České zdravotnictví v číslech a názorech

Na přípravě obsáhlého dokumentu (viz též MT 20/2008) se podíleli členové odborného týmu nominovaní vždy po dvou za každou parlamentní politickou stranu – s výjimkou sociálních demokratů, kteří účast v projektu odmítli již loni v červnu. Své slovo měl i tzv. rozhodovací tým, který tvoří politici, opět po dvou z každé parlamentní strany kromě ČSSD.

Projekt Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR byl iniciován vládou ČR na základě usnesení č. 632 ze dne 11. června 2007. Po vzoru tzv. Bezděkovy komise, která v letech 2004 až 2005 hledala napříč politickým spektrem shodu v řešení udržitelnosti důchodového zabezpečení s ohledem na předpokládaný demografický vývoj, bylo i v tomto případě zadáním nalezení modelu použitelného pro financování zdravotnictví v ČR ve střednědobém a dlouhodobém horizontu.

Během první, „analytické“ etapy, která skončila právě 23. června zveřejněním Zprávy, odborníci Kulatého stolu připravili a zveřejnili několik materiálů popisujících minulý vývoj i současný stav zdravotnictví v ČR. Všechny jsou k dispozici na adrese a jedná se o:

* Přehled koncepčních materiálů ke zdravotnictví v ČR;

Přehled průzkumů veřejného mínění ke zdraví a zdravotnictví;

* Katalog datových zdrojů;

* Možnosti a meze modelování finančních toků ve zdravotnictví;

* Fakta o českém zdravotnictví – informační datové listy;

* Zprávu o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR – zdravotnictví v číslech a názorech.

Po zveřejnění posledně jmenované Zprávy vstupuje projekt Kulatého stolu do své druhé fáze. Měla by zahrnovat zveřejnění návrhů reformních variant zainteresovaných partnerů a politických stran, předložení nezaujatých relevantních srovnávacích podkladů a diskusní fór. Výsledkem by měla být odpověď na otázku, jak by bylo možno systém zdravotnictví v reakci na objektivní vnější vlivy měnit. Plán na druhé pololetí letošního roku předpokládá zveřejnění:

* Modelu finanční udržitelnosti zdravotnictví v ČR;

* Přehledu reformních opatření ve zdravotnictví v zahraničí;

* Návrhů reformních opatření pro zdravotnictví ČR.

Koordinátor projektu Kulatého stolu Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc., na konferenci vyslovil přání dokončit závěrečné návrhy reformních opatření k letošním Vánocům.

Politici KSČM odcházejí, odborníci nikoli

Otázkou však zůstává, zda ve druhé fázi činnosti Kulatého stolu nedojde v jeho zaměření k určitým posunům.

„Kulatý stůl není poradním orgánem ministra Julínka, jak se někdy mylně uvádí,“ připomněl na konferenci O. Mátl. Práce odborného, rozhodovacího ani analytického týmu tedy neměla primárně sloužit přípravě reformních zákonů, jejichž paragrafové znění ministerstvo právě dokončilo. Někteří členové týmů to však vidí jinak.

„Vládní legislativní smršť se s Kulatým stolem míjela,“ postěžoval si např. MUDr. Vladimír Říha, člen odborného týmu nominovaný křesťanskými demokraty. „Zdálo se, že se prosadí to, co bude, dříve, než my nachystáme zjištění, co vlastně je. Proto vítám zpomalení legislativního procesu a odložení projednávání některých reformních zákonů až po širší odborné diskusi,“ dodal. Také někteří další zúčastnění odborníci vyjádřili názor, že by výsledek jejich analýzy mohl být znehodnocen tím, kdyby k němu ministerstvo nepřihlédlo už teď během tvorby reformních zákonů.

 „Zpráva není obhajobou předkládaných transformačních opatření. Není to vědecká práce, ale ani prázdná politická proklamace,“ řekla na konferenci PharmDr. Jarmila Skopová, nominovaná do odborného týmu Stranou zelených. „Je to syllabus námi připomínkovaných dat a popisů řady jevů, jako jsou kvalita, etika či korupce, který může naznačit, kudy se ve financování a organizaci zdravotnictví dále ubírat.“

Kladně hodnotila Zprávu i většina politiků z rozhodovacího týmu. „Zpráva, obrazně řečeno, konstatuje, že prší,“ řekl ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek, MBA, který v rozhodovacím týmu zastupoval politiky ODS. „Teď se konečně můžeme začít bavit o tom, jak má vypadat deštník.“

Rozhodovací tým však zároveň přišel o zastoupení opozičních politiků – Mgr. Soňa Marková z KSČM oznámila, že ona i její kolegyně projekt právě kvůli již připraveným reformám opouštějí. Své experty však KSČM nadále ponechává alespoň v odborném týmu.

O čem vypovídají analýzy

Jaké hlavní závěry vyplývají ze Zprávy o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR? Koordinátor projektu O. Mátl je shrnul do následujících bodů:

1. Tempo růstu indexu stáří patří v ČR k nejvyšším na světě (viz graf 1). Demografický vývoj tak způsobí napětí mezi zdroji a potřebnými výdaji.

„Rozdíl oproti modelování dalšího vývoje ve zdravotnictví a důchodovém zabezpečení tkví v tom, že důchody jsou vždy nějak pevně dány a musejí se v zákonné výši vyplácet, tzn. peníze se na ně v konkrétní výši musejí najít vždy,“ připomněl O. Mátl. „Ve zdravotnictví mohou začít peníze chybět postupně, zprvu jakoby neviditelně, to ale povede k omezování dostupnosti a kvality péče.“

2. Dlouhodobá formální i neformální péče je nejvýznamnější složkou pro nárůst výdajů v seniorském věku (viz graf 2). „Integraci subjektů poskytujících dlouhodobou péči považuji za téma, kterým bychom se měli do budoucna zabývat,“ je přesvědčen O. Mátl.

3. Výdaje na zdravotnictví vykazují velké rozdíly mezi regiony – a stejně tak se liší i výsledky péče. Úroveň znalostí o užitku plynoucím z poskytované péče je velmi nízká, mnohé však prozradí srovnání pravděpodobnosti dožití 75 let věku s výdaji na standardizovaného pojištěnce v jednotlivých krajích (viz graf 3).

4. Soukromé výdaje, které občané vynakládají na zdraví, jsou neporovnatelné s osobními výdaji za alkohol, tabák a narkotika (viz graf 4). „Chybí zde motivace a výchova k odpovědnosti za péči o vlastní zdraví,“ domnívá se O. Mátl.

Zdroj: