Chci být bakalářka, nemám kde studovat

Všeobecnou sestrou se nyní lze stát dvěma způsoby. Je možné vystudovat vyšší zdravotnickou školu anebo příslušný bakalářský program. I když se v obou případech studuje většinou tři roky, bakalářské studium má řadu výhod. Absolvent s bakalářským diplomem má otevřenou cestu k dalšímu vysokoškolskému vzdělávání a titul se mu hodí i pro případnou kariéru v zahraničí. Tomu odpovídá i rozdělení poptávky – zatímco vyšší zdravotnické školy jsou mnohde vděčné za každého uchazeče a přijímací zkoušky jsou na nich často jen formalitou, fakulty mohou uspokojit jen zlomek uchazečů. Například do bakalářského oboru všeobecná sestra na olomoucké lékařské fakultě se do prezenčního studia hlásilo 436 uchazečů, přijato bylo 15 – tedy jeden z devětadvaceti. „Je to možná i tím, že na rozdíl od jiných vysokých škol, kde bývají testy z fyziky a chemie, u nás jsou přijímací zkoušky zaměřené hlavně na ošetřovatelství a společenské vědy. Výběr ze stovek uchazečů je samozřejmě tvrdý, ale pro nás je zase výhodné, že máme možnost pracovat s těmi nejlepšími. Samozřejmě že by bylo lepší vzít všechny a výběr provést až v prvním ročníku. To ale není možné,“ říká proděkanka fakulty pro bakalářské studium Mgr. Lenka Špirudová. I když jsou přijímací zkoušky stavěné na míru absolventům středních zdravotnických škol, ve velké míře jsou při nich úspěšní i gymnazisté. „S absolventy gymnázií máme dobré zkušenosti. Bývají velmi flexibilní a je určitou předností, že z hlediska ošetřovatelství jsou nepopsanou tabulí. Studenti ze zdravotnických škol si s sebou často přinášejí některé nedobré návyky a někdy si myslí, že už všechno vědí,“ srovnává L. Špirudová.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 1/2006, strana 13

Zdroj: