Čeká nás boom lékárenství, nebo jeho krach?
Z politiků přijali pozvání zástupci parlamentních politických stran poslanci Ing. Jiří Carbol (KDU-ČSL), MUDr. Boris Šťastný (ODS), poslankyně Ing. Kateřina Konečná (KSČM), senátor MUDr. Vladimír Dryml (ČSSD) a zdravotní expert TOP 09 doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. Zástupci politických stran se ve svých vystoupeních shodli, že pro další vývoj zdravotnictví včetně lékárenství je nutné diskusi oprostit od prázdných politických proklamací.
Řešení problémů v tomto odvětví je třeba hledat konsensuálně, a ne podle momentální situace na politické scéně. V oblasti lékárenství by měly být stanoveny stejné doplatky na léky pro všechny pacienty i lékárny. Shoda panovala v tom, že lékárníci musejí být ohodnoceni z prostředků veřejného zdravotního pojištění za svoji odbornou práci, a ne pouze z obchodní činnosti, jak je tomu doposud. Současný systém totiž lékárníky mimo jiné nemotivuje, aby spolu se zdravotními pojišťovnami hledali model, jak pacientům ve vybraných případech nabídnout stejně účinné, ale levnější léky.
Politici také deklarovali, že je v zájmu pacientů, aby výdeje léků zůstaly i do budoucna v pravomoci lékáren a odděleny od odborné činnosti lékařů. Zástupci parlamentních stran se také shodli, že čas zbývající do voleb do Poslanecké sněmovny by se měl využít i k projednání novely zákona o veřejném zdravotním pojištění v oblasti léků.
Centrální úložiště- nástroj pro odbornou práci lékárníků
V odpolední části programu konference vystoupili se svými příspěvky předseda Lékové komise Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) PharmDr. Lubomír Chudoba, zástupce Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) MUDr. Pavel Vepřek, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) PharmDr. Martin Beneš, ředitelka odboru dozoru a kontroly léčiv Státního ústavu pro kontrolu léčiv RNDr. Olga Hanzlíčková, ředitel České asociace farmaceutických firem (ČAFF) dr. Emil Zörner a výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) PharmDr. Radim Petráš.
Jak vyplynulo z předchozích příspěvků i následné diskuse, k současnému systému
Dokončení na str. C2
Dokončení ze str. C1
lékárenské péče mají lékárníci mnoho výhrad. Lubomír Chudoba jim však doporučil, že při jednání s plátci zdravotní péče i úřady je nutné navrhovat konkrétní řešení, nejlépe podpořená výsledky pilotního projektu, ze kterých budou jasné výhody navrhovaného řešení pro pacienta i zdravotní pojišťovny. K myšlence, že v současné situaci těžko projde změna, která by výrazněji zvýšila výdaje veřejného zdravotního pojištění, se přidal také Pavel Vepřek. Ten doporučil lékárníkům, aby finance na rozvoj lékárenské péče v této situaci hledali spíše v soukromém sektoru. Lékárníci by se podle něj mohli snažit vymyslet služby, o něž bude mezi pacienty zájem a za které budou ochotni platit. "Do budoucna by o takovou nabídku lékárníků mohly projevit zájem také zdravotní pojišťovny v rámci přípravy balíčků nadstandardních služeb pro své pojištěnce," uvedl MUDr. Vepřek.
Dalším z probíraných témat byla i otázka provozu centrálního úložiště dat. Mgr. Marek Hampel, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren, ve svém vystoupení zopakoval stanovisko grémia, které zavedení a zprovoznění centrálního úložiště dat podporuje. Chápe ho totiž jako vytvoření nástroje pro uplatnění odborné práce lékárníků. "Výroky, jež skutečnost zpochybňují, jsou proto pro nás akceptovatelné. Chápeme je, pokud zaznívají z úst lékařů. Vnímáme jejich argumentaci a rozumíme motivaci, která je k tomu vede. Nechápeme však, proč se k odmítavým hlasům argumentujícím ochranou osobních dat pacientů přidávají i někteří lékárníci. Mám-li si vybrat mezi ochranou osobních dat pacientů a péčí o jejich zdraví, je moje volba jasná. Suplování Úřadu pro ochranu osobních dat lékárníků není práce pro lékárníky," uvedl Mgr. Hampel.
Systém elektronického přenosu dat ve zdravotnictví, který povede ke kvalitnější zdravotní péči o pacienty, a navíc bude šetřit prostředky veřejného zdravotního pojištění, poté jednoznačně podpořili také zástupce VZP Pavel Vepřek i zástupce SZP Lubomír Chudoba. V diskusi pak svůj údiv nad tím, že se i mezi lékárníky ozývají hlasy proti systému centrálního úložiště dat, vyjádřila celá řada přítomných lékárníku. Podle Mgr. Hampela totiž stejný systém funguje k plné spokojenosti pacientů, lékařů i lékárníků v mnoha zemích západní Evropy. Diskutující lékárníci neskrývali své rozpaky nad faktem, že proti zavedení centrálního úložiště elektronických receptů vystupuje vedení České lékárnické komory.
Zástupci obou přítomných asociací farmaceutických výrobních firem, ČAFF i AIFP, pak ve svých vystoupeních konstatovali, že zavedení skupiny léků se zvláštním režimem, jež nelze volně vydávat (tzv. skupina OTC s omezením), není sice prioritou výrobců, ale chápou ho především jako možnost zvýšení dostupnosti léčiv pro pacienty.
Ocenění morálních postojů
Kromě předem ohlášeného programu GML nakonec rozhodlo o zařazení mimořádného bodu programu. Bylo jím udělení ocenění mravního a morálního činu lékárníka Přemysla Císaře, který se jako jediný z nemocničních lékárníků postavil středočeským krajským zastupitelům ve chvíli, kdy ho svými nařízeními nutili k obcházení platných zákonů. "Kdyby bylo mezi nemocničními lékárníky více takových Přemyslů Císařů, nemuseli jsme celý spor o spravedlivé poplatky pro všechny pacienty řešit až cestou žalob k soudům," uvedl Mgr. Hampel.
Zdroj: Medical Tribune