Přeskočit na obsah

Česko v bodu zlomu – i v kardiovaskulární prevenci

Jedním z vedlejších dopadů epidemie COVID‑19 je upozadění komunikace o ostatních důležitých tématech napříč medicínou. Jedním z nich je kardiovaskulární prevence. Jak uvádí předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., Česká republika se v tomto smyslu nachází na bodu obratu. Reálně hrozí, že mortalita spojená s chorobami srdce a cév se začne opět zvyšovat. Diskusi o této problematice byl věnován podzimní cyklus seminářů.

V posledních třiceti letech se v České republice dařilo kontinuálně snižovat kardiovaskulární morbiditu i mortalitu. Tento pozitivní trend se však již dále neprohlubuje a současná data již tak optimistická nejsou. Jedním z důvodů je epidemie COVID‑19. „Česká republika patří k zemím, které zvládly covidovou pandemii nejméně úspěšně na celém světě. Myslím si, že deset až dvacet tisíc lidí vůbec zemřít nemuselo. Zkrátila se naděje na dožití. Negativní trendy byly ale nastartovány už dlouho předtím,“ uvedl prof. Linhart s tím, že příčiny selhání při pandemii stojí dominantně mimo zdravotnictví. „Zdravotní systém byl po dlouhé měsíce zahlcen až přehlcen, přesto tento nápor ustál naprosto neuvěřitelně,“ uvedl prof. Linhart.

Zatímco probíhal boj s pandemií, obracely se křivky kardiovaskulární mortality a morbidity, a to celosvětově. Reál­ně nyní hrozí, že bez další modifikace rizikových faktorů a inovativní léčby může během následujících dvaceti let stoupnout kardiovaskulární nemocnost a úmrtnost až o 41 procent.1 „Tato predikce je sice spočítána pro USA, ale platí i pro Česko. Když neuděláme nic, a budeme si dále říkat, jak jsme dobří, stoupne nám kardiovaskulární morbidita a mortalita o desítky procent.“

Z hlediska léčby infarktu myokardu nabízí české zdravotnictví naprosto špičkovou péči, přesto se na tuto diagnózu stále umírá. „I v nejlepším kardiocentru je akutní úmrtnost na infarkt myokardu kolem šesti procent, v následujících týdnech stoupá a během prvního roku se posune ke dvaceti procentům. Dramaticky se ale zvyšuje prevalence srdečního selhání,“ varuje prof. Linhart. Důvodem je skutečnost, že populace stárne, přibývá pacientů, kteří díky dobré péči přežili akutní koronární příhodu, ale bohužel přicházejí s komplikacemi, jejichž léčba je velmi finančně nákladná. Nejčastější příčinou úmrtí z kardiovaskulární příčiny však stále zůstává ischemická choroba srdeční.2

Zásadní roli v současné situaci přitom hrají známé faktory, které lze ovlivnit, tedy kouření a kontrola hypertenze, diabetu a hypercholesterolémie. Současná data ukazují vzestupný trend hodnot krevního tlaku, zejména u žen, a v poslední dekádě narůstají i hodnoty diastolického krevního tlaku u mužů. Obdobně je tomu i u cholesterolu, jehož hodnoty se v určitém období dařilo snižovat, ale v posledních deseti letech tento trend stagnuje a současné hodnoty jsou daleko od těch optimálních a potřebných k zabránění progresi aterosklerózy.3

Hypertenze a hypercholesterolémie jsou hlavními rizikovými faktory pro zvyšování kardiovaskulární nemocnosti, přímo zvyšují rozvoj koronární choroby a jejích komplikací. Vliv cholesterolu a výše krevního tlaku bez ohledu na věk ukazuje, že rozdíl mezi pacienty s normotenzí a nízkými hodnotami cholesterolu a těmi, u nichž hodnoty systolického tlaku přesahují 140 mm Hg a celkového cholesterolu 6,3 mmol/l, je v případě ischemické choroby srdeční jedenáctinásobný4 (viz graf 1).

23-21_E4

„Ruku na srdce, zamysleme se nad tím, kolik našich nemocných chodí se systolickým tlakem nad 140 mm Hg a s cholesterolem nad 6,3 mmol/l?“ vznesl apel prof. Linhart.

„Chceme‑li zastavit progresi aterosklerózy, nestačí být konzervativní, musíme být důslední a snažit se o to, aby pacienti dosáhli jak nízkého krevního tlaku, tak i nízkého cholesterolu, protože to jsou následně pacienti, u nichž dokážeme zpomalit progresi, nebo dokonce navodit regresi aterosklerózy,“ zdůraznil prof. Linhart a připomněl význam kombinované intervence rizikových faktorů v primární prevenci pro osud nemocných. „Když působíme současně na oba rizikové faktory, tak ačkoli nemusíme oba faktory redukovat razantně, můžeme značně zredukovat výskyt kardiovaskulárních příhod,“5 dodal prof. Linhart.

K ovlivnění populačních dat je třeba takto postupovat dlouhodobě a v širokém měřítku. V praxi se to ale bohužel nedaří, celých 70 procent nemocných léčených pro hypercholesterolémii a hypertenzi nedosahuje cílových hodnot.6,7 „U někoho dokážeme snížit tlak, u někoho dostat pod kontrolu dyslipidémii, ale komplexní intervence proti oběma těmto faktorům se nám nedaří.“

Pozornost je potřeba věnovat i dalším rizikovým faktorům, kterými jsou kouření a vysoký BMI. Zejména mladé ženy kouří velmi často, dokonce častěji než před deseti lety, a aktuálně velkým problémem je obezita především mladé populace. Dalším rizikovým faktorem, kde směřujeme nesprávným směrem, je diabetes – pacientů s tímto onemocněním stále přibývá.

Možná nejúčinnější nástroj prevence kardiovaskulárních chorob představuje vzdělání. Jak potvrzují data, vzdělaní lidé žijí déle, dostávají méně infarktů a také méně kouří. Co tedy podle prof. Linharta může každý udělat na své individuální úrovni? Roli zde hraje:

  • převzít svůj díl zodpovědnosti,
  • využít preventivní prohlídky,
  • znát svůj cholesterol, TK, vědět o diabetu, o arytmiích,
  • zvýšit fyzickou aktivitu,
  • nekouřit,
  • užívat předepsanou léčbu.

Na systémové úrovni je pak nutné řešit i sociální problémy, protože ty se dříve či později projeví na zdravotním stavu populace.

„Je třeba, abychom lépe využívali nastavený systém preventivních prohlídek, který je v ČR bezkonkurenčně luxusní a vzhledem k pacientům nesmírně vstřícný. Je škoda, že na tuto nabídku až příliš často rezignují. Ambiciózním cílem, který jsme si v rámci kardiologické společnosti dali, je zkusit ve spolupráci se všemi ostatními specializacemi snížit kardiovaskulární riziko alespoň o pět procent za deset let,“ uzavřel prof. Linhart.  

Literatura:

  1. Ortendahl JD, et al. Protecting the gains: What changes are needed to prevent a reversal of the downward cardiovascular disease mortality trend? Clin Cardiol. 2019 Jan;42(1):47–55.
  2. GBD 2019 Diseases and Injuries Collaborators. Global burden of 369 diseases and injuries in 204 countries and territories, 1990–2019: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2019. Lancet. 2020 Oct 17;396(10258):1204–1222.
  3. Cífková R, et al. 30‑year trends in major cardiovascular risk factors in the Czech population, Czech MONICA and Czech post­‑MONICA, 1985–2016/17. PLoS One. 2020 May 11;15(5):e0232845.
  4. Erhardt L, et al. Comprehensive cardiovascular risk management – what does it mean in practice? Vasc Health Risk Manag. 2007;3(5):587–603.
  5. Emberson J, et al. Evaluating the impact of population and high‑risk strategies for the primary prevention of cardiovascular disease. Eur Heart J. 2004 Mar;25(6):484–491.
  6. Egan BM, et al. Blood pressure and cholesterol control in hypertensive hypercholesterolemic patients: national health and nutrition examination surveys 1988–2010. Circulation. 2013 Jul 2;128(1):29–41.
  7. Kotseva K, et al. Lifestyle and impact on cardiovascular risk factor control in coronary patients across 27 countries: Results from the European Society of Cardiology ESC‑EORP EUROASPIRE V registry. Eur J Prev Cardiol. 2019 May;26(8):824–835.

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…