Časný záchyt chronického onemocnění ledvin: Proč na ně nesmíme zapomínat
Chronické onemocnění ledvin (CKD, Chronic Kidney Disease) patří mezi závažná chronická onemocnění s postupným a často nenápadným průběhem. Podle odhadů trpí známkami CKD přibližně deset až dvanáct procent dospělé populace, jeho výskyt se navíc zvyšuje s věkem a asi polovina těchto pacientů je v pokročilé fázi onemocnění, což v podmínkách České republiky představuje přibližně půl milionu obyvatel.
Dalším problémem je často asymptomatický (bezpříznakový) průběh onemocnění až do jeho pokročilých fází, tzn. že pacienti o své nemoci vůbec nevědí. Dále, CKD se často vyskytuje jako závažná komorbidita, zejména kardiovaskulárních onemocnění a diabetu, jež výrazně zhoršují prognózu pacienta. Konečně, CKD se vyznačuje vysokou morbiditou a mortalitou, a proto léčba náhrady funkce ledvin (KRT, Kidney Replacement Therapy), tedy dialyzační a transplantační péče, představuje i významnou ekonomickou zátěž pro celý zdravotní systém (asi 2–3 % všech nákladů na zdravotní péči v ČR). Přitom časná diagnostika CKD je jednoduchá, celkem lehce dosažitelná v podmínkách běžné praxe praktického lékaře či specialisty a je levná. V posledních pěti letech navíc máme k dispozici již čtyři farmakologické skupiny léků, u kterých byl jasně prokázán renoprotektivní efekt.
Všechny výše uvedené skutečnosti navíc vedou k situaci, že u významné části pacientů je CKD odhaleno až v pokročilých stadiích, kdy je funkce ledvin již nevratně poškozena a jedinou možností léčby je KRT. Realita, že téměř třetina pacientů vstupuje do chronické – pravidelné dialyzační léčby (PDL) bez předchozí nefrologické péče (tzv. „z ulice“), je alarmující.
Situační analýza odhalila rezervy v systému časného záchytu CKD
Situační analýza zaměřená na vyšetřování CKD v ČR provedená Národním screeningovým centrem (NSC) ukázala, že i když celkový počet rizikových osob s vyšetřenými jednotlivými hlavními markery (kreatininu a albuminu v moči a kreatininu v séru) v čase postupně roste, stále zůstává významný podíl pacientů, u kterých není onemocnění včas zachyceno. Analýza prokázala, že přibližně 30 procent pacientů zahajuje PDL bez předchozího jakéhokoli vyšetření nefrologem. Přitom CKD lze včas odhalit pomocí jednoduchého laboratorního vyšetření moči a krve, což umožní lékaři včas nasadit nezbytnou léčbu, která může oddálit nebo úplně eliminovat potřebu KRT v budoucnu.
Analýza zároveň identifikovala systémové bariéry, které ztěžují nebo znemožňují časný záchyt CKD – mezi ně patří nedostatečná legislativní opora (především v dosavadní vyhlášce o preventivních prohlídkách) pro vyšetřování klíčových parametrů, tj. stanovení eGFR (odhadovaná glomerulární filtrace, estimated glomerular filtration rate) a uACR (poměr albumin/kreatinin v moči, urinary albumin/creatinine ratio), která je navíc v rozporu s doporučenými postupy České nefrologické společnosti (ČNS) a dalších odborných společností. K této situaci může přispívat i absence lépe cílených zdravotních výkonů, nedodržování definovaných odpovědností mezi praktickými lékaři a specialisty nebo technické limity v laboratorních žádankách.
ČNS předložila detailní odborné podklady, které se staly základem pro další analytické zpracování ze strany NSC. Na základě těchto výstupů a po vyhodnocení dostupných důkazů byla potvrzena široká shoda odborné komunity na potřebě systémového řešení. Rada NSC tuto shodu posoudila a následně se usnesla, že je nezbytné ve spolupráci s příslušnými odbornými společnostmi připravit konkrétní kroky směřující k optimalizaci současného systému.
NSC v této souvislosti deklarovalo svou podporu odborným společnostem, zejména Sdružení praktických lékařů ČR (SPL ČR), České nefrologické společnosti a České společnosti klinické biochemie ČLS JEP. NSC nabídlo metodickou oporu, podporu implementace navrhovaných opatření a zajištění systematického monitoringu a hodnocení nově implementovaných opatření. Cílem je posílit efektivitu časného záchytu CKD, a tím přispět ke zlepšení zdravotní péče o ohroženou populaci.
Akční plán: posílit časný záchyt CKD v primární péči a dispenzarizaci
Na základě analýzy NSC vytvořilo kroky, které obsahují seznam konkrétních bodů pro zlepšení situace v ČR. Jeho cílem je především zvýšit záchyt pacientů s CKD zejména:
Návrh počítá s novelizací vyhlášky o preventivních prohlídkách, zavedením nových zdravotních výkonů pro eGFR a uACR, stanovením stadia CKD jako rutinní součásti vyšetření, zavedením např. standardizovaných eŽádanek a vytvořením metodiky pro praxi.
Legislativní úpravy
Novelizace vyhlášky o preventivních prohlídkách nově obsahuje povinné stanovení ACR z moči a sérového kreatininu s výpočtem eGFR u osob nad 50 let a vybraných rizikových skupin dle doporučeného postupu.
Technické standardy (eŽádanky, laboratorní metody)
Pro zajištění jednotné kvality časného záchytu chronického onemocnění ledvin (CKD) je klíčové sjednotit eŽádanky a harmonizovat laboratorní metody, zejména pro vyšetření uACR a eGFR. Sběr dat bude probíhat rovněž i přímo z laboratoří, což umožní sledovat, zda jsou vyšetření u rizikových skupin skutečně prováděna.
Metodická doporučení
V rámci akčního plánu vzniká praktická metodika, která by měla pokrývat celý proces časného záchytu CKD. Součástí budou doporučení:
Díky této metodice budou mít všichni zapojení – praktičtí lékaři, specialisté i laboratoře – jasně popsány postupy a odpovědnosti, což by mělo významně přispět k včasnému záchytu a optimální péči o pacienty s CKD.
Společně za lepší záchyt
Podpoření časného záchytu CKD v rizikových skupinách by mohlo významně snížit zátěž pacientů i zdravotního systému, prodloužit život pacientům a snížit náklady spojené s léčbou pokročilých stadií. NSC bude poskytovat součinnost odborným společnostem i poskytovatelům zdravotní péče při implementaci doporučených změn.
Hlavní ambicí je, aby se eGFR a uACR běžně stanovovaly v ordinacích praktických lékařů, nefrologů, diabetologů, kardiologů a všech dalších specialistů, kteří o pacienta pečují. Významnou roli přitom sehraje i novelizace vyhlášky o preventivních prohlídkách, která vstoupí v platnost od 1. 1. 2026 a posílí důraz na systematický záchyt CKD v primární péči u praktického lékaře.
Časný záchyt CKD je zásadní pro prevenci progrese onemocnění, snížení komplikací a zlepšení výsledků léčby. Klíčová je spolupráce mezi praktickými lékaři, specialisty a zdravotnickými organizacemi, stejně jako edukace veřejnosti a cílený včasný záchyt rizikových skupin.
Zcela zásadní bude, aby navržené kroky vedoucí k optimalizaci byly skutečně realizovány v praxi, a to díky úzké spolupráci odborných společností, praktických lékařů i biochemických laboratoří.
Stejně důležitá je i možnost včasného zahájení příslušné léčby renoprotektivní medikací. Zároveň je nutné zdůraznit, že zachycení pacientů s CKD je pouze první krok. Systém bude muset zajistit také odpovídající kapacity pro jejich následnou péči, což dnes naráží zejména na preskripční omezení, která omezují možnost praktických lékařů podílet se na léčbě moderní renoprotektivní medikací, především glifloziny. Bez uvolnění preskripce těchto preparátů pro praktické lékaře nebude možné plně využít potenciál časného záchytu.
Ing. Eva Nevrtalová, Ph.D., Mgr. Pavel Němec, Ph.D., RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., PhDr. Karel Hejduk, Národní screeningové centrum ÚZIS ČR;
prof. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN, FERA, FISN, prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc., FERA, D.hc., Česká nefrologická společnost;
MUDr. Richard Pikner, Ph.D., prof. MUDr. Tomáš Zima, Dr.Sc., MBA, Česká společnost klinické biochemie ČLS JEP;
MUDr. Petr Šonka, Sdružení praktických lékařů ČR;
prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D., Česká diabetologická společnost ČLS JEP