Přeskočit na obsah

Budoucnost screeningu karcinomu plic zůstává nejasná

Screening karcinomu plic, o který byly snahy i v ČR již od minulého století, byl vždy negativní a skončil velkým zklamáním. Průlomovým okamžikem byla až studie zveřejněná v roce 2011, která ukázala, že screeningový program na karcinom plic má smysl a zcela nepochybně zachraňuje životy. Výsledky ukázaly překvapivě až 20,3procentní redukci mortality na toto onemocnění a o sedm procent nižší celkovou mortalitu v aktivní skupině pacientů. Na to, jaká je u nás aktuální situace v oblasti screeningu karcinomu plic, jsme se zeptali primáře I. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Jiřího Votruby, Ph.D.



 

  • Ačkoli léčba karcinomu plic v posledních letech značně postoupila, problémem stále zůstává včasná diagnóza. Existují nějaké možnosti v řešení tohoto problému?

 

Je potřeba implementovat screening karcinomu plic. Jiná rozumná cesta neexistuje. V českých, jako i jiných podmínkách, je u největší části nemocných onemocnění diagnostikováno v pozdní fázi právě proto, že je diagnostikováno až pro symptomy. Jediná možnost, jak diagnostikovat onemocnění dříve, je právě vytvoření a zavedení screeningového programu. V současné době jediný jednoznačně prokazatelně účinný screening je pomocí nízkodávkového CT. Důkazy, které dnes ke screeningu máme, jsou dostatečné a přesvědčivé. Víme i jak se screeningem začít, není ale jasné, zda máme potenciál ekonomický a lidský…



 

  • Tento screening se ale již běžně používá např. v USA.

 

V USA je screening od roku 2014 běžnou součástí vyšetřovacích algoritmů. U nás a v ostatních evropských zemích je to velmi variabilní. Screening funguje např. v Polsku, v Itálii poskytují screening dvě velká centra, ale je to značně heterogenní a ani jednotlivé státy k tomu nepřistupují stejně. Pro řádný screeningový program je třeba zachovat řadu podmínek, především by měl být prováděn ve specializovaných centrech schopných spolupracovat s velkým množstvím pacientů s karcinomem plic, musejí být přesně stanoveny podmínky pro LDCT, musí být správně technicky prováděn a vykazován, musí mít centrum při odvykání kouření, fungující edukaci pacientů i lékařů a samozřejmě prospektivní sběr dat.



 

  • Je‑li to jediná možnost včasné diagnostiky, proč se k tomuto nepřistupuje i v Evropě jednotně?

 

Od roku 2017, kdy jsme začali považovat zavedení screeningové metody v ČR za velmi podstatné, na tvorbě screeningu pracujeme. Bohužel zatím u nás není možný. Důvody jsou čistě ekonomické. Je to drahé a jeden zachráněný rok pacientova života stojí poměrně hodně. I když již víme, že v USA se díky screeningu zabránilo 12 250 úmrtí na karcinom plic, což je 7,6 procenta úmrtí na tuto diagnózu. V České republice by to bylo asi 205 úmrtí ročně. Existují i sofistikované metody, jak spočítat, zda je tento screening cost‑efektivní. Cena za jednoho pacienta s nízkodávkovým CT vychází v USA zhruba na 1 631 dolarů ročně, čímž se za jeden rok, který pacient přežije navíc, utratí 52 000 dolarů. Jestli to je moc, nebo málo, je sporné, každopádně v našich podmínkách jsou všechna tato vyšetření řádově levnější. Rozhodně se zde ale nechceme dostat do situace, kdy by si lidé mysleli, že screeningové programy jim jen tahají peníze z kapes.



 

  • Pokoušíte se i přesto něco v tomto ohledu podnikat?

 

Snažíme se o maximum, oslovujeme řadu různých orgánů, které by mohly pomoci. Podali jsme žádost na ministerstvo zdravotnictví, jsme v dobré spolupráci s panem profesorem Peledem z Izraele, který má zájem vytvořit společný screeningový program. Jsou zde již i nabídky od určitých komerčních subjektů, kde by se částečně projekt mohl začít realizovat z grantových peněz. Zatím ale nejde o nic, co by zaštiťovala nějaká autorita.



 

  • Mělo by jít nejprve o nejrizikovější skupiny, nebo půjde od počátku o plošný screeningový program?

 

Musíme mít zcela robustní protokol, jinak screening nemá smysl. Parametry budou od začátku do konce screeningu stejné. V naší žádosti tedy máme jednoznačné jak věkové, funkční, tak jiné parametry, které potřebujeme sledovat. Konkrétně jde např. o věkovou skupinu 45–75 let, přičemž bychom pravděpodobně začali s lidmi od 55 do 75 let jen proto, abychom nejprve vyšetřili tu nejrizikovější skupinu.



 

  • V jaké fázi tedy přípravy screeningu jsou?

 

Na ministerstvo již doputovala naše žádost o zahájení screeningového programu. Domníváme se, že ministerstvo k tomu má dobrý postoj, a věříme, že k realizaci dojde. Zatím je ale předčasné hovořit o časovém horizontu.



 

  • Má tento screening kromě svých výhod i nějaké nevýhody?

 

Nevýhodou je, že pacienty ozařujeme. Pacient má radiační zátěž, která je úměrná výpočetní tomografii, tedy 1,5 mSv na jedno vyšetření. Dnes se nízkodávkovým CT dokážeme dostat až pod 1 mSv, což je dávka v podstatě zanedbatelná. Nicméně právě radiační zátěž je jedním z nežádoucích efektů. Tím druhým je skutečnost, že u pacienta může dojít k tzv. over‑diagnosis efektu, tedy že diagnostikujeme i patologie, které by zdraví pacienta nijak neovlivnily, a pro tyto patologie vlastně můžeme vystavovat pacienta zbytečnému vyšetřování, které ho nakonec může třeba i zabít. Nevýhody pro lékaře kromě již zmíněných ekonomických nejsou. Ale tato zpočátku ekonomická nevýhoda se nakonec může pro společnost ukázat ekonomickou výhodou, tím, že bude populace zdravější. Každopádně by dobré screeningové vyšetření mělo mít nějakou senzitivitu a specificitu a mělo by být dostupné za co nejnižší cenu. Jeho přínosem pak bude nízká morbidita, což předpokládá mimo jiné i spojení se včasnou efektivní léčbou.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…

Asgent aneb Náš život s andělem

28. 3. 2024

Nastává éra genové terapie. Nebo spíše teprve nastane, přestože první přípravky jsou již v klinické praxi. Zatím však nejde o rutinní léčbu. O to,…