Bude eRecept pro lékaře přínosem, nebo jen zbytečnou buzerací?

Od ledna je pro lékaře eRecept pod hrozbou dvoumilionové sankce povinný, i když podle chystané novely by letos ještě neměli být za jeho nevypisování pokutováni. Tisíce lékařů nemají dosud přístup do centrálního úložiště, píšou recepty papírové. Vyřizování je totiž složité, čeká se na potvrzení od ČLK, na kód SÚKL, lékaři jsou závislí také na IT firmách, což je stojí nemalé prostředky. Ti, kteří už si tímto martyriem prošli, nevidí v eReceptech zatím přínos. Nemohou si ověřit, zda si pacient lék vyzvedl. Postrádají lékový záznam pacienta či varování před stahovanými léky. Vadí jim, že systém umožní evidovat preskripci každého jednotlivého lékaře, mluví proto o „velkém bratru“. Někteří lékaři kvůli eReceptu ukončí praxi. Zeptali jsme se lékařů i lékárníků: Jaké jsou vaše dosavadní zkušenosti s eReceptem, co vám a vašim pacientům přináší?

• MUDr. Milan Kubek,

prezident České lékařské komory, angiologická ambulance, Praha

Elektronické recepty nepoužívám a vůbec mi nechybějí. Nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu ani lékařům, ani pacientům, ale ani zdravotním pojišťovnám. Lékový záznam pacienta, který by snad jako jediný mohl mít nějaký význam, totiž není možný a příslušná změna zákona bude účinná snad až v roce 2020. Ani to by však nemusel být problém, vždyť informace o předepsaných i vydaných lécích mají dnes zdravotní pojišťovny. Pokud je stát chce, proč si je nevyžádá přímo od nich? Pro lékaře je stejně nejdůležitější vědět, co pacient opravdu užívá, a informace přímo od pacienta nám žádný lékový záznam nenahradí.

Je směšné, že stát nezodpovědně ukládá jako povinné něco, co pořádně nefunguje. To je hazard se zdravím. Ke kolapsu zdravotní péče zatím nedošlo pouze díky ochotě lékařů předepisovat léky klasickým způsobem, tedy v tuto chvíli v rozporu se zákonem. Asi 8 000 lékařů, včetně mne, elektronické recepty vystavovat nemůže, přičemž několik stovek z nás nebude moci takovou povinnost plnit nikdy. Chyba je jednoznačně na straně státu a výmluvy SÚKL, který se snaží svalovat zodpovědnost na lékařskou komoru, jsou stejně trapné jako nařčení lékařů a lékárníků ze zločinného spolčení, kterého se dopustil bývalý ředitel tohoto úřadu. Pokud by jeho zaměstnanci nebyli lenoši, mohli by si přece validaci lékařů dělat s pomocí na stránkách ČLK veřejně dostupného seznamu lékařů sami.

• MUDr. Zorjan Jojko,

Kardiomed, s. r. o., Praha, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Z titulu předsedy Sdružení ambulantních specialistů žádné pozitivní informace k eReceptu nemám. Zato mám plnou e‑mailovou schránku stížností kolegů na obtížnou – místy až nulovou – komunikaci se SÚKL, na to, jak často „se seká“ spojení s centrálním úložištěm receptů, čímž nový systém kolegyně a kolegy při jejich práci zdržuje, jak často již nyní musejí vysvětlovat pacientům, že předpis léku je jen částí jim poskytnuté péče a že mu v naprosté většině musí předcházet klinické vyšetření, tj. není odborně medicínsky možné jim vyhovět v jejich požadavku zaslání receptu elektronicky.

Z titulu lékaře s novým systémem nemám zkušenosti žádné, neboť patřím k té velké skupině, která si sice včas požádala o přístupová data, jež ale přišla s velkým zpožděním, a nyní jsem na čekací listině IT společnosti, která mi musí systém aktivovat. Za zajímavé ale považuji to, že se mě již několik pacientů zeptalo, jak mají postupovat, pokud nechtějí, aby se jejich soukromá zdravotní data shromažďovala u jim neznámého „velkého bratra“.

• Mgr. Leona Štěpková,

Lékárna Medea, Hostomice a Hrob, okres Teplice

Elektronické recepty přijímáme v naší lékárně už asi rok a půl. Vadilo mi, že se během loňského léta změnil systém a já musela celou tu nepříjemnou anabázi s hesly a certifikáty absolvovat znovu. Ale jinak to bylo celý podzim bez problémů. Ty nastaly až se zvyšujícím se počtem eReceptů. Zatím ještě celá řada lékařů v našem okolí vystavuje „klasické“ papírové recepty, takže asi polovinu předepsaných léků vydáváme „postaru“. Občas vypadává úložiště SÚKL, to je velmi nepříjemné, protože eRecept buď nelze načíst vůbec, nebo nemůžu ukončit expedici. A jestliže chce pacient platit kartou, je to ještě větší problém. Když se totiž data o expedici automaticky do nějaké doby neodešlou, můj program nemůže ukončit expedici a chce vrátit přes terminál platbu… Výpadky nebývají dlouhé, třeba jen několik vteřin až pár minut, ale zato hodně nepříjemné a vždy ve zcela nevhodnou chvíli (fronta, mrzutý pacient apod.).

Za velkou komplikaci považuju to, že nemůžeme některé věci v eReceptu opravit. Když například lékař omylem zapne příznak „hradí pacient“ chronikovi, který lék běžně užívá a má ho hrazený pojišťovnou, nemůžu to předělat, i když se zjevně jedná o překlep. Buď si pacient lék zaplatí, nebo musí zpět k lékaři. Tyto situace se stanou typicky pozdě odpoledne, když už lékaře telefonicky nezastihnu. Je to zákon schválnosti. Dalším problémem je preskripce individuálně připravovaných léčivých přípravků. Přesné složení (např. masti) je totiž jen na průvodce, zatímco na eReceptu je třeba jen „beloderm ve vas“, ale přesně kolik, přesně čeho a do jakého množství už nikoli. Musíme se tedy řídit podle průvodky, a ne podle receptu… A co až nám to někdo přinese jen jako kód v mobilu? Bude mít smůlu…

Další veliká komplikace je platnost receptu. V dnešní době, kdy jsou výpadky léků na denním pořádku, je běžné, že se některé léky seženou až po platnosti receptu. To se doposud dalo po dohodě s lékařem jednoduše opravit. Teď to nejde. Recept po platnosti prostě nevydáme, i kdybychom se rozkrájeli. Lékař musí vystavit nový nebo na to předem myslet (!) a vystavit ho s delší platností. A to se netýká jen výpadků, u nás v Ústeckém kraji nemají klienti peníze. A léky si doposud vyzvedávali postupně. Teď budou mít smůlu…

Občas zažijeme úsměvné situace, třeba když přijde pacient s průvodkou, kterou si sám vytiskl, ale na celou A4 – a já couvám a couvám a čekám, jestli to čtečka „vezme“. Nebo se dostavil klient s notebookem a hledal asi 10 minut recept ve své poště, kterou si při té příležitosti vyřizoval. To vše na táře… Pokud to mám shrnout, tak mi eRecept přinesl neodvolatelný pocit absolutní závislosti na výpočetní technice. A to mě netěší. Výhody možná budou a můžu se na ně těšit, ale jen za podmínky, že bude vše a vždy fungovat bezvadně. A to jsem ve své praxi ještě nezažila.

• MUDr. Cyril Mucha,

člen pracovní skupiny pro eHealth při prezidiu ČLS JEP, praktický lékař, Praha

Když se dívám na projekt eReceptu, nabývám bohužel dojmu, že stát dělá všechno pro to, aby zdravotníci elektronizaci doslova nenáviděli. Dosud všechny státem tvořené nebo podporované projekty eHealth buď zcela krachly (poté, co ze zdravotního systému vyvedly velké finanční prostředky), nebo musely být prosazovány silou a poměr cost/benefit byl slušně řečeno velmi nevýhodný. Zástupci ČLS několik let prosazovali v různých komisích, aby se eRecept stal výjimkou. Bohužel se tak nestalo. Pro rychlou kontrolu výhodnosti jakéhokoli eProjektu vytvořila ČLS pravidlo 5Z (zjednodušit, zrychlit, zlevnit, zracionalizovat práci a zredukovat tu nemedicínskou). Pokud eRecept takto posuzujeme, zjistíme, že v aktuální verzi nesplňuje téměř žádné. Já sám eRecept používám ve své ordinaci více než čtyři roky a paradoxně právě proto si myslím, že byla chyba jeho plošné a zejména povinné zavedení v současném stavu. Po celou dobu jednání o eReceptu prosazovala ČLS několik bodů, které měly eRecept zracionalizovat a zjednodušit a měly být splněny dříve, než dojde k jeho povinnému zavedení. Z nich však státní úředníci splnili pouze minimum, a tak vznikl tento polovičatý projekt, spíše paskvil, který je nutno prosazovat silou.

Co tedy eRecept lékařům přinesl? Řekl bych zejména další zkušenost, že velká část úředníků (znám i výjimky) jsou bohužel tvorové veskrze líní, kteří neumějí držet slovo, a více než na tom, zda je nějaký projekt smysluplný nebo funguje, jim záleží na tom, aby náhodou neudělali cokoli, co by jen náznakem ohrozilo jejich klid, resp. židle. A abych jen nekritizoval: eRecept většinou funguje, občas padá. Jediné, co je na eReceptu pro pacienty i zdravotníky v tuto chvíli zajímavé, je možnost distančního posílání. To je ale za téměř 500 mil. Kč trochu málo.

• MUDr. Otto Herber,

praktický lékař, Kralupy nad Vltavou

Zavedením eReceptu se pro mne z hlediska rutinní každodenní práce nic nezměnilo. Každý pacient dostane, co potřebuje. Ale jsem zklamaný, protože jsem očekával zpětnou vazbu. Velmi bych ocenil, kdybych měl informaci o kombinaci léků, které pacient užívá, kdybych získal přehled o interakcích a v neposlední řadě i o skutečně vydaném léčivu. Nic takového nový systém nenabízí. Vytištění trvá dlouho. Takže ani zkrácení preskripčního času nepřinesl. Snad jen to, že nemusíme razítkovat jednotlivé recepty… Možnost předpisu léku „na dálku“ pomocí SMS nebo zasláním e‑mailem je relativním přínosem. Osobně hledám klinické situace, kdy lze tuto výhodu využít. U akutního onemocnění to nepřipadá v úvahu a chronické pacienty jsem zvyklý zhruba jednou za tři měsíce kontrolovat. Takže zase nic moc. A zákonem stanovená povinnost zavedení eReceptu?! To je kapitola sama pro sebe. Osobně si myslím, že daleko prospěšnější by bylo elektronické propojení mezi všemi zdravotnickými zařízeními a eRecept by byl jednou součástí celého systému. A pak by bylo pochopitelné, že se lékař zapojit musí. A konečně finanční náklady, které jsou s tím spojené. Těžko si představit, že se mi něco z vynaložených prostředků vrátí. Rozhodně se eReceptu nebráním, ale při technologických možnostech současnosti bych očekával daleko dokonalejší systém.

• MUDr. Andrea Vocilková,

kožní ordinace, Praha

V naší ordinaci eRecepty fungují. Zatím mám možnost ePreskripce pouze já. Kolegyně, která pracuje jako zaměstnanec na část úvazku, zatím oprávnění nemá – nestihlo se to, protože informace, že pro každého lékaře musí být certifikát zařízen samostatně, se k nám dostala pozdě. Zařizovala jsem to přes našeho dlouholetého IT technika ze společnosti, od níž máme náš medicínský program. Tisknout eRecept jde bez potíží. Několika našim pacientům jsme poslali recept e‑mailem a několika pacientům, kteří nemají možnost internetu, jsem po telefonu nadiktovala identifikační kód receptu, a zatím jsem nedostala žádnou informaci, že by byl nějaký problém s výdejem léčiva i magistraliter. Občas je trochu delší odezva – ale v řádu 10 vteřin. Na druhou stranu si kladu otázku: je zdravotnictví internetová zásilková služba, kam si pacienti zavolají a obratem dostanou požadovaný lék? I v minulosti si volali a přicházeli „jen pro recept“ – jenže ve většině případů to bylo z ruky do ruky, i u chroniků to alespoň v základní rovině stačilo k ověření zdravotního stavu. Nechtěla bych se dočkat toho, že mě pacienti budou tlačit k tomu, abych napsala recept na léčbu projevů, které jsem neviděla a které mi pouze popíšou do telefonu – např. pásový opar. Zatím jsem neobjevila, jak funguje zpětná informace, zda si pacient recept vyzvedl. Když už ten systém zprovoznili a musí se tam velmi přesně ukládat bydliště kvůli porovnání s centrálním registrem obyvatelstva (!!!), tak nechápu, proč nemůže být zpětná vazba, zda je pacient pojištěn u konkrétní zdravotní pojišťovny, na niž je recept vystaven. Osobně považuju přínos eReceptu za problematický, rozhodně mi práci neulehčuje a jeho zavedení mě zatím stálo 1 900 Kč.

• MUDr. Stanislav Novák,

praktický lékař, Cheb

Jde o mé subjektivní dojmy: eRecept mi pozitivního nepřináší absolutně nic. Ačkoli instituce za něj zodpovídající měly na přípravu několik let, ty skvělé předpovědi přínosů jsou jen lži pro laiky. Kontrolní systém inkompatibility medikamentů mám ve svém profesionálním programu asi 25 let (!!), zobrazí se okamžitě i se stupněm nebezpečnosti a vysvětlivkami, proč tomu tak je a na co je třeba dát pozor. Přehled o preskripci léků (též o průměrné nákladovosti pacienta atd.) mám cca od roku 1993, a to do posledního haléře i tablety. Dohadům s pacienty to nezabrání… Nastavení parametrů eReceptu je lepší nechat na „ajťákovi“ – hlavně kvůli implikaci kódů ze SÚKL (co parazitů se na tom v republice přiživilo…). „Instituce rozhodly“ nikoli o plošné všeobecné informovanosti lékařů stran konkrétních věcí, ale hlavně o „případné dvoumilionové pokutě“. Pacientům jsem úmyslně nezdůrazňoval, že nedrží v ruce recept, ale jen „průvodku“. Většina si ničeho nevšimla, i když jsem na recept aktivoval také nápadný QR kód (opět šílená výhoda, „když pacient průvodku ztratí, lékař mu snadno vytiskne jinou“… hurá!!).

Shromažďované informace mají zdravotní pojišťovny, vědí, kdo, komu a jaké léky napsal, v jaké síle, dávkování, jak je případně lékárna zaměnila. Mimochodem, jsou to informace velmi dobře prodejné, cenné i v anonymní formě („44letý hypertonik, muž, užívá to a to…“). Z konkrétních kont na konkrétní konta přešlo dle médií 300 až 400 milionů korun. Výsledek? Já před lety musel zdůvodňovat, proč jsem si do ordinace pořídil „flešku“ za 1 200 korun.

Od poloviny roku 2017 obvyklé „hejtování“ lékařského stavu typu „staří debilové se nejsou schopni naučit na počítači, zatímco náš tříletý Pepíček si sám pouští pohádky na tabletu“ – tolik pohled 66letého praktického lékaře pracujícího na PC zhruba od roku 1992.

• MUDr. Markéta Pfeiferová,

předsedkyně Mladých praktiků

Elektronický recept používám teprve několik týdnů, mé zkušenosti s ním nejsou zatím bohaté. Jako nevýhodu spatřuji, že je vázaný na elektronický podpis, a tudíž na každoroční obnovu kvalifikovaného certifikátu. Platnost mého certifikátu končí za čtvrt roku a už nyní se obávám párování nového certifikátu s eReceptem. Výhodou je, že není nutné recept opatřovat razítkem a jmenovkou, i když mnohé pacienty tento fakt překvapí a s receptem se vracejí. Dále jsou pacienti udiveni, že nejsem schopna nahlédnout do „databáze“, jaký lék jim předepsal specialista. Všichni pacienti chodí pro eRecept stále osobně, benefit předpisu „na dálku“ prozatím nikdo nevyužil.

• Mgr. Marek Hampel,

předseda představenstva Grémia majitelů lékáren

Od ledna vlastně začal pilotní projekt eReceptu v ČR. Tento projekt bude trvat jeden rok. Zatím máme zkušenosti v rozsahu od tří do padesáti procent elektronických receptů vydaných v lékárnách. Tedy náběh systému je postupný, jak jsme ostatně v připomínkovém řízení doporučovali. Zkomplikovala se práce lékárníka při výdeji léčiv, prodloužil se čas pro výdej léků. Aktualizace našich SW v lékárnách proběhla ke konci roku, tak máme málo praktických zkušeností. Majitelé lékáren museli vynaložit hodně peněz, aby systém eReceptu vůbec mohl v praxi fungovat. Na rozdíl od jiných segmentů poskytovatelů péče jsme nedostali v rámci úhradové vyhlášky pro tento rok ani 1 Kč, a to byla nutnost pořídit nejen nové čtečky, ale také zaplatit úpravu lékárenského SW a zabezpečení kvalitního připojení k internetu, jinak by výdej eReceptu v lékárnách vůbec nebyl realizovatelný a pacienti by nedostali své léky. Těsně před Vánocemi spadl velkému poskytovateli internetového připojení signál, v tu chvíli lékárny nevydaly žádný elektronický recept, a nebýt papírové průvodky, pacienti by své léky nedostali vůbec. Od nového roku platí také zákaz reklamy na nosiči identifikátoru eReceptu, a tak je garantována svobodná volba pacienta ve výběru lékárny. Což oceňují pacienti. Od nového roku také lze při retaxaci vydaných eReceptů v lékárně opravit příslušnost pacienta ke zdravotní pojišťovně. Bylo by fajn, pokud by to již garantoval systém Centrálního úložiště elektronického receptu při zadání předepisujícím lékařem. Celý rok 2018 bude tedy probíhat pilotní projekt a největší nefunkčnosti se „doladí“.

• Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.,

Lékárna Slatinice, Olomoucký kraj

V naší lékárně vydáváme léky na elektronické recepty již poměrně dlouho, byť byl u nás rozsah této preskripce před zavedením povinného předepisování eReceptů poměrně nízký. To se v novém roce výrazně změnilo. Podle mého názoru bylo dáno dosavadní malé využívání systému právě tím, že přinášel jednotlivým uživatelům spíše náklady než zjednodušení práce nebo bezpečnější léčbu. Proto je třeba ve spolupráci s ministerstvem doplnit během letošního roku systém eReceptů tak, aby například zdravotníci měli přehled o pacientem užívaných lécích nebo aby zjednodušil a zrychlil některé administrativní úkony a zajistil již při předepisování přesné a nezpochybnitelné údaje o pacientovi a jeho zdravotní pojišťovně.

Z čistě technického hlediska u nás výdej eReceptů v podstatě funguje, my se nesetkáváme s výraznějšími výpadky či zdržením v načítání dat z CÚER. Na druhou stranu je ovšem také fakt, že zejména při větším počtu receptů pro jednoho pacienta je zatím fungování elektroniky pomalejší než práce s klasickými papírovými recepty. Je to dáno zejména nutností nahrávání a výdeje eReceptů z úložiště po jednom. Přitom i zde se již rýsuje určité řešení, stejně jako v případě průvodek k elektronickým receptům, které nemají jednotný ani formát ani obsah, který by byl zakotvený v legislativě.

Spíše než „co přináší“ by proto byla v současnosti možná přesnější otázka „co by mohl přinášet“. Elektronizace totiž nabízí spoustu zajímavých možností, které bohužel v důsledku naprostého zanedbání v předchozích letech zůstaly ležet ladem. Přesto jsem optimistou a věřím, že se ve spolupráci všech zainteresovaných subjektů podaří vytvořit funkční a prospěšný systém.

• MUDr. Ilona Hülleová,

praktická lékařka pro děti a dorost, Bystřice pod Hostýnem, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

Cesta k vyřízení všeho potřebného pro zavedení a používání eReceptu byla z mého pohledu docela složitá, trvalo to dlouho a bez pomoci IT specialisty bych to sama určitě v klidu nezvládla. Možná i z těchto důvodů jsem nedopadla jako někteří kolegové, kteří si vše instalovali s výrazným předstihem a ke konci roku jim certifikát vydaný SÚKL skončil, museli generovat nový certifikát opakovaně. Samotné vystavení eReceptu pro pacienta již běželo v prosinci bez potíží. Nicméně časem jsem narazila na některá úskalí, která přináší teprve praxe v lednu (např. nekompatibilita s číselníky léčiv či chybovost adresy pacienta). Ve druhém týdnu ledna se občas začala zpožďovat odezva z centrálního úložiště SÚKL. V tuto chvíli mi eRecept nic nepřináší. Naopak jsem měla se zavedením další finanční výdaje a musela jsem celé problematice zavedení eReceptu věnovat čas navíc. Pro pacienty se zatím také nic nemění, nadále dostávají papírovou průvodku, na které je místo razítka lékaře čárový kód. Jediné, co mě těší, je to, že se již nemusím na recept podepisovat.

• MUDr. Václav Šmatlák,

praktický lékař, Praha, člen předsednictva Sdružení praktických lékařů ČR

Osobní zkušenost s předepisováním nemám, asi po dvou měsících od prvního kroku jsem před týdnem obdržel přístupové kódy a stále čekám na informaci ze SÚKL, že můj účet byl aktivován. Až se tak stane, budu kontaktovat správce SW, který používám, aby mi komunikaci s centrálním úložištěm zprovoznil. Z ohlasů členů však vím, že situace je velmi neuspokojivá. Čas potřebný na předepsání léčiva se prodlužuje se zvyšujícím se počtem uživatelů až na desítky sekund. Čím dál častěji se nepodaří k úložišti přihlásit vůbec. Je potřeba pokusy o spojení s úložištěm znovu a znovu opakovat. Doba čekání na ošetření a s ní i nervozita lékařů, pacientů a lékárníků narůstá. Tedy přesně situace, před kterou jsme varovali u pilotním provozem neodzkoušeného projektu! Moji pacienti jsou zatím spokojeni, vše funguje jako dříve. Vytištění receptu na tiskárně zabere dvě sekundy.

P. S.:

1. Oceňujeme slib ministra Vojtěcha o neuplatnění sankcí. Zdá se, že jejich odložení či zrušení zažehnalo krizový scénář a mnozí kolegové přes rozhodnutí skončit pokračují dál. Informace shromažďujeme a situaci vyhodnotíme za cca 2–3 týdny. Varujeme politiky a zdravotní pojišťovny před hazardováním s trpělivostí lékařů, jejich trpělivost s podobnými pokusy je na samé hranici. Ukončení jedné praxe bez náhrady připraví o praktického lékaře cca 1 700 pacientů!

2. V současnosti je zřejmé, že systém není připraven na plošné bezchybné fungování a poskytování zdravotní péče komplikuje.

3. Vítáme odhodlání ministra dopracovat projekt eRecept a doplnit ho o očekávané funkcionality. K vlastnímu projektu eRecept – k jeho kvalitě a budoucnosti máme ovšem i další výhrady. Vzhledem k riziku zneužití kvalifikovaného osobního certifikátu je součástí našeho požadavku zavedení specifického certifikátu pro konkrétní zdravotnické zařízení, který bude sloužit i pro všechny další aplikace eZdravotnictví, např. ePN.

4. Požadujeme dobrovolný přístup k využívání ePN. Jak ukazuje dnešní praxe s eKomunikací se zdravotními pojišťovnami nebo eZpráva, kvalitní produkt, který usnadní a zrychlí práci zdravotnickému zařízení, budou lékaři ochotně využívat i bez hrozby likvidačních sankcí.

• PharmDr. Lubomír Chudoba,

prezident České lékárnické komory

Jak telegraficky popsat zkušenosti s eReceptem? Systém elektronické preskripce běží v povinném režimu druhý týden. K masivnímu kolapsu připojení nebo funkcí centrálního úložiště „díkybohu“ (a díky jen postupnému připojování lékařů) nedošlo. Lékárníci a lékaři se ale museli „poprat“ se spoustou úskalí vznikajících zejména při slaďování zdravotnických softwarů se státním systémem. Stálo je to spoustu energie a peněz, ani v části velkých nemocnic se ePreskripce nerozeběhla hladce. Pacienti byli naštěstí problematických situací souvisejících s vystavováním eReceptů a výdejem léků na ně víceméně ušetřeni. Za to všem lékárníkům, lékařům a pracovníkům jejich softwarových firem patří ohromné poděkování. Jejich nasazení v posledních týdnech roku bylo neuvěřitelné.

Jsem přesvědčen, že Česká lékárnická komora prostřednictvím aktivní komunikace s našimi členy, s lékaři, s pacienty a se SÚKL významně přispěla k dosavadnímu méně „bolestnému“ náběhu povinné ePreskripce. Nyní jsme ve fázi sumarizace podnětů k dopracování systému a k jeho dalšímu rozvoji. Ve strukturované podobě naše návrhy předložíme novému vedení ministerstva zdravotnictví (na některé jsme však upozorňovali již před několika lety). Jde o podstatné zkrácení doby vstupu zdravotnického profesionála a změnu způsobu jeho identifikace v systému (s využitím Národního registru zdravotnických pracovníků), legislativní ukotvení předávání identifikátorů a podobu průvodky eReceptu, absolutní a systémovou validaci všech údajů na vystaveném eReceptu, preskripci návykových látek, lékový záznam pacienta, funkční náhradní řešení výdeje eReceptu atd.

• Fakultní nemocnice Motol,

tiskové oddělení

Všechny požadované údaje našich lékařů nutné k zajištění předepisování eReceptů jsme odeslali na SÚKL v řádném termínu. Bohužel s ohledem na potíže s registracemi lékařů pro eRecept ze strany SÚKL nemohla ani ve druhém lednovém týdnu většina našich lékařů eRecepty vydávat. Zatím byly vydány tokeny s kvalifikovaným elektronickým podpisem, byly provedeny úpravy v dotčených provozovaných informačních systémech (NIS a lékárna), probíhá registrace lékařů na SÚKL, probíhá distribuce přístupových údajů aktivace přístupů do CÚ. Dále se musí dokončit registrace, distribuce přístupových údajů a aktivace přístupu do CÚ. Se zamítnutím přístupu do systému jsme se nesetkali. Potýkáme se spíše s tím, že selhává aktivace přístupu do CÚ (pokus o aktivaci končí chybou na straně portálu SÚKL).

K 11. lednu bylo plně aktivováno cca 100 lékařů, u cca 1 000 lékařů probíhala aktivace přístupů a na registraci čekalo cca 300 lékařů. Po přechodnou dobu tedy naši lékaři vystavují klasické recepty. Vzhledem k této situaci jsme od začátku roku vydali eRecepty v množství desítek kusů. Děláme vše pro to, abychom co nejdříve zrealizovali plný přechod všech lékařů na vydávání elektronické formy receptu. Naše nemocniční lékárna léky předepsané na eRecepty vydává. Zavedení eReceptu vliv na délku doby vydávání léků nemá.

Zdroj: MT