Celosvětová spotřeba antibiotik roste

Článek šéfredaktora NEJM Journal Watch Infectious Diseases upozorňuje na problematiku rostoucí spotřeby antibiotik v celosvětovém měřítku. V letech 2000–2015 se celosvětová spotřeba antibiotik zvýšila o 65 procent, zejména v zemích s nízkou a střední úrovní příjmů.

Úvod

Jedním z významných faktorů zvyšujících prevalenci multirezistentních mikroorganismů je nadužívání antibiotik. Tyto mikroorganismy se snadno šíří v důsledku intenzivního cestovního ruchu a k přesnému pochopení souvislostí je nutné sledovat celosvětové údaje o spotřebě antibiotik. Tyto informace byly ovšem až doposud omezené. V současné době mají odborníci k dispozici odhady k definované denní dávce antibiotik prodaných v 76 zemích světa – jejich odhady vycházejí z databáze MIDAS společnosti IQVIA, která shromažďuje informace o národních průzkumech prodeje antibiotik a hodnotí užívání jednotlivých molekul antibiotik.

Spotřeba antibiotik v letech 2000–2015

Od roku 2000 do roku 2015 se celosvětová spotřeba antibiotik zvýšila o 65 procent, z 21,1 miliardy definovaných denních dávek na 34,8 miliardy dávek. Přestože v tomto období byla nejvyšší spotřeba antibiotik zaznamenána v zemích s vyššími příjmy, celosvětový nárůst souvisí především se zvýšenou spotřebou v zemích s nízkými a středními příjmy. Čtyři ze šesti zemí s nejvyšší spotřebou v roce 2015 spadaly právě do nízkopříjmových a středněpříjmových států. Nárůst byl pozorován ve všech čtyřech nejčastěji předepisovaných skupinách antibiotik (širokospektré peniciliny, cefalosporiny, chinolony a makrolidy) i v novějších skupinách antibiotik (karbapenemy, glycylcykliny a oxazolidinony). V zemích s nízkými a středními příjmy byla na rozdíl od vysokopříjmových států pozorována zřejmá souvislost mezi růstem hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele a změnami ve spotřebě antibiotik.

Komentář

Studie, na kterou text v NEJM Journal Watch Infectious Diseases odkazuje, naznačuje, že spotřebu antibiotik ovlivňuje řada faktorů, které se liší v zemích s vysokými a s nízkými až středními příjmy. V nízkopříjmových a středněpříjmových zemích se jedná o lepší přístup ke zboží a službám spolu s rostoucím HDP; v těchto zemích ale zároveň narůstá počet infekčních onemocnění souvisejících s rychlou urbanizací a zalidňováním, nedostatečnou úrovní hygieny či zhoršenou kvalitou ovzduší. Pokud se zvyšující se spotřeba antibiotik nebude v blízké budoucnosti řešit koordinovaně a na globální úrovni, je pravděpodobné, že nastane tzv. postantibiotická éra.

Zdroj: Ellison RT. Global Antibiotic Consumption Is Increasing. NEJM Journal Watch. 2018 Apr 13. https://www.jwatch.org/na46474/2018/04/13/global‑antibiotic‑consumption‑increasing

Zdroj: MT