Chirurgové v ČR více než jen srovnatelní se světem

„Robotika, která je nástavbou miniinvazivní chirurgie, zajímá pouze úzkou skupinu lékařů. Proto jsme se rozhodli kongres rozšířit také o oblast laparoskopických a minimálně invazivních výkonů, a zpřístupnit jej tedy i chirurgům z menších zdravotnických zařízení, kde se takové zákroky dnes již běžně provádějí,“ uvedl prof. MUDr. Ivan Čapov, CSc., přednosta I. chirurgické kliniky LF MU a FN u sv. Anny v Brně a prezident kongresu. „Setkání se zúčastnilo 245 tuzemských i zahraničních odborníků. Pozvání přijala např. dr. F. Melfiová z italské Pisy, která se podělila o své zkušenosti s využitím robotického systému pro zákroky v oblasti hrudní chirurgie, neboť má jednu z největších sestav anatomických plicních resekcí na světě. Nechyběla ani dr. B. Witteová z německého Koblence, jejíž pracoviště je známo prováděním videoasistovaných mediastinálních lymfadenektomií VAMLA. Opravdovou ozdobou kongresu pak byly přednášky dvou japonských excelentních hrudních chirurgů o problematice nádorových onemocnění plic – prof. H. Asamury, vedoucího oddělení hrudní chirurgie National Cancer Center Hospital v Tokiu, se kterým jsme již od roku 1999 v kontaktu, a dále dr. E. Haty z Mitsui Memorial Hospital v Tokiu, který provádí jako jediný na světě extenzivní oboustrannou mediastinální lymfadenektomii u nemocných s bronchogenním karcinomem a má excelentní výsledky s ohledem na přežívání nemocných. Přítomni ještě byli chirurgové z Polska a Ruska.“

Prodloužení života o týden není úspěchem

Ve spolupráci s Ethicon Endo-Surgery, divizí společnosti Johnson & Johnson, generálním partnerem kongresu, se na I. chirurgické klinice LF MU a FN u sv. Anny jako součást brněnského odborného setkání konal specializační kurs laparoskopické a robotické resekce tlustého střeva, kterého se zúčastnilo 25 chirurgů z ČR i SR. A právě problematice miniinvazivní a robotické chirurgie v kolorektální oblasti byl věnován celý programový blok. 

„Je o mně známo, že na jedné straně robotiku velice sleduji, na straně druhé jsem jí já sám nepolíben a stále si myslím, že máme ještě velké dluhy vůči dvěma až třem tisícům ‚robotů‘, kteří každý den brzy ráno či o nočních službách nastupují na sál. A to za cenu podstatně nižší, než je cena nástrojů, se kterými pracují, a snaží se chirurgii posouvat kupředu,“ řekl při zahájení bloku prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., děkan Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, a dodal: „Nicméně tento můj ironicko-skeptický pohled by neměl nabourat přirozený rozvoj chirurgie. Když se na konci sedmdesátých let objevil na trhu první stapler, jeden velmi vážený primář tehdy  řekl, že kdo neumí šít rukou, použije stapler. Je asi nepochybné, že miniinvazivní chirurgie – ať už laparoskopická, či s využitím robotických systémů – jednou staplery převálcuje, ale pravděpodobně už za jiných podmínek materiálových, finančních i dalších.“

Prof. Žaloudík mimo jiné připomněl, že ČR patří k zemím s nejvyšší incidencí kolorektálního karcinomu a také s jednou z nejvyšších mortalit na toto onemocnění na světě. Dále že je třeba zaměřit se nejen na screening, ale i na řádné sledování v průběhu léčby a na včasné odhalení případných metastáz.

„Jsem přesvědčen, že prevence, která je zdánlivě nesmírně drahá, v konečném důsledku léčbu výrazně zlevní. Pokud se podaří diagnostikovat určitý typ nádorového onemocnění v časném stadiu, je chirurgie stále dominantní a nejúspěšnější léčebnou modalitou. A jestliže někdo považuje prodloužení doby přežití pacientů o týden či o čtrnáct dní za obrovský úspěch, tak je to špatně,“ dodal prof. Čapov. „Bohužel se k nám stále dostávají pacienti ponejvíce v pokročilých stadiích nádorového onemocnění, kdy má skutečně i chirurg už jen velmi omezené možnosti. Pak nastupuje onkolog s nejrůznějšími léčebnými modalitami, které, jak víme, také nejsou vůbec levné.“

Živelná robotizace = absolutní nesmysl

V mnoha přednáškách byly srovnávány přínosy jednotlivých operačních technik u různých výkonů. „Laparoskopie měla evidentně revoluční charakter oproti otevřeným operacím. Roboticky asistované výkony budou mít situaci složitější, protože se mnohdy nemusí prokázat žádný rozdíl v porovnání s laparoskopickým výkonem a budeme velmi obtížně prosazovat, že přínos robota je o tolik větší,“ uvedl mimo jiné ve své prezentaci na téma evidence-based medicine v laparoskopické a robotické chirurgii prof. MUDr. Miroslav Ryska, CSc., předseda české chirurgické společnosti ČLS JEP.

„Je třeba si však uvědomit, že všechno nové musí být dražší kvůli stále nákladnějším moderním technologiím, a kdybychom šli obráceným směrem, skončíme zpět u pinzety, nůžek a peánu. Roboticky asistovaná chirurgie znamená v určitých indikacích obrovský přínos pro nemocného, ale i operujícího chirurga. Je dražší než laparoskopický či thorakoskopický typ operací, ale ve srovnání s onkologickými postupy stále výrazně levnější.

Pokud se týká robotické chirurgie v ČR, zvedla se zde obrovská, nekoordinovaná vlna nákupů. Ze začátku se zdálo, že do pilotní studie budou zapojena dvě pracoviště, která si musela pořízení robotických systémů velmi tvrdě obhájit jak na ministerstvu zdravotnictví, u odborné společnosti, tak u pojišťoven a na kraji. Dnes už má naše země – s tichým souhlasem – téměř deset robotických systémů, což považuji za absolutní nesmysl,“ doplnil prof. Čapov. „Podle mého názoru je naprosto nezbytné, aby pracoviště, potažmo nemocnice, která si robot chtějí pořídit, měla dopředu jasně stanoveny typy léčebných programů, u kterých jej využijí, dále jak budou robotický systém provozovat a za jaké peníze. A také aby zavládla určitá koncepčnost. To samozřejmě musí jít ruku v ruce s názory odborných chirurgických společností, souhlasem ústředí zdravotních pojišťoven, nikoli jejich lokálních poboček, a třeba i se záměrem rozvoje krajů. Bohužel, u nás je v tomto směru spíše taková džungle – připadá mi, že dohodnuté neplatí, každý kraj to řeší jinak a po svém, pojišťovna si v rámci jednotlivých krajů dělá, co chce, místo aby byla vytvořena určitá platná koncepce pro celý stát. Je úsměvné, že naše fakultní nemocnice dodnes, jako jedno ze dvou pracovišť pilotního projektu, nemá smlouvu ani s VZP, a nevíme, co bude dál. Řada dalších nemocnic, jež si robotické systémy nakoupily až po nás, smlouvy již má. Na druhé straně, ať je zde třeba dvacet robotických systémů – ovšem při obhájení určité konkrétní koncepce v celostátním měřítku. Je nutno rovněž odlišit nákup a provozování v privátních či státních zdravotnických zařízeních.“

Podle prof. Čapova závěry jednotlivých bloků – zaměřených na hrudní, kolorektální, bariatrickou, cévní chirurgii a urologii – ukázaly vysokou úroveň české chirurgie. „Troufnu si tvrdit, že v určitých oblastech – bariatrické či hrudní chirurgii a dalších – jsme i dále, než jen na srovnatelné úrovni se světem,“ konstatoval prof. Čapov. A vzápětí dodal: „Jenže stále se rozevírají branže pomyslných nůžek mezi velmi vysokou úrovní české chirurgie a jejím financováním. Ohodnocení práce týmu, včetně např. minutové režie operačních sálů, je žalostné. Režie operačních sálů je tak nízká, že by za ni nemohla fungovat ani firma zabývající se úklidovými pracemi!“

Future of Suture má v ČR vítěze

Součástí kongresu bylo také vyhlášení vítězů národního kola celosvětové soutěže Future of Suture, kterou před více než rokem vypsala firma B. Braun Medical na podporu a inovaci nových šicích materiálů a systému šití. Odborná komise vybrala ze tří přihlášených práci kolektivu doc. MUDr Čestmíra Neorala, CSc., přednosty I. chirurgické kliniky LF UP a FN Olomouc. „V našem projektu bychom chtěli pomocí nanotechnologií nanést na šicí vlákno částice stříbra, jehož antimikrobiální efekt je již velmi dobře znám a ve zdravotnictví využíván. Vytvořili bychom tak konkurenční prostředek některým šicím materiálů, které mají na svém povrchu antibiotický nebo jiný povlak,“ uvedl doc. Neoral. Vyhlášení celkového vítěze soutěže proběhne na konci letošního roku v Berlíně.

Zdroj: