Čeští vědci objasnili vznik zhoubného bujení

Tým českých, dánských a norských vědců prověřil buňky nádorů močového měchýře, prsu, plic a tlustého střeva v různých stadiích rozvoje. Přitom vědci zjistili, že buňky, které už nebyly úplně normální, ale ještě neměly všechny rysy nádorových buněk, vykazují neklamné známky aktivit zaměřených na opravu poškozené dědičné informace. To dokazuje, že množení buněk nastartované nefyziologickým podnětem (např. aktivací onkogenů) neprobíhá stejně, jako když dělení buňky vyvolá fyziologický podnět. Pokud se buňka uchyluje k dělení „z donucení“ (tedy pod vlivem onkogenů), neodvádí v ní dokonalou práci mašinérie zodpovědná za syntézu dědičné informace pro dceřiné buňky. Dvojité šroubovice nově vytvářených molekul DNA jsou na mnoha místech přetržené. Na výskyt volných „přetržených“ konců DNA je buňka velmi citlivá. Vnímá je jako signál, že životně důležitý proces tvorby nových kopií dědičné informace neprobíhá tak, jak by měl. V této situaci buňka zastaví další dělení.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2005, strana 3

Zdroj: