CHOPN zvyšuje riziko vzniku komorbidit
Prevalence CHOPN, která zahrnuje chronickou bronchitidu a emfyzém plic, celosvětově trvale roste. Podle propočtů Světové zdravotnické organizace (WHO) by se toto závažné respirační onemocnění, z velké části způsobené kouřením, mohlo do roku 2020 stát třetí nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých zemích.
S ohledem na toto nebezpečí se vyvíjí značné úsilí směrem ke zlepšení managementu a prevence CHOPN. Investigátoři v čele s Davidem Manninim z Department of Preventive Medicine and Environmental Health, University of Kentucky, Lexington, USA se snažili zjistit, které choroby jsou s CHOPN často spojeny, a zhodnotit jejich dopad na progresi těchto onemocnění. Investigátoři sledovali po dobu pěti let více než 20 000 pacientů. V rámci svého projektu kombinovali dvě existující databáze, jednu z kohorty ARIC (Atherosclerosis Risk In Communities) a druhou z Cardiovascular Health Study (CHS). Tyto studie byly zahájeny v 80. letech minulého století výzkumníky US National Institutes of Health, a obě studie zahrnovaly tisíce pacientů ve věku nad 65 let (u CHS) a 45 až 64 let (u ARIC).
Realizovaly se rozsáhlé studie s mnoha tisíci pacientů
Celkem 20 296 subjektů bylo zařazeno podle závažnosti CHOPN pomocí stupnice založené na GOLD (Global Initiative for Chronic Obstructive Lung Disease) klasifikaci. Ta zahrnuje pět etap, od 0 (respirační symptomy bez omezení respiračních funkcí) do 4 (velmi závažné onemocnění s významnými anomáliemi odhalenými spirometrickým vyšetřením).
V každé skupině pacientů autoři analyzovali přítomnost či absenci diabetu, arteriální hypertenze nebo kardiovaskulárního onemocnění, včetně anginy pectoris, infarktu myokardu, srdečního selhání, iktu a tranzitorní ischemické ataky (TIA). Celkem 530 pacientů se nacházelo v jedné ze závažných kategorií CHOPN (GOLD 3 nebo 4), 2 076 pacientů trpělo středně závažnou CHOPN (GOLD 2) a 2 892 pacientů počínajícími symptomy (GOLD 1). Dalších 4 511 pacientů (asi třetina účastníků studie) bylo zařazeno k potenciálně ohroženým (GOLD 0) a u dalších 2 868 pacientů byl funkčním vyšetřením dýchacího systému zjištěn restrikční syndrom (příliš malý objem plic). U zbývající přibližně jedné třetiny osob byl stav jejich respiračních funkcí ve fyziologických mezích.
Rizika zvýšena o desítky procent
Mannino a jeho tým nalezli komorbidity u více než poloviny pacientů s přítomností CHOPN. Tento nález byl markantní zejména u pacientů se závažnou formou CHOPN (GOLD 3 nebo 4), u kterých bylo zjištěno o 50 % zvýšené riziko vzniku diabetu, o 60 % zvýšené riziko vzniku hypertenze a nárůst rizika vzniku kardiovaskulárního onemocnění o 140 procent.
Obdobné výsledky byly zaznamenány i u skupiny pacientů s přítomností restrikčního syndromu. Komorbidity nebyly zjištěny u téměř poloviny pacientů s přítomností CHOPN (48,9 %) v celém souboru. Autoři zdůraznili, že riziko hospitalizace v průběhu pětiletého období realizace studie bylo výrazně vyšší u pacientů s přítomností jedné nebo více komorbidit.
Screening by přinesl benefit
Asociace mezi CHOPN a kardiovaskulárními chorobami nebyla zcela objasněna. Může být podmíněna celou řadou faktorů, včetně chronické infekce, zánětu nebo sdílených rizikových faktorů, jako je kouření.
Podivné je, že asociace s kardiovaskulárním onemocněním se zdá být nezávislá na závažnosti respiračního onemocnění: „Riziko kardiovaskulárních onemocnění je obdobné jak u pacientů s těžkou CHOPN, tak u nemocných, u nichž se vyskytovaly pouze počáteční symptomy onemocnění,“ připomněl Mannino. Podle něj by proto systematický screening na kardiovaskulární choroby, hypertenzi a diabetes u pacientů s CHOPN přinesl signifikantní benefit.
Zdroj: