Češi tloustnou a diabetiků přibývá po tisících
Problém s obezitou v české populaci ještě zvýšila protipandemická opatření. Kvůli nedostatku pohybu a horší životosprávě velká část populace přibrala ve srovnání s dobou před pandemií v průměru o tři až pět kilo navíc. Lékaři před přibývajícími kily varují, protože jsou často roznětkou k rozvoji diabetu 2. typu. Mimo jiné zvyšují riziko vážné srdeční či ledvinné komplikace už ve chvíli, kdy diabetes vzniká a ještě se neprojevuje.
Až 55 procent obyvatel České republiky má problém s nadváhou, téměř polovina z tohoto počtu je vyloženě obézní. V Česku je podle lékařů v současné době přes milion diabetiků a každoročně jich tisíce přibývají. Nadějí je příchod moderních léčiv – tzv. gliflozinů, které terapii diabetu zásadně mění. Lékaři volají také po lepší prevenci a zdravém životním stylu.
„Bez velkého přehánění lze říci, že v Česku nyní čelíme pandemii diabetu 2. typu. Pacientů lineárně přibývá s tím, jak populace tloustne a také stárne,“ říká internista MUDr. Tomáš Hauer z Cévního centra České Budějovice. „Většina diabetiků 2. typu má nadváhu, obézních je přibližně 60 procent. Zároveň má většina obézních i diabetes. Mezi nadváhou a rizikem diabetu je jasná přímá úměra,“ dodává.
Podle lékařů situaci ještě zhoršil COVID‑19 a opatření s ním související. „Při pandemii pacienti chodili mnohem méně na prohlídky, takže za poslední půlrok, kdy se k lékaři do ordinace opět odhodlali, se počet nových diagnóz diabetu a prediabetu percentuálně zvedl. Kromě toho, že ztloustli, přicházeli diabetičtí pacienti často s rozkolísanou nemocí, nebo dokonce dekompenzovaní,“ říká MUDr. Jozef Čupka, MPH, praktický lékař a člen výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.
Dalším problémem je to, že řada lidí neví, že už u nich diabetes propuká, takže jej neléčí. Podle odborníků však vážné zdravotní komplikace startují už ve stadiích, která diabetu předcházejí. „U lidí, kteří trpí inzulinovou rezistencí nebo tzv. prediabetem, dochází k poškozování cév. A to jak těch mikroskopických, které vyživují ledviny nebo periferní nervy, tak velkých tepen. Tito lidé přitom o své vyšší koncentraci cukru v krvi mnohdy ani nevědí, případně ji sice mají zvýšenou, ale ještě nedosáhnou na léčbu,“ říká MUDr. Hauer. Mezi početné komplikace v pozdější fázi diabetu patří problémy se zrakem nebo neuropatie. Nemoc způsobuje i kornatění tepen a razantně zvyšuje riziko infarktu myokardu a cévních mozkových příhod. Častá je také ischemická porucha dolních končetin, která může vést i k amputaci. Podle MUDr. Hauera si navíc komplikace diabetu nevybírají – postupně na jednu z nich při podrobnějším vyšetření narazí u prakticky každého pacienta.
Odborníci se však shodují, že příchod gliflozinů terapii diabetu zásadně mění. „Ještě donedávna mohla být léčba diabetu jakkoli dobrá, ale nedokázala snížit počty kardiovaskulárních a ledvinných komplikací. Glifloziny léčí nejen diabetes, ale i nemoci s ním spojené. Chrání pacienty před srdečním selháním nebo poškozením ledvin, což dříve žádná antidiabetická léčba nedokázala,“ vysvětluje MUDr. Hauer. „Přestože existují doporučení a máme data, na které diagnózy jsou tyto léky vhodné, nemají bohužel zatím ve všech případech úhradu od zdravotních pojišťoven. Ale věřím, že se situace bude postupně měnit, protože pokud budeme muset léčit méně následků těchto chorob, ušetří celý systém zdravotního pojištění,“ dodává.
I přes možnost účinné léčby však lékaři zdůrazňují nutnost prevence. „Je důležité, aby si lidé po ukončení pandemických omezení znovu osvojili zdravější životní styl a kil navíc se zbavili. Vztah diabetu a nadváhy je jasný a nejefektivněji se léčí diabetes, který vůbec nevznikne. Důležité je také chodit pravidelně na preventivní prohlídky, kde lékař může počínající nemoc odhalit a doporučit postup, který může její rozvoj zvrátit,“ vyzývá MUDr. Čupka.