Čeká nás epidemie ptačí chřipky?
Chřipka je infekční nemoc, která trápí lidstvo od pradávna. Ale od poznání, co ji způsobuje, uplynulo jen něco přes 70 let. Protože podobný klinický obraz i hromadný výskyt může vyvolávat více původců, lze jen s výhradami hodnotit záznamy ve starých letopisech, že to, co je tam popsáno, byla chřipková epidemie nebo pandemie. Teprve od konce 19. a začátku 20. století jsou již popisované údaje hodnověrné jednak díky přesným klinickým popisům, jednak – a to především – díky tzv. archeologické sérologii. Při ní se vyšetřila séra starých osob, které v uvedené době přežily tehdejší chřipkovou pandemii. V jejich sérech byly prokázány protilátky proti virům chřipky a bylo možné určit, který subtyp viru to tehdy byl. Jsou známy tři typy influenza virů – A, B a C, ale skutečně závažné průběhy a rozsáhlé epidemie způsobují pouze viry skupiny A. Ty jsou charakterizovány přítomností povrchových antigenů H (hemaglutininů), kterých je známo patnáct, a N (neuraminidáz), kterých je devět. Všechny subtypy chřipkových virů A s uvedenými antigeny lze izolovat od migrujícího vodního ptactva, především divokých kachen. Ty jsou však jen nositeli a šiřiteli virů, ale příznaky onemocnění nemají. Vylučují viry v ohromném množství svými exkrety, přitom samy neonemocní. Ale různí živočichové – ptáci i savci včetně člověka (nikoli však primáti) – mohou chřipkou onemocnět. Je to proto, že na rozdíl od divokých kachen mají epiteliální buňky dýchacích cest s receptory, které umožňují určitým subtypům chřipkových virů (tj. s jistou kombinací hemaglutininů a neuraminidáz), aby se na ně přichytily, pronikly do nich a replikovaly se v nich.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2005, strana 3
Zdroj: