Byznys ve zdravotnictví? Ano, ale jak pro koho!
Obraz Evropy protkané sítí veřejných nemocnic, kterou pouze okrajově doplňují privátní zařízení, už dobrých deset či dvacet let neplatí. Například ve Francii má již 30 procent z celkové lůžkové kapacity své soukromé provozovatele zapojené do systému zdravotního pojištění. Dělají stejnou práci jako státní nemocnice, ale o 30 procent levněji! Více jim systém neuhradí právě proto, aby mohl uměle držet při životě neefektivní státní molochy, kterým za stejnou péči platí o třetinu více než soukromým subjektům. I taková informace zazněla v diskusi Euro fora, konkrétně z úst MUDr. Pavla Hroboně, M. S.Stát je špatný správce
Někdejší ředitel pražského Institutu klinické a experimentální medicíny, v současnosti interim president CMC Graduate School of Business v Čelákovicích MUDr. Karel Filip, CSc., MBA, upozornil na řadu problémů, s nimiž se management při řízení jakékoli nemocnice dříve či později setká. Patří sem především:
divergence individuálních a firemních cílů (každý dělá hlavně to, co se mu nějak vyplatí),
rozdílné úhrady péče v jednotlivých oborech (10 odborností vydělává, 2 prodělávají, ty první chtějí zákonitě expandovat, ale musejí doplácet na zbylé),
kolektivní nezodpovědnost versus individuální odpovědnost,
medicínská versus manažerská odbornost (lékaři jsou silné individuality plně orientované na svůj obor, nerady se podřizují ekonomickému diktátu),
malá motivace k manažerskému vzdělávání.Ve státní nemocnici se k tomu přidružují i další problémy, především fakt, že ministerstvo nemá kapacity na to, aby bylo skutečným a dobrým zřizovatelem, nedokáže ředitele podpořit a ti se tak stávají jen za vše odpovědnými fackovacími panáky. Dozorčí rada pak má často pouze formální funkci.Největší problémy v sobě ovšem skrývá sama právní forma příspěvkové organizace, která je přežitá a nikde jinde v Evropě nemá obdoby. Karel Filip de- finoval základní nedostatky příspěvkové organizace:
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2005, strana 1
Zdroj: