Česko‑japonská spolupráce – nový způsob léčby achondroplazie

Zabránit aktivaci buněčného receptoru, který zpomaluje růst a způsobuje achondroplazii. Přelomový způsob léčby genetických poruch růstu popsali vědci z Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA‑ICRC) a Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně společně s japonskými kolegy.

Achondroplazie je genetická forma trpasličího vzrůstu, výška v dospělosti u postižených touto nemocí je průměrně 125 cm. Jde o nejčastější formu genetické poruchy růstu u člověka, která je způsobena mutacemi v genu pro FGFR3. V České republice se s touto poruchou ročně narodí čtyři až pět dětí.

A právě na tuto geneticky podmíněnou poruchu růstu se zaměřili vědci z FNUSA‑ICRC a vyvinuli nový způsob její léčby. Klíčovou látkou je v tomto případě RNA aptamer s „bondovským“ názvem RBM‑007, který funguje jako past na ligandy. Ligandy jsou povětšinou malé proteiny, které vytvářejí komplexy s buněčnými receptory a dokáží je aktivovat. V případě achondroplazie jde o receptor FGFR3, jehož zvýšená aktivita zpomaluje růst buněk chrupavky. Aptamer je uměle vytvořená část ribonukleové nebo deoxyribonukleové kyseliny, která se naváže na ligand – ten již tím pádem nemůže aktivovat receptory FGFR3, a tím zabraňuje poruchám růstu.

Mgr. Pavel Krejčí, Ph.D., vedoucí výzkumného týmu Buněčná signalizace FNUSA‑ICRC, se na tomto objevu významně podílel. „Japonská firma vyvinula tento RBM‑007 pro léčbu AMD (age‑related macular degeneration, forma slepoty), nicméně jsme si všimli jeho potenciálu pro léčbu poruch růstu a začali jsme spolupracovat právě v této oblasti,“ popsal začátky spolupráce Krejčí. To bylo před pěti lety a v současnosti již RBM‑007 vstupuje do první fáze klinických zkoušek a je testován u japonských pacientů. Výsledky jsou velmi slibné, testování nového léku je však běh na dlouhou trať. „Lék na achondroplazii Vosoritide, na jehož výzkumu jsem se podílel, se k prvním pacientům dostane po více než šestnácti letech,“ dodal Krejčí.

Hlavní zaměření týmu Buněčná signalizace FNUSA‑ICRC, tedy výzkum receptorových tyrosinových kináz, kam právě patří FGFR3, tím zdaleka nekončí. „V současnosti máme rozpracováno přibližně patnáct projektů,“ potvrdil Krejčí. Jedním z nich je výzkum aptamerů, které by nefungovaly jako past na ligand, ale inhibovaly receptory přímo. Výsledkem by mohla být nová generace molekul s velkým potenciálem pro léčbu nemocí souvisejících s poškozením různých orgánů, nejenom kostí. „Snažíme se vytvořit most mezi základním a klinickým výzkumem. Zatím se nám to daří, snad to vydrží i do budoucna,“ dodal Pavel Krejčí.

Objev byl publikován v prestižním časopise Science Translational Medicine

Zdroj: MT