Chřipka zůstává žhavým tématem i letos

Chřipka je často velmi těžká celková virová infekce, která při svém průběhu negativně zasáhne téměř všechny orgány a systémy lidského těla. Neinformovaná veřejnost se mylně domnívá, že virus chřipky napadá jen dechové ústrojí. To je však pro virus pouze branou vstupu. Jakmile virus překoná bariéry přirozené ochrany (např. hlen na sliznicích), vstoupí do buněk sliznice, kde se replikuje. Pokud překoná další obranné bariéry, dochází k virémii. Jejími projevy jsou horečka a zimnice, bolest svalů a kloubů. U zdravých osob probíhá toto onemocnění sice benigně, odlišná je však situace u tzv. rizikových osob, kde může vést chřipka k dekompenzaci základního onemocnění, zvyšovat počty hospitalizací a mít za následek i úmrtí.

Očkování proti chřipce

Nejen v ČR, ale v celé Evropě se každoroční očkování proti chřipce provádí inaktivovanými injekčně aplikovanými vakcínami a je považováno za jedno z nejdůležitějších a nejúčinnějších preventivních protiepidemických opatření.

Ze studií prováděných v České republice je zřejmé, že prevence chřipky očkováním může ve zdravé, práceschopné populaci snížit nemocnost na akutní respirační infekce pěti- až šestinásobně. To potvrdily výsledky nedávno dokončené studie účinnosti očkování prováděné v automobilovém koncernu Škoda Auto: u práceschopné, mladé, zdravé populace prokázala efektivitu očkování v 70 až 80 procentech. To prakticky znamená, že z deseti osob očkovaných proti chřipce onemocní jen dvě osoby a průběh chřipky je u nich navíc velmi mírný. Naproti tomu ve skupinách seniorů očkování proti chřipce nezabrání vzniku infekce, ta však probíhá mírně a většinou nevede k dekompenzaci základního onemocnění. Očkování seniorů v domovech důchodců je efektivní v prevenci chřipkové infekce v 41,9 %, v prevenci hospitalizací v 74,8 % a v prevenci úmrtí v 87,7 procenta! Ukazuje se tak, že běžná sezonní chřipka má na svědomí daleko více úmrtí, než se oficiálně udává.

Chřipka sezonní, pandemická a ptačí

Často se stává, že si pacienti nebo klienti, kteří přicházejí na očkování, pletou sezonní a ptačí chřipku. Sezonní chřipky se nikdo nebojí, ptačí chřipka je však strašákem, o kterém se během zimních měsíců velmi intenzivně diskutuje snad v každém restauračním zařízení na území ČR. Strach z ptačí chřipky byl hlavním důvodem, proč byla vakcína proti sezonní chřipce před dvěma lety ze dne na den vyprodaná. Očkovat se nechal každý, kdo se mylně domníval, že se tak ochrání proti ptačí chřipce. Proto je dobré si pojmy ozřejmit.

Sezonní chřipka je způsobována chřipkovým virem A nebo B, který většinou prodělává v průběhu jedné sezony drobné změny, tzv. bodové mutace, v distálních částech jednoho z hlavních antigenů – hemaglutininu (HA). Proto protilátky vytvořené proti HA během onemocnění v jedné sezoně jenom částečně a zkříženě reagují proti dalším driftovým variantám chřipkových virů A nebo B následujících sezon, a vznikají tak sezonní chřipkové epidemie. Vznik pandemického kmene chřipky je ve většině případů spojen s tzv. antigenním zlomem (shiftem) především u hemaglutininu. Dochází k němu rekombinací mezi lidským a ptačím chřipkovým virem v prostředí, které má receptory k oběma hemaglutininům. Existuje i možnost přímé změny ptačího viru tak, že je schopen se vázat prostřednictvím svého HA na lidské receptory.

Pokud jde o ptačí chřipku, diskutuje se dnes zejména o jednom z jejích původců, viru H5N1. Ten je považován za přímého kandidáta nového pandemického kmene společně s virem chřipky H7N7. Jsou řazeny do skupiny nebezpečných ptačích chřipkových virů HPAI (highly pathogenic avian influenza). Dále to mohou být kmeny H9N2, H5N2 a H7N3, které ale patří do skupiny méně nebezpečných ptačích chřipkových virů LPAI (low pathogenic avian influenza).

Proočkovanost české populace

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi je znepokojující, že proočkovanost v ČR je asi třetinová oproti běžnému evropskému průměru a je např. poloviční v porovnání se Slovenskem. Běžná proočkovanost české populace proti chřipce v posledních letech kolísá mezi 4 až 7 % a z toho je valná většina vakcín aplikována seniorům. V počtu distribuovaných dávek vakcíny nás už dohání i Maroko. Proočkovanost např. zdravotnických pracovníků proti chřipce je téměř nulová. Protože chřipkový virus je malý, platí známé heslo některých zdravotníků, že „vše, co je menší než včela, neexistuje“. Druhým důvodem je obava z injekční aplikace vakcíny, kde také platí, že kdo aplikuje injekce, velmi nerad si je sám nechává aplikovat.

Směry vývoje protichřipkových vakcín

V současnosti byl dokončen – nebo je dokončován – vývoj několika typů protichřipkových vakcín, které se liší dle technik a postupů v produkci nebo aplikaci. Jde zejména o:

1. Živé atenuované vakcíny adaptované na chlad ve formě intranasálního spreje. Jednou „stříknout“ do každé nosní dírky byl sen všech, kteří prozatím odmítali očkování proti chřipce. Přání jim vyplní např. vakcína FluMist, která je registrována v USA od roku 2003 a od sezony 2007/2008 je i ve formě uchovávatelné při teplotě +2 až +8 °C. Vakcinální antigen se aplikuje do horních cest dýchacích, tedy do míst přirozené vstupní brány chřipkových virů, kde se replikuje při nízké teplotě okolo 25 °C; teplota těla proces replikace zastavuje. Vakcína chrání proti širšímu spektru kmenů chřipky než klasické konvenční inaktivované vakcíny, protože je pro imunitní systém k dispozici kompletní virus, který se navíc replikuje.
Živé vakcíny adaptované na chlad jsou též připravovány a klinicky testovány s antigenem H5 jako budoucí pandemické vakcíny.

2. Inaktivované vakcíny kultivované na tkáňových kulturách s možností velmi rychlé produkce protichřipkové vakcíny v krátkém čase. Jeden ze závodů pro takovou výrobu je umístěn i v ČR.

3. Vakcíny se sníženým obsahem antigenu a s adjuvantním prostředkem zvyšujícím jejich imunogenitu. Adjuvantní prostředek zvyšuje jejich účinnost především zesilováním procesu prezentace antigenu v buňkách prezentujících antigen. Tyto vakcíny jsou vyvíjeny jak pro seniorskou populaci, tak i ve formě prepandemické a pandemické vakcíny proti chřipce, avšak s antigenem H5.

4. Klasické inaktivované vakcíny se sníženým obsahem hemaglutininového antigenu, ale s intradermální aplikací pomocí speciálního jednorázového aplikátoru. Tyto vakcíny by se měly co nejdříve objevit na evropském trhu. Aplikace takové vakcíny je téměř bezbolestná.

Očkování je zatím tou nejlepší prevencí

Ačkoli je chřipka závažným zdravotnickým a sociálním problémem, je neustále podceňovaná a i v našich podmínkách je spojena s mnoha mýty. Na běžnou sezonní chřipku zemře na celém světě během pěti až deseti chřipkových sezon asi tolik osob jako při jedné pandemii! Je proto nutné neustále zdůrazňovat, že očkování proti chřipce představuje dnes velice účinnou možnost prevence. Je nezbytné takto chránit nejen rizikové skupiny pacientů, ale i zdravé osoby, pro které chřipka v době epidemie znamená značné ekonomické ztráty způsobené pracovní neschopností. Vakcinace u mladých osob zabrání onemocnění chřipkou ve vysokém procentu, u seniorů v mnoha procentech onemocnění chřipkou nezabrání, omezí však závažnost onemocnění, sníží počet hospitalizací a úmrtnost.

V souvislosti s globálním oteplováním by se zdálo, že chřipky bude ubývat, protože v našem severním mírném pásmu se vyskytuje hlavně v zimních měsících. Ale opak bude asi pravdou, neboť sledování chřipky v tropech a subtropech ukazuje, že se tam vyskytuje kdykoli během roku se silnou vazbou na období dešťů. Zima tedy není nutnou podmínkou jejího projevu, daleko důležitější je existence podmínek pro přežívání chřipkového viru, jako je vlhko a přítomnost drobného aerosolu. Proto se zkuste alespoň jednou překonat a nechte si aplikovat vakcínu proti chřipce. Věřím, že budete s výsledkem nakonec velmi spokojeni.

Zdroj: