Přeskočit na obsah

Cena za objev Helicobacter pylori

Do roku 1982, než svůj objev publikovali, byla vředová nemoc žaludku a duodena považována za důsledek stresu a nezdravého životního stylu. Objev H. pylori však zásadním způsobem změnil pohled gastroenterologů na etiologii, patogenezi a léčbu vředové choroby. Tato bakterie je přítomna u více než 90 % duodenálních a až 80 % žaludečních vředů a dnes je považována za jeden z jejich významných etiologických faktorů. Ve vyspělých zemích lze přitom nalézt H. pylori na sliznici žaludku nejméně u 50 % a v rozvojových zemích u více než 90 % populace; jde tedy o jednu z celosvětově nejrozšířenějších infekcí vůbec.Vše začalo vlastně náhodou – ovšem jednou z těch náhod, jež přejí připraveným. Helicobacter pylori se totiž podařilo vykultivovat, když Barry Marshall na své stáži v laboratoři Stuarta Goodwina v Perthu v průběhu velikonočních svátků v roce 1982 omylem ponechal misku s kulturou bakterií v inkubátoru místo běžných dvou hned pět dnů. Petriho miska pod obrovskou kolonií bakterií doslova zářila. Vyšetření elektronovým mikroskopem ukázalo, že jde o spirálovitou bakterii měřící v průměru pouhých 0,5 a na délku 2,5 mikronu, na jejímž konci je umístěno několik bičíků. Byl to mikroorganismus, jaký do té doby nikdo jiný neviděl a nepopsal a který se také nepodobal žádným jiným mikroorganismům do té doby známým. Marshall s Warrenem vyslovili domněnku, že by mohl patřit k rodu Campylobacter nebo Spirillum, a nazvali ho Campylobacter pyloridis. Teprve o něco později byla bakterie gramaticky správně přejmenována na Helicobacter pylori.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2005, strana 1

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené