Českou hlavou je i třicetiletý lékař
Čeho se týkala práce, za kterou jste byl oceněn?
Náš výzkum mozkových nádorů zahrnuje řadu projektů, které se většinou snaží zpřesnit jejich histopatologickou diagnostiku zejména sledováním změn v expresi různých proteinů zapojených do regulace buněčného cyklu, apoptózy nebo diferenciace v závislosti na stupni biologické malignity. Jedním z nich byl i projekt, který zkoumá změny v geometrii a složení mezibuněčného prostoru mozkových nádorů. Chtěli jsme více porozumět tomu, jak to nádorové buňky dělají, že v boji o prostor v omezeném objemu dutiny lební vyhrávají nad zdravou tkání.
Jaké závěry z vaší práce vyplývají?
V experimentech s difuzí extracelulárních markerů a pomocí imunohistochemických analýz se nám podařilo prokázat určitý model změn geometrie a složení mezibuněčného prostoru v mozkových nádorech během jejich maligní progrese. Zjistili jsme, že se zvyšující se malignitou ztrácejí nádorové buňky schopnost regulovat svůj objem a mění charakter svých výběžků tak, že narůstá podíl mezibuněčného prostoru ve tkáni z normálních asi 20 % na hodnoty více než dvojnásobné. Do takto zvětšeného prostoru produkují nádorové buňky velké množství specifických glykoproteinů, zejména tenascina vitronektin. Ty jsou jednak podkladem pro adhezi a migraci nádorových buněk dostatečně velikým mezibuněčným prostorem, jednak svou akumulací v mezibuněčném prostoru jeho velký objem udržují i při změněných tlakových poměrech v dutině lební. Zásadní je zjištění, že tyto glykoproteiny vytvářejí hustou síť v mezibuněčném prostoru, kterou se nádorová tkáň brání přísunu protinádorových léčiv. Většina z těchto poznatků je světově prioritní.
…
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 1/2005, strana 22
Zdroj: