Časopis Týden „vraždí“ informace o české kardiologii

Na titul "Nejzmatenější článek sezóny z oblasti zdravotnictví" aspiruje materiál, který vyšel minulý týden v časopisu Týden. Jde o druhý díl seriálu, v němž se redakce snaží národ informovat o tom, která desítka lékařů je v daném oboru nejlepší. V prvním dílu zveřejnila onkologický top ten, nyní kardiologický. Od hlédnuto od smysluplnosti takového počinu a samozřejmě pochybné metodiky výběru je pozoruhodné, jak málo s realitou společného má článek, který shrnuje problematiku současného přístupu ke kardiovaskulárním onemocněním.

Jeho deklarovaným smyslem bylo pomoci pacientům s výběrem kvalitního a v dané situaci vhodného zdravotnického zařízení. Zafungoval však přesně opačně - orientaci nemocných zkomplikoval.

Redaktorce se nějak popletly pojmy infarkt myokardu a cévní mozková příhoda a pak už rovnováhu nenabrala. Z nově vzniklého systému specializovaných center nezbyl kámen na kameni. Týden zcela ignoruje 17 kardiovaskulárních center a snaží se všechny pacienty, ať už s iktem nebo srdečním infarktem, poslat na pracoviště, která jsou zaměřena na cévní mozkovou příhodu.

Pod označením Desítka pro infarkt je seznam deseti cerebrovaskulárních center, určených pro vysoce specializovanou péči o pacienty po iktu. "Pacienti s infarkty a mrtvicemi se už napříště do každé nemocnice vozit nebudou.

Od letošního jara se o ně má postarat deset specializovaných center, s nimiž spolupracuje dalších třiadvacet iktových center - pracovišť s jednotkami intenzivní péče, která se specializují na rozpoznání a léčbu mozkových příhod," píše se v textu. Toto tvrzení je záludné v tom, že je částečně pravdivé. Iktových center je skutečně třiadvacet a skutečně mají něco do činění s ikty, představují však ve struktuře péče o cévní mozkové příhody střední stupeň pod komplexními cerebrovaskulárními centry (kam podle Týdne patří nemocný s infarktem).

Zajímavé je, že účelnost centralizace článek dokládá na příkladu z praxe, kdy záchranka údajně postupovala nesprávně, když ze dvou nemocnic v Kroměříži a v Přerově zvolila tu vzdálenější. Toto zadání ale nemá dobré řešení, protože statut centra nemá ani jedna z nich. Po takovém zmatení pojmů pak nepřekvapí tvrzení, že u infarktu myokardu je nejčastější komplikací ochrnutí končetin.

Dokončení na str. A6 

Nápadné je také "kreativní" nakládání s daty. Asi se zde uplatňuje novinářské heslo "Čím hůře, tím lépe", a tak na infarkt a iktus umírá v Česku podle Týdne "ročně asi sto tisíc lidí". V roce 2008 přitom podle ÚZIS v České republice zemřelo 104 948 osob, na ostatní příčiny smrti si tedy autorka příliš velkou rezervu nenechala.

Pacientům mnoho klidu nedodají některá paušalizující tvrzení jako například: "Kdo se potýká s mrtvicí, má na záchranu pouhé tři hodiny. Pokud se do té doby nedostane do nemocnice, kde zasáhne odborník, následuje trvalé postižení." Neurologové pak budou obtížně vysvětlovat, že někdy cévní mozková příhoda může zanechat nevratné následky, i když pacient přijde včas, a že ani případná trombolýza není všemocná.

Součástí tématu je i docela povedený rozhovor s prof. Petrem Widimským. Husí kůži však (nejen zpovídanému kardiologovi) nahání titulek "Proč chcete vraždit pacienty?". Na obranu autorky nutno dodat, že jej novinář nemá vždy po kontrolou - článek prochází systémem editorů a každý z nich má touhu vtěsnat do několika slov titulku co největší drama.

Věcné chyby v osobních údajích "vybraných" kardiologů jsou v tomto kontextu už jen drobností - profesor Linhart je přednostou kliniky, profesor Aschermann není, profesoru Pirkovi není 68 let, ale o šest méně. Tato desítka podle Týdne vznikla na základě hlasování výboru kardiologické společnosti.

Ten však o ničem takovém nejednal. Samotní kardiologové oscilují mezi pobavením a mírnou naštvaností, ale utěšuji se vědomím, že záchranky se Týdnem řídit nebudou a s podezřením na infarkt myokardu pojedou tam, kde je možné provést koronární intervenci - tak jako to dělaly dosud. "Ohradili jsme se redakci a předpokládáme, že uveřejní nějakou opravu, ale za nějakou větší investici energie to asi nestojí," říká člen výboru České kardiologické společnosti prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc.

Přesto tento materiál má své nenápadné vítěze - jsou jimi neurologové. Z článku Týdne vyplývá, že o cévní mozkové příhody se starají kardiologové. Neurology nemusí mrzet, že zrovna zde nefigurují.

Zdroj: Medical Tribune