Chybějí ukazatele kvality
Až dosud byla v českém zdravotnictví využívána pro hodnocení kvality péče tzv. administrativní data, která sice poskytují poměrně levný zdroj informací, ale nejsou příliš specifická. „Aby bylo možno analýzu korektním způsobem vyložit a zhodnotit, potřebujeme nějaké standardy a validní ukazatele různých léčebných postupů, standardy pro použití materiálů nebo léků,“ zdůraznil Petr Tůma z Oddělení konzultačních projektů společnosti Stapro, která je dodavatelem dat a analýz výkonnosti i kvality. P. Tůma dále dodal: „Otázkou však je, kde takové standardy a ukazatele kvality, které u nás nikdy nebyly vydány a validovány, hledat. Máme obrovské množství zajímavých výsledků, které vlastně nemůžeme jednoznačně interpretovat.“
Jiří Benedikt z odboru zdravotnictví libereckého krajského úřadu poukázal na legislativní omezení role, kterou by kraje měly v řízení kvality zdravotní péče a její dostupnosti hrát. „Zákon jasně říká, že kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Ale neříká nic o tom, že má organizovat poskytování zdravotní péče, mít vlastní koncepci zdravotnictví nebo říkat, kolik potřebuje nemocnice lékařů. Bohužel některé krajské úřady se do takových rolí pasují a chtějí rozhodovat o poskytování služeb občanům. Domnívám se, že to není správná cesta.“ Podle J. Benedikta je úloha kraje dána tím, že vytvoří obecné rozvojové dokumenty a hájí zájmy svých občanů obecně, ať už v oblasti dopravy, cestovního ruchu nebo zdravotnictví.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2007, strana B2
Zdroj:
