Chřipka u dětí

Chřipka je vysoce nakažlivá virová infekce, probíhající téměř vždy manifestně, která postihuje všechny vnímavé jedince, tedy především děti a ty osoby, které v předchozím roce toto onemocnění neprodělaly. Člověka postihují chřipkové kmeny ze skupiny A a B. Epidemicky probíhají převážně infekce způsobené viry ze skupiny A, které také mívají závažnější průběh. Viry této skupiny mají dva rozhodující povrchové antigeny – hemaglutinin (H) a neuraminidázu (N). Hemaglutinin umožňuje uchycení viru na povrchu receptorových epiteliálních buněk dýchacích cest a proniknutí do nich. V hostitelských buňkách dochází k replikaci viru a jeho zrání. Neuraminidáza uvolňuje zralé viry z hostitelské buňky do okolí, kde ihned napadají zdravé buňky. Epitelie dýchacích cest různých živočichů – savců i ptáků, tedy i člověka – umožňují uchycení chřipkových virů jen s určitou kombinací hemaglutininu a neuraminidázy. Dosud je známo 16 antigenů hemaglutininu (H) a 9 antigenů neuraminidázy (N), které se vyskytují společně v různých kombinacích. Epitelie dýchacích cest člověka umožňují uchycení pouze chřipkových virů A s kombinacemi antigenů H1N1, H2N2 a H3N2. Takové chřipkové viry vyvolávají u člověka chřipku, která je přenosná z člověka na člověka, ale není přenosná na jiné živočichy (s jedinou výjimkou, kterou je vepř domácí). Jiné kombinace H a N antigenů chřipkových virů A způsobují u lidí onemocnění – třeba i život ohrožující – jen zřídka a tato jejich nákaza není přenosná na další osoby. Chřipka jistě postihovala lidskou populaci odedávna a jsou o tom literární záznamy, protože čas od času docházelo k epidemiím se zvláště závažným průběhem. U virů chřipky A dochází velmi často, téměř každý rok, k drobným změnám ve struktuře, variacím, které jsou označovány jako antigenní drift. To však vede i ke změně imunogenicity viru, takže překonané onemocnění v předchozím roce nezanechává ochranné protilátky před infekcí v současném roce. Proto ti, kteří nejsou každý rok očkováni proti chřipce, mohou onemocnět. K epidemiím chřipky dochází v Evropě skoro každoročně v zimních měsících od prosince do dubna a hromadný výskyt postupně postihne celý kontinent. V České republice to bývá nejčastěji v únoru až březnu, epidemie trvá v jednotlivých krajích týden až deset dní a celou republikou projde během šesti týdnů. V průběhu epidemie onemocní 10, někdy až 30 % obyvatel. Virus chřipky pak z populace téměř vymizí, aby se následujícího roku v driftové obměně znovu objevil v chladných měsících. V různě dlouhých časových intervalech – bývá to 9–40 let – dojde k výrazné změně jednoho nebo obou antigenů. Taková velká změna se označuje jako antigenní shift. Při něm vzniká zcela nový virus, proti němuž může mít protilátky jen malá část populace, vesměs starších osob. Nákaza se rychle rozšíří po celém světě zpravidla v několika vlnách a postihne až 50 % světové populace – vznikla pandemie. Nově vzniklá nákaza mívá závažnější průběh, než je tomu v mezipandemickém období. Ovšem i tehdy při driftových změnách viru bývá v jednotlivých letech chřipka různě závažná. První vlny pandemie mívají v rizikových skupinách obyvatel zhoubný průběh a na chřipkové komplikace či orgánová selhání po překonání chřipky umírají miliony obyvatel.
...

Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 6/2005, strana 30

Zdroj: