Bude se zdravotnictví USA učit od Evropy?

Spojené státy se jen pomalu učí od zemí, které systematicky přijímají opatření k redukci výdajů a ke zvyšování hodnoty zdravotní péče za vynaložený objem finančních prostředků, píše se v článku. Ke klíčovým mechanismům přitom patří posuzování komparativní nákladové efektivity léků, lékařských přístrojů, diagnostických testů a terapeutických procedur; dále implementace informačních technologií, snadný přístup k primární péči, včetně organizovaných systémů pohotovostní služby, silná role vlády v projednávání a stanovování plateb za poskytnutou péči a platební systémy, jež odměňují preventivní péči, management chronických onemocnění, koordinaci zdravotní péče a terapeutické výsledky spíše než objem poskytnutých služeb.

„Americkému zdravotnictví může pomoci jen transformace systému sériemi koordinovaných změn s potenciálem výrazně ovlivnit křivku růstu výdajů na zdravotní péči,“ píše v NEJM Karen Davisová, prezidentka Commonwealth Fund. Podle ní nedávné odhady realizované pro Commonwealth Fund Commission hovoří o úspoře 1,5 bilionu dolarů během deseti let, pokud by byly přijaty kombinace uvedených opatření, včetně všeobecného zdravotního pojištění. Tato komplexní opatření byla speciálně navržena pro systém zdravotní péče v USA, a dokonce zachovala pro Spojené státy typický smíšený soukromo-veřejný systém financování.

Je třeba více vědět o efektivitě péče

Největší pozornosti se v současné době dostává systému, jenž generuje více informací o efektivnosti zvolené diagnostiky nebo terapie, jejich komparaci proti jiným možnostem diagnostiky nebo terapie, vyhodnocování nákladů vzhledem k poskytnutému benefitu a stanovení míry přínosu dražší terapie.

„V tomto smyslu se Spojené státy mohou učit od Velké Británie a Austrálie, které implementovaly systémy řízení nákladové efektivity zdravotní péče,“ poznamenává v NEJM Karen Davisová. Podle ní například britský National Institute for Health and Clinical Excellence (NICE) trvale posuzuje efektivnost nových léků, přístrojů a diagnostiky v relaci k existujícím terapiím a technologiím a standardně poskytuje poradenství v oblasti klinických guidelines a managementu u jednotlivých diagnóz, jež je založeno na systematickém monitoringu dostupných
důkazů. Rovněž vyhodnocuje nárůsty nákladů na novou technologii s přepočtem na roky života ve standardní kvalitě (QALY) a vydává doporučení pro britskou Národní zdravotní službu (National Health Service, NHS) akceptovat nové technologie, jejichž náklady na definovanou jednotku zdravotního prospěchu nepřesahují stanovenou prahovou hodnotu, například 50 000 dolarů na 1 rok života ve standardní kvalitě.

„My však v USA žádné srovnatelné systémy nemáme. Potřebujeme opatření, jež by zajistila, aby nové technologie poskytovaly hodnotu vyšší než technologie již existující a aby dosažená přidaná hodnota byla úměrná přírůstku nákladů na novou technologii,“ píše v NEJM Karen Davisová. Investice do know-how potřebného ke zlepšení rozhodovacích procesů a inkorporace informací o relativní klinické hodnotě a nákladové efektivitě do konstrukce zdravotního pojištění by prý odhadem přinesly během 10 let úspory ve výši 368 miliard dolarů.

USA překvapivě zaostává v informačních technologiích
„Ve Spojených státech jsme za jinými vyspělými zeměmi pozadu i v implementaci informačních technologií. Jen asi čtvrtina amerických lékařů primární péče má k dispozici systém pro vedení elektronických zdravotních záznamů – v zemích, jako jsou Velká Británie, Nizozemsko nebo Nový Zéland, je jich přitom až 90 procent. A Dánsko má národní databanku zdravotních informací obsahující všechna relevantní klinická data pacientů, která jsou přístupná jak jim, tak všem jejich poskytovatelům zdravotní péče,“ připomíná ve svém článku Karen Davisová. Odhaduje, že počáteční investice do obdobných systémů by se USA mohly vrátit již po sedmi letech a odhadované čisté úspory v systému zdravotní péče by mohly dosáhnout 88 miliard dolarů během 10 let.

Primární péči v USA chybí motivace

Třetí oblastí, ve které se Spojené státy výrazně odlišují od jiných vyspělých zemí, je financování a organizace primární péče. V mnoha zemích jsou pacienti povinni se do systému přihlásit ze zákona. Ve Velké Británii praktičtí lékaři dostávají bonusy výměnou za plnění úkolů v kvalitě preventivní péče, v managementu chronických onemocnění, v organizaci péče a ve sběru  infomací zpětné vazby od pacientů. Navíc primární péče je ve Velké Británii snadno dostupná.

Mnohé země kontrolují drahé služby prostřednictvím platebních systémů a motivací pacienta. Například Francie sjednává ceny za léčiva a eliminuje podíl pacientů na platbách za vysoce účinné terapie. Německo využívá referenčních cen, kdy pojišťovací systém platí nejnižší cenu za srovnatelně účinnou terapii a pacienti doplácejí případný rozdíl mezi referenční a skutečnou cenou. V USA by vyjednávání o cenách farmaceutických přípravků přineslo za 10 let úspory ve výši 43 miliard dolarů.

Americkému zdravotnictví mohou prospět prezidentské volby

„Problém není ani v tom, zda víme, jak zpomalit eskalaci výdajů za zdravotní péči. Množství mezinárodních důkazů, a dokonce i příklady ze Spojených států ukazují, že vyšší kvality péče, její lepší dostupnosti a nižších nákladů lze dosáhnout najednou. Ale zatím se zdá, že Spojené státy jsou spíše paralyzovány stranickými zájmy a organizovaným odporem zájmových skupin, jež těží ze současného statutu quo,“ posteskla si v NEJM Karen Davisová.

Klíč k pokroku podle ní leží jak v prezidentské administrativě, jež se zavázala k transformaci systému zdravotní péče, tak v nastavení nových politických procesů lépe izolovaných od specifických tlaků zájmových skupin.

„Stávající stav je neakceptovatelný. Bez realizace potřebných změn se výdaje na zdravotnictví ve
vztahu k hrubému domácímu produktu zvýší ze současných 16 % na 20 % do roku 2017 a Američané bez adekvátního zdravotního pojištění a přístupu k základní péči budou i nadále trpět zdravotními následky, jež by bylo jinak možné odvrátit. Americké zdroje a myšlenkové kapacity jsou dostatečné k tomu, aby mohly odpovědět na tuto výzvu,“ uzavírá svůj článek v NEJM Karen Davisová.

Zdroj: