby). Už z forenzních důvodů musíme vše řádně dokumentovat (ostatně mnohdy/ většinou i z důvodů medicínských). Sesterská dokumentace byla redukována, zřejmě na maximum (možná se jí málo využívá a zbytečně se dubluje). Dokládat činnosti ale musí lékař i sestra a další nelékařské profese.

Zásadní je ale především organizace práce a personální obsazení ordinací, ambulancí klinických oddělení, prostě zdravotnických zařízení. Když říkám, že administrativě se nevyhneme, neznamená to, že mnohé úkony by nemohly činit osoby další, nelékařské profese, které třeba vůbec nemusejí být zapojeny do léčebně preventivní péče. Za dávných časů mého studia jsem byl na studentské výměně ve Finsku překvapen, že na každém oddělení (do 30 lůžek) byla sekretářka. Musí opravdu objednávat a shánět řadu věcí běžného života lékař či sestra? Využíváme dostatečně počítačových systémů? Někdo řekne, že je to naše chyba, ale systémy jsou vyvíjeny často jako „user unfriendly“!

Možná omezí administrativu umělá inteligence. To si ale asi ještě počkáme…

Všichni jako zdravotníci, lékaři především, chceme a potřebujeme data o nemocnosti, úmrtnosti, databáze chorob i pacientů, přehled výsledků léčby… Kdo ale bude „krmit“ tyto databáze? Zase si lékař „ukradne“ čas ze své porce pro pacienta. A to prostě nejde!

Jediné řešení je personální posílení nelékaři, pokud možno přímo na odděleních, možná i čistě administrativními pracovníky, a zlepšení organizace práce.



 

  • MUDr. Ilona Hülleová,

 

předsedkyně SPLDD ČR

Především je vždy žádoucí s vyhláškou MZ seznámit zástupce poskytovatelů, v našem případě zástupce praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD) v rámci připomínkového řízení. Snaha zredukovat administrativu je chvályhodná, ale nejsem si jistá, jakou administrativu se chystá MZ zredukovat. PLDD jsou zavaleni administrativou, a ne vždy se jedná pouze o administrativu, kterou má MZ možnost ovlivnit. Budu‑li konkrétní, tak nás zatěžují zejména omluvenky do škol, které vyžadují rodiče a děti na základě tlaku učitelů stále častěji. Je to pro školy nejjednodušší cesta, jak omluvit záškoláctví či nedůslednost rodičů. Zvyšuje se tak návštěvnost ordinaci i kvůli banalitám, které jsou schopni rodiče vyřešit doma sami. Dále jsou to posudky o zdravotní způsobilosti dítěte, a to doslova k čemukoli. Rodiče dnes žádají posudek či potvrzení např. na plavání kojenců či výlet se školou. Samostatnou kapitolou jsou i potvrzení pro vstup do MŠ. Nejednotné a několikastránkové formuláře nás obírají o čas, navíc často i opakovaně, neboť rodiče přinášejí opakovaně nové přihlášky do dalších MŠ, protože se dítě z důvodů naplněné kapacity do vybrané školky nedostane. Další narůstající administrativu pro nás představují zprávy o úrazech pro různé komerční pojišťovny. Často dítě ošetřuje chirurg, ale pojistku žádá rodič vypsat po registrujícím lékaři, protože chirurg na to nemá čas. Když k tomu připočteme administrativu zejména pro OSSZ a OSPOD, zjistíme, že čas strávený „papírováním“ činí více než 1–2 hodiny denně. Když se vrátím k vyhlášce MZ, uvítala bych jasná pravidla k předávání lékařské dokumentace, zjednodušení předávání lékařských zpráv a v době elektronizace zdravotnictví bych očekávala, že MZ zajistí každému lékaři elektronickou identitu (podpis) a možnost rychlou zabezpečenou cestou komunikovat s ostatními poskytovateli a úřady. Od úřadů bych očekávala, že se sníží frekvence vyžadovaných lékařských zpráv zejména u dětí s trvalým a neměnným postižením. Nemalé potíže jsou v našich ordinacích i s vypisováním ošetřovného člena rodiny, kdy nemůžeme tak jako dříve již v začátku nemoci tzv. paragraf vypsat a ukončit dle potřeby a možností rodiče. Našla bych další příklady, ale přesahuje to možnosti krátkého sdělení.



 

  • PhDr. Mgr. Robert Huneš,

 

prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče, ředitel Hospicu sv. Jana Nepomuka Neumanna, Prachatice

Snahu zredukovat administrativu nelze než uvítat. Ale to znamená propustit úředníky, kteří jsou touto administrativou živeni. Je vláda ochotna jim opravdu vypustit rybník, totiž propustit je? Je to opravdu vážně míněno? Pokud ano, pak konkrétně – zruší řadu nadbytečných hlášení na Ústav zdravotnických informací a statistiky? Hurá na to! Dáme větší autonomii lékařům a sestrám? Sejmeme z nich alespoň částečně břemeno redundantní administrativy a nahradíme důvěrou v jejich autonomii, odbornost, vzdělání a svědomí? Hurá na to!

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Pardubice mají nový pavilon psychiatrie

23. 11. 2021

Nový pavilon psychiatrie přináší důstojné prostředí pro léčbu duševních onemocnění a větší kapacitu. V Pardubické nemocnici byl po dvou letech…

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…