Čím je ovlivněno riziko plicního karcinomu českých žen?

Na začátku minulého měsíce se ve Vancouveru konalo výroční setkání American College of Chest Physicians, CHEST 2010. Jednou z prezentovaných prací byla i studie kolektivu autorů z Kliniky pneumologie a hrudní chirurgie FN Na Bulovce v Praze a Kliniky epidemiologie Státního ústavu radiační ochrany, kterou za celý výzkumný tým představil prim. MUDr. Norbert Pauk, Ph.D., jejž současně oslovil i informační server Medscape.com s žádostí o rozhovor (http://search.medscape.com/medscape-search? queryText=norbert%20pauk).
V následujícím textu přinášíme stručný výtah z práce našich vědců.

Ve výzkumech probíhajících především ve druhé polovině 20. století bylo odhaleno mnoho faktorů spojených s rozvojem karcinomu plic, proběhlo mnoho studií snažících se odhalit jejich role v rozvoji nádorového onemocnění plicní tkáně. Výsledkem mnohaleté práce bylo objasnění skutečnosti, že největší roli v probíhající epidemii karcinomu plic hraje tabákový kouř.

V rozvoji této epidemie hrají roli i ostatní faktory, jako je místo pracovní činnosti (s expozicí např. azbestu, arsenu, chromu, niklu a radonu), životní prostředí (pasivní kouření, těžké znečištění ovzduší), životní styl, reprodukční, genetické a socioekonomické faktory, i když spojitost mezi nimi a epidemií nádorového onemocnění plic není tak jednoznačná, jako tomu je u abusu tabáku.

Současné znalosti mechanismů rozvoje nádorového onemocnění předpokládají, že všechna jsou výsledkem environmentální a genetické součinnosti. V recentní studii, založené na 533 případech pacientek s karcinomem plic dispenzarizovaných na Klinice pneumologie a hrudní chirurgie FN Na Bulovce a 1 971 kontrolách, lékaři zkoumali vztah mezi složením stravy, fyzickou aktivitou a rizikem rozvoje karcinomu plic u nekouřících žen a žen kouřících.

Studie lékařů FN Na Bulovce

Cílem studie bylo odhadnout rozdíly mezi tím, jaký vliv má na rozvoj karcinomu plic složení stravy a fyzická aktivita u kouřících ve srovnání s nekouřícími ženami.

Studie byla navržena jako hospital based case-control study, kdy data od jednotlivých účastnic byla získávána pomocí interview. Výsledky ukázaly, že u žen-kuřaček lze počítat s protektivním vlivem příjmu mléka či mléčných výrobků (OR = 0,57, 95% CI 0,35-0,94), zeleniny (OR = 0,60, 95% CI 0,40-0,91), jablek (OR = 0,69), vína (OR = 0,77) a protektivním vlivem optimální fyzické aktivity (OR = 0,59, 95% CI 0,42-0,83). Podobný efekt však nebyl pozorován u nekuřaček. Ženy-nekuřačky však na druhou stranu zřejmě profitují z pití černého čaje (OR = 0,66, 95% CI 0,47-0,94), což nemá na riziko rozvoje karcinomu plic u žen-kuřaček žádný významný vliv. Pokud lékaři provedli srovnání účinku složení stravy a fyzické aktivity na rozvoj karcinomu plic u žen-nekuřaček a žen-kuřaček, byl to černý čaj, který měl signifikantní protektivní vliv (p = 0,005) a mléko či mléčné výrobky (p = 0,047), fyzická aktivita měla efekt pouze hraniční (p = 0,077).

Závěry práce pražských lékařů ukazují ochranný vliv některých momentů zdravého stravování a fyzické aktivity u kuřaček a pití černého čaje u nekuřaček. Rovněž podporují domněnku, že složení stravy a fyzická aktivita představují důležité faktory určující rozdíly v riziku rozvoje nádorového onemocnění plic u žen v České republice, přičemž důležitost těchto faktorů se zřejmě mění v závislosti na tíži abusu tabáku. Ověření tohoto tvrzení přinesou budoucí studie.

Zdroj: Medical Tribune