ČLK: Dostupnost péče v ohrožení

Takzvané regulační poplatky, které vzbudily mediální zájem, jsou podle prezidenta ČlK pouze zástěrkou, která má sloužit k odvedení pozornosti od závažnějších nevratných změn, jež mohou rozložit systém poskytování zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění.

Ministerstvo zdravotnictví hodlá podle M. Kubka dosáhnout úplné podřízenosti VZP státu, čímž bude princip vzájemné konkurence zdravotních pojišťoven nahrazen systémem státem plně řízené „národní zdravotní služby“.

Ministerstvo ovládnutím Všeobecné zdravotní pojišťovny získá kontrolu nad většinou peněz ve zdravotnictví a bude rozhodovat i o seznamu zdravotních výkonů a o hodnotě bodu. „Dohodovací řízení mezi pojišťovnami a představiteli lékařů a zdravotnických zařízení budou nahrazena státním diktátem o uzavíraných smlouvách i o cenách za práci,“ řek Milan Kubek.

Neexistence vyhlášky o minimálním personálním vybavení zdravotnického zařízení podle ČlK nahrává vzniku zdravotnických řetězců, které postupně zlikvidují praktické lékaře i soukromé gynekology. Pojišťovny s nimi totiž budou moci uzavírat smlouvy na poskytování péče bez výběrových řízení. Následný vznik lokálních monopolů pak postupně zlikviduje i ostatní soukromé lékaře.

Právní oddělení České lékařské komory připravilo vlastní věcný záměr novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, který se bude snažit prosadit do jednání zákonodárců. Mimo jiné v jeho textu navrhuje, aby smlouvu mezi zdravotní pojišťovnou a zdravotnickým zařízením bylo možno ukončit výhradně z důvodů taxativně stanovených zákonem. Návrh doplňků novely zákona o veřejném zdravotním pojištění předložený Českou lékařskou komorou dále prosazuje například to, aby výběrová řízení bylo možné konat jen na uvolněná místa v síti smluvních zařízení zdravotních pojišťoven. V zákoně by měla být zakotvena povinnost pojišťovny uzavřít smlouvu s uchazečem určeným výběrovou komisí. V komisi by měl být zástupce příslušné profesní komory (zřízené zákonem), zástupce příslušné odborné společnosti ČlS JEP, dále jeden zástupce zdravotní pojišťovny a jeden zástupce kraje (pokud mezi kandidáty není zařízení kraji patřící). V případě křížení zájmů může zástupce kraje nahradit zástupce obce, kde bude zařízení poskytovat péči. K regulačním poplatkům navrhuje lékařská komora mimo jiné to, aby jejich platba byla součástí vztahu mezi pojišťovnou a pacientem, tedy aby platba proběhla bez účasti lékaře.

V zákoně by dále měla být zakotveno ustanovení, že s prodejem, děděním a darováním nestátního zdravotnického zařízení se současně převedou i veškeré smluvní vztahy tohoto zařízení se zdravotními pojišťovnami (bez ohledu na to, zda provozovatelem je fyzická či právnická osoba). ČlK žádá, aby byl zvýšen vyměřovací základ pro platby za tzv. státní pojištěnce na 30 % průměrné mzdy.

Jedním z navrhovaných doplňků novely je i požadavek ze zákona dostupné účasti zástupců profesních komor (lékařské, stomatologické a lékárnické) v dohodovacím řízení o rámcové smlouvě a o úhradě zdravotní péče, dále požadavek zakotvit do zákona tzv. vyviňovací klauzuli, resp. ustanovení, že nelze vůči zdravotnickému zařízení uplatnit žádná regulační omezení, prokáže‑li, že bez překročení limitů by nemohlo poskytovat péči lege artis. Do výběrových řízení o uzavření smlouvy se ZP by podle novelizačních doplňků ČlK například mohli vstupovat i lékaři, kteří ještě neprovozují nestátní zdravotnické zařízení. Cílem tohoto opatření je možnost ucházet se o smlouvu, aniž by lékař předtím musel nákladně zakládat zdravotnické zařízení s rizikem, že jeho investice přijde vniveč.

V návrhu je např. i ustanovení, že lékárník nemá právo bez vědomí lékaře zaměňovat předepsaný lék.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 19/2007, strana B2

Zdroj: