České zdravotnictví a evropský měšec
Oblast zdravotnictví stojí – na rozdíl například od zemědělství – mimo rámec jednotné politiky Evropské unie a je plně v kompetenci jednotlivých národních vlád. Nicméně problémy, přesněji řečeno výzvy (slovo problém nemají evropští úředníci v lásce), kterým musejí zdravotní systémy členských zemí čelit, jsou v podstatě stejné a známe je dobře z vlastní zkušenosti: na jedné straně stále účinnější, ale také dražší medicínské postupy a léky, na druhé straně nedostatek finančních zdrojů, který se bude dále prohlubovat. Evropská populace stárne, ubývá ekonomicky aktivních lidí odvádějících do státní pokladny či na účty zdravotního pojištění potřebné prostředky, naopak přibývá seniorů, kteří vyžadují více zdravotní péče a tím i více peněz. Potíže členských zemí se tak zákonitě dotýkají celé Unie a jejich řešení vyžaduje alespoň částečnou podporu shora.
Česká republika nastupovala do rozjetého evropského vlaku, řídícího se pravidly stanovenými pro rozmezí let 2000 až 2006. V tomto období nebylo zdravotnictví na seznamu priorit EU, proto je nenajdeme ani v českém Národním rozvojovém plánu. Schválené operační programy, například Průmysl a podnikání či Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství naději na čerpání peněz ze strukturálních fondů EU pro zdravotnictví opravdu nedávají. Bohužel poměrně málo se ví o takzvaném Společném regionálním operačním programu (SROP), přestože na něj směřuje téměř třetina všech prostředků poskytnutých z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropského sociálního fondu (ESF). Ani SROP sice není primárně určen k financování zdravotnictví, ale prostor na podporu projektů, které s poskytováním zdravotnických služeb souvisejí, přece jenom nabízí. Vzhledem k tomu, že žadatelé mají šanci získat v rámci SROP příspěvek ještě na příští rok, zastavme se u tohoto operačního programu podrobněji.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 13/2005, strana 1
Zdroj: