Centrum fetální medicíny je úspěšné, ale málo se o něm ví
Komplexní péči ženám se specifickými komplikacemi v těhotenství z České republiky i Slovenska poskytuje již od roku 2012 Centrum fetální medicíny (CFM) Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze‑Podolí (ÚPMD). V České republice unikátní pracoviště soustřeďuje tým odborníků pokrývajících široké spektrum péče včetně prenatální diagnostiky, fetální terapie a nitroděložní chirurgie. Duchovním otcem CFM je doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc., který si při jeho plánování uvědomil, že pracoviště zaměřené na intrauterinní intervenci v České republice chybí. Druhou významnou osobou spojenou s CFM je vedoucí lovaňského centra fetální medicíny profesor Jan Deprest, zakladatel projektu Eurofetus, jenž sjednocuje několik špičkových prenatálních diagnostických pracovišť v Evropě. Od jeho vzniku vzrostl v CFM počet vyšetření u jednovaječných dvojčat o čtyři sta procent a centrum řešilo i devadesát nejkomplikovanějších případů těhotenství.
„Intrauterinní zákrok snižuje pravděpodobnost úmrtí plodu či vzniku trvalých zdravotních následků. I přes veškerou péči se děti z těchto rizikových těhotenství rodí předčasně. Nám se ale daří posunout termín předčasného porodu až za hranice 32. týdne gravidity,“ řekl na tiskové konferenci uspořádané 19. července v Praze doc. MUDr. Ladislav Krofta, CSc., zástupce ředitele ÚPMD. V současné době centrum dokáže již v děloze operovat některé vývojové vady, jako jsou například těžká forma brániční kýly, uretrální chlopeň, poruchy uzávěru neurální trubice nebo sakrální teratom. „V této oblasti je známo pouze málo dat o tom, zda jsou tyto operace zlatým standardem léčby, a i my získáváme nové poznatky. Hlavní náplní práce našeho centra jsou jednovaječná dvojčata. Odhadujeme, že v ČR proběhne ročně přibližně 100 000 porodů. Jednovaječná dvojčata představují cca 360 případů a komplikace se vyskytují přibližně u 10 až 15 procent z nich. Intrauterinní intervenci tedy ročně potřebuje 30 až 50 žen, což je pro jedno specializované centrum optimální počet,“ dodal docent Krofta.
Vedoucí lékař CFM MUDr. Lubomír Hašlík zmínil, že nejčastější nitroděložní operací prováděnou v CFM je laserová ablace cévních spojek placenty, prováděná u feto‑fetálního transfuzního syndromu. Komplikace je způsobena přítomností cévních spojek ve společně sdílené placentě, kterými postupně přechází krev od jednoho dítěte ke druhému. Jeden z plodů mívá minimální až žádné množství plodové vody a druhý jí má nadbytek. Cílem operace je nalezení těchto spojek, jejich přerušení pomocí laserového paprsku a následné odčerpání nadbytečného množství plodové vody. „Pokud k tomuto zákroku nedošlo, jak tomu bývalo ještě v nedávné minulosti, v průběhu dnů až týdnů došlo s více než 90% pravděpodobností k nitroděložnímu odúmrtí obou plodů. Zbylá těhotenství končila porodem dětí v závažném stavu a navíc ve velmi nízkých gestačních týdnech, kdy byli tito novorozenci zatíženi extrémní orgánovou nezralostí, vysokou úmrtností nebo závažnou nemocností. Porod relativně zdravých dětí byl tedy extrémní raritou,“ upozornil MUDr. Hašlík a pokračoval: „V našem centru nyní průměrně dosahujeme přežití obou plodů v 55 procentech a alespoň jednoho z plodů v 80 procentech případů. Více než 75 procent porodů proběhne po 28. gestačním týdnu a 60 procent po 32. gestačním týdnu. Mezi nejčastější komplikace, kterých je asi deset procent, patří předčasný porod v důsledku děložní činnosti nebo odtoku plodové vody po výkonu.“
Druhou nejčastěji řešenou diagnózu tvoří selektivní růstová restrikce, opět z drtivé většiny u jednovaječných dvojčat. Zde je patofyziologický podklad v nesouměrně sdílené placentě, kdy menší z plodů sdílí výrazně menší část placenty. „Řešení v takových situacích záleží mnohdy na gestačním týdnu v době diagnózy, stavu a dynamice patologických změn u menšího z plodů. Pokud jsou změny u menšího z plodů výrazné, hrozí jeho úmrtí a tím i ohrožení druhého, normálně se vyvíjejícího plodu. Po pečlivé konzultaci celého týmu s rodiči jsme nuceni přistoupit po jejich písemném souhlasu k uzavření pupečníku u postiženého plodu. Tyto výkony však vždy provádíme až po pečlivém zvážení všech alternativ léčby,“ vysvětlil dále MUDr. Hašlík.
Mezi vzácnější zákroky CFM patří technika tzv. radiofrekvenční ablace, která využívá tepelné energie k zastavení toku v cévách. „My jsme tuto metodu v nitroděložní chirurgii úspěšně využili jako první v České republice v roce 2013, a to u vzácnější komplikace jednovaječných dvojčat. Pokud oba plody spojuje široká placentární céva, dochází k morfologickému postižení jednoho z plodů s jeho další závislostí na krevním zásobení z oběhu plodu zdravého. Protože tato diagnóza je mnohdy patrná již v prvním trimestru, dochází velmi často k srdečnímu selhávání zdravého plodu s vysokým rizikem odúmrtí. Do dnešní doby jsme v našem centru pro tuto diagnózu provedli pět takových výkonů. Všechny naše těhotné porodily po 34. týdnu těhotenství. Výkony probíhají ve spolupráci s radiodiagnostickým pracovištěm VFN v Praze,“ uvedl MUDr. Hašlík.
„Celkově se v CFM narodilo 102 dětí, většina z nich po 32. gestačním týdnu. Bez intervence našeho centra by tato těhotenství s největší pravděpodobností končila nitroděložním odúmrtím či smrtí v časném či pozdním poporodním období,“ zmínil MUDr. Hašlík. Bohužel ne všechny ženy s komplikovaným průběhem gravidity se do centra v Podolí dostanou včas. Příčinou je podle lékařů z CFM malá informovanost laické a bohužel nezřídka i odborné veřejnosti. I proto zřídilo centrum své facebookové stránky (https://www.facebook.com/fetalnicentrum) a účet na Twitteru. Jejich ambicí je i prostřednictvím sociálních sítí posílit a zlepšit oboustrannou komunikaci a informovanost o centru, o což se postarala také uspořádaná tisková konference s mnoha výstupy ve veřejných médiích včetně České televize.
Zdroj: