Chronické denní bolesti hlavy
Chronická denní bolest hlavy není specifickou nosologickou jednotkou. Zahrnuje skupinu různých typů bolestí hlavy, které se vyskytují častěji než 15 dnů v měsíci. Mohou být sekundární (symptomatické) i primární. Primární chronická denní cefalea zahrnuje několik samostatných nosologických jednotek a dělí se na dvě další podskupiny podle doby trvání vlastní bolestivé epizody – delší nebo kratší než čtyři hodiny. Při trvání bolestivé epizody déle než čtyři hodiny zahrnuje diferenciální diagnóza chronickou migrénu, chronickou tenzní cefaleu, novou denní perzistující cefaleu a hemicrania continua. Časté je nadužívání analgetické medikace. Při trvání bolestivé epizody kratší dobu než čtyři hodiny může jít o cluster headache, chronickou paroxysmální hemikranii, idiopatickou bodavou cefaleu, hypnickou cefaleu a SUNCT syndrom. Léčba je často obtížná, většina nemocných reaguje nejlépe na kombinaci behaviorální a farmakologické léčby.
Termín chronická denní cefalea zahrnuje širokou skupinu různých typů bolestí hlavy, nejde o specifickou nosologickou jednotku. Označují se tak bolesti hlavy, které se vyskytují častěji než 15 dnů v měsíci. Chronická denní cefalea, tak jako jiné poruchy, může být primární nebo sekundární. Sekundární – symptomatické – bolesti hlavy mohou být vyvolány řadou strukturálních i systémových příčin.1,2,3 Jejich diagnostika je důležitá, protože některé jsou velmi závažné a mohou být i život ohrožující, jiné je možno při adekvátní terapii zcela vyléčit. Příčinou sekundárních chronických denních bolestí hlavy může být trauma hlavy, porucha krční páteře, vaskulární poruchy, změna nitrolebního tlaku aj. Je proto třeba při každém vyšetření podrobně analyzovat bolesti, zaměřit se na přítomnost varovných projevů, které signalizují riziko sekundarity a popřípadě provést adekvátní vyšetření (zobrazovací – CT, MR, laboratorní – krev, likvor apod.). Např. o možnosti gigantocelulární arteriitidy (temporální) je třeba uvažovat u každého pacienta staršího než 50 let s nedávnou anamnézou bolestí hlavy. Významné základní vyšetření je sedimentace erytrocytů. Včasná správná diagnóza a terapie může předejít komplikacím a např. pacientovi zachránit zrak.Varovné projevy, které signalizují riziko sekundarity:
■ náhlý začátek silné bolesti hlavy (jakou pacient dosud nezažil),
■ progresivně se zhoršující bolest, popřípadě doprovázená zvracením,
■ náhlý začátek bolesti po fyzické zátěži,
■ začátek bolestí hlavy ve věku nad 50 let,
■ výrazná změna v charakteru bolesti (frekvence, intenzity), bolesti doprovázené lokální citlivostí,
■ přítomnost fokálních neurologických příznaků (např. slabost, neobratnost) nebo kognitivní dysfunkce,
■ přítomnost meningeálních příznaků nebo horečky,
■ edém papily n. opticus,
■ malignita v anamnéze,
■ HIV pozitivita.Primární chronická denní cefalea není vyvolána strukturální ani systémovou poruchou, zahrnuje samostatné nosologické jednotky a kromě základního kritéria, že bolesti jsou přítomny častěji než 15 dnů v měsíci, se často dělí ještě na dvě podskupiny podle doby trvání vlastní bolestivé epizody – delší nebo kratší dobu než čtyři hodiny. Mnoho pacientů s primární chronickou denní bolestí hlavy představuje diagnostický i terapeutický problém, protože klinický obraz je ovlivněn chyběním zjevné strukturální nebo systémové příčiny, častým nadužíváním analgetik a/nebo psychiatrickou komorbiditou. Chronická denní cefalea se výrazně častěji vyskytuje u žen. Běžné příčiny primárních a sekundárních bolestí hlavy jsou uvedeny v tab. 1. Podle epidemiologických studií se chronická denní cefalea vyskytuje v dospělosti asi u 3 % mužů, 5 % žen a kolem 1 % u mladistvých.5 Silné chronické denní bolesti hlavy má 0,5 % populace. Chronická denní cefalea vzniká přibližně v 50–60 % z migrény, ve 30–35 % z tenzní cefaley, která se z epizodické formy mění na chronickou a posléze na denní. Často souvisí s nadměrným užíváním analgetik.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2006, strana 64
Zdroj: