Chorobná štíhlost za hranicí krásy
Na pražskou konferenci byli již tradičně, jako i v ostatních zemích Evropy a USA, pozváni odborníci, kteří se léčbou poruch příjmu potravy zabývají: praktičtí lékaři, psychiatři, psychologové, internisti, endokrinologové, gynekologové i zdravotní sestry a sociální pracovnice. Konference tentokrát měla v záhlaví heslo „Zdravá krása“; inspiraci pro ně představují nejnovější údaje o stále nižším věku dětí postižených poruchami příjmu potravy a nespokojeností s vlastním tělem v důsledku mediálně šířeného ideálu krásy. V závěru konference se poprvé otevřela veřejná diskuse mezi odborníky a organizátorkou České Miss Michaelou Maláčovou a jednou z finalistek této soutěže. Hledaly se způsoby budoucí spolupráce, která povede k minimalizaci negativního dopadu propagace extrémní štíhlosti v různých soutěžích krásy (které jsou již často organizovány i pro děti). Podobné postupy hledají například i ve Švýcarsku či USA, jak potvrdily účastnice konference z těchto zemí. Z odborného programu vybíráme přednášky, které byly v anketě konference nejvíce oceněny.
Cynthia M. Bulik (University of North Carolina at Chapel Hill, USA) zaujala přednáškou Geny a prostředí u poruch příjmu potravy – co by měli pacienti, rodiny a praktičtí lékaři vědět. Před méně než deseti lety byly anorexie i bulimie považovány za „onemocnění volby“, při které se mladé dívky snaží dosáhnout nebezpečné ideální štíhlosti svých mediálních vzorů. Dnešní pokrok umožnil identifikovat oblasti lidského genomu a specifické geny, které mohou vznik anorexie i bulimie ovlivnit. C. Bulik uvedla přehled genetických faktorů pro obě onemocnění, z nichž jmenujme jako nejdůležitější perfekcionismus a vyhýbavé chování, obsese a úzkostné prožívání a genetické ovlivnění regulace chuti, které mohou ovlivňovat vulnerabilitu jedince k vlivům enviromentálním (trauma, zesměšňování, tlak na štíhlost ve společnosti a dietní chování). Genetický výzkum má v psychiatrii praktický dopad na prevenci, detekci, léčbu i uzdravení. Cílem je přesná identifikace určitých rizikových genetických profi- lů. Technologie, která to umožní, je však otázkou budoucnosti. Již nyní se však můžeme snažit lépe rozumět vlivu genů a prostředí za účelem včasné prevence u rizikových osob. Chápání spolupůsobení vyvolávajících faktorů může přispět k včasné intervenci chránící vulnerabilní jedince před vznikem poruch příjmu potravy a dalších psychických potíží.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 6/2005, strana 14
Zdroj: