Přeskočit na obsah

Cena v imunoonkologii za „studené“ a „horké“ nádory

Evropská společnost lékařské onkologie (ESMO) zvolila jako kandidáta na cenu ESMO za imunoonkologii roku 2019 profesora Thomase Gajewského. Ocenění je uznáním jeho průkopnické práce objasňující, proč jsou někteří pacienti rezistentní na imunoterapii a jak obnovit protinádorovou imunitní odpověď. Cena bude udělena v průběhu letošního Imunoonkologického kongresu ESMO, který se uskuteční v Ženevě od 11. do 14. prosince.



Imunoterapie představuje obrovský průlom pro mnoho pacientů s onkologickou diagnózou, účinně „odbrzdí“ imunitní systém, takže T lymfocyty mohou detekovat a napadat nádorové buňky. Někteří pacienti však na imunoterapii nereagují. Na to, proč se tak děje, se právě zaměřil prof. Gajewski. Thomas Gajewski je profesorem patologie a medicíny na University of Chicago, kde již více než dvě desetiletí pracuje na porozumění základním aspektům protinádorové imunity a přetlumočení těchto poznatků do nových léčebných strategií. Za tímto účelem prozkoumal i mikroprostředí nádoru – imunitní buňky, nádorové stroma a samotné nádorové buňky –, aby zjistil, jak toto vše ovlivňuje odpovědi nádorů na imunitní systém.

„Mnoho z nás se zabývá výzkumem v oblasti imunoonkologie již více než dvacet let a je úžasné vidět pokrok, z něhož v současné době benefituje tolik pacientů. Je mi ctí být uznán jako zástupce této skupiny, a to zejména mými evropskými kolegy,“ reagoval na ocenění prof. Gajewski. „Když se podíváme do budoucnosti, je nám zřejmé, že klinický přínos imunoterapie blokováním kontrolního bodu dosáhne plató. K dalšímu zvýšení účinnosti léčby je tedy nezbytné pochopení mechanismů rezistence nebo selhání současných přístupů,“ uvedl s tím, že podle něho je již dnes nutné začít studovat sekundární mechanismy odporu, jež povedou k novým cestám a kandidátským cílům.

Výzkumný tým Gajewského zjistil, že pacienti, jejichž T lymfocyty rozpoznávají nádorové buňky, mají to, čemu říkají „horké“ nebo „zánětlivé mikroprostředí“ T lymfocytů. Ty jsou sice potlačeny, ale mohou bojovat s nádorovými buňkami, pokud jsou podporovány imunoterapiemi. Naproti tomu jiní pacienti mají „studené“ nádory, které T lymfocyty postrádají, což je činí nereagujícími na imunoterapii. Dalším krokem pak bylo zjistit, jak poskytnout T lymfocytům přístup k těmto „studeným“ nádorovým buňkám.

Skupině vědců se podařilo identifikovat proteinový komplex zvaný STING (STtimulátor genů INterferon Genes) reagující na poškozenou DNA, což pomáhá varovat imunitní systém, že něco není v pořádku, a rekrutovat T lymfocyty do potřebné oblasti. Tento objev vedl k vývoji agonistů STING, které se ukázaly jako mimořádně účinné na laboratorních modelech malignit a s nimiž v současné době již probíhají klinické studie.

Gajewski spolu s kolegy také zjistili, že „studené“ nádorové buňky se maskují před T lymfocyty tím, že exprimují aktivní beta‑katenin (multifunkční protein, intracelulární přenašeč). Tím dojde k zabránění vstupu dendritických buněk „vojáků frontové linie“ do imunitního systému – tyto buňky pomáhají přivést T lymfocyty do místa nádoru. Právě tento poznatek nyní skupina vědců používá k vývoji nejnovějších terapeutických přístupů.

Dalším významným průlomem bylo zjištění, že přítomnost určitých typů „dobrých“ bakterií ve střevní flóře může zlepšit odpověď na imunoterapii. Zdá se, že přítomnost těchto bakterií zvyšuje infiltraci T lymfocytů do nádorového prostředí, mění nádorové buňky ze „studených“ na „horké“, a zvyšuje tak odpověď na imunoterapii u pacientů léčených např. pro pokročilý melanom. Ačkoli imunoterapie znamená revoluci v léčbě některých druhů nádorů, právě u melanomu z ní profituje pouze asi 35 procent nemocných.

Již loni tým zveřejnil své poznatky o tom, že specifické kmeny komensálních bakterií – mikroorganismů přirozeně žijících ve střevech – mohou zlepšit míru odpovědi na imunoterapii u pacientů léčených s touto pokročilou diagnózou. Ve své práci „The commensal microbiome is associated with anti‑PD‑1 efficacy in metastatic melanoma patients“ vědci Chicagské univerzity poukázali na to, že několik definovaných bakteriálních druhů, včetně Bifidobacterium longum, Collinsella aerofaciens a Enterococcus faecium, bylo ve střevech mnohem častějších u 38 procent pacientů, u nichž byla léčba účinná, než u zbylých 62 procent, u kterých zůstala terapie bez odpovědi. Závěry jejich práce poukazují na to, že přítomnost těchto specifických bakterií ve střevě zvyšuje infiltraci T lymfocytů do mikroprostředí tumoru a zvyšuje míru ničení nádorových buněk T lymfocyty, čímž se zvyšuje pravděpodobnost silné a trvalé reakce.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…