Člověk v náhradách aneb technika slouží medicíně
Výstava Člověk v náhradách aneb technika slouží medicíně vznikla ve spolupráci s Univerzitou Karlovou a Národní lékařskou knihovnou. Pro veřejnost se v budově na Kostelní 42 otevřela 10. května a potrvá do 4. března 2018.
Na ploše 500 metrů čtverečných rozdělených tematicky do jednotlivých „buněk“ se na stovkách exponátů prezentuje celé spektrum funkčních i estetických náhrad lidského těla, od protéz končetin, zubních, cévních či prsních implantátů přes náhrady funkce ledvin, jater, srdce či plic, po nervovou stimulaci či kompenzaci hlasu, sluchu a zraku. K vidění je například rozměrné sluchadlo Bedřicha Smetany v kontrastu s nejnovějšími miniaturními kochleárními implantáty, experimentální srdeční čerpadlo zkoušené v 70. letech 20. století na telatech v Brně v kontrastu se současnými „umělými srdci“ HeartWare a HeartMate, dřevěné nohy a ruce i současné bionické protézy. Zajímavé pro návštěvníky bude porovnat Alwallovu umělou ledvinu v podobě vysokého válce jako ze strojovny, která zachraňovala životy prvním dialyzovaným pacientům v Praze 50. let 20. století, i nejnovější dialyzační přístroje, v podobě sofistikovaných jednotek schopných zčásti nahradit funkci ledvin i jater. Jejich pokročilá technologie dovoluje napodobit očišťovací funkci ledvin téměř jako u živého orgánu.
Jak před zahájením výstavy uvedl generální ředitel NTM Mgr. Karel Ksandr, vedle toho, že na klinikách a lékařských fakultách v ČR jsou drobné sbírky medicínské techniky, žádná vrcholná národní instituce se historii oboru do hloubky dosud nevěnovala. NTM touto výstavou zakládá svoji sbírku zdravotnické techniky, má do ní už i své vlastní exponáty: prvním větším exponátem je přenosný rentgen UNRA z roku 1945, výrazně větším sbírkovým předmětem pak dvoutunová barokomora převezená do Prahy z Fakultní nemocnice Plzeň.
Rektor UK profesor MUDr. Tomáš Zima, DrSc., připomněl, že na výstavě jsou pomůcky za více než sto let, které kompenzují nedostatky a umožňují pacientovi přežít v různých vážných situacích. Názorně je vidět, jak se za posledních 20, 30 let výrazně změnila například plicní ventilace. „Hledali jsme skloubení odborné medicíny s pohledem přibližujícím co nejvíce složitou problematiku veřejnosti a s designem. Věřím, že se výstava bude líbit,“ řekl.
V rozhovoru pro MT profesor Zima uvedl, že výstavu si ještě před zahájením prohlédl a oceňuje, jak je moderně a zajímavě koncipována. „Návštěvník prochází různými v uvozovkách orgány či buňkami těla, kdy vidí vývoj různých náhrad, od sluchadel přes dialýzu, podporu srdce, po náhrady cévní, náhrady kloubů a končetin,“ popsal. Na dotaz, co ho nejvíc překvapilo, uvedl, že nejvíc ho překvapil kontrast, který si člověk uvědomuje, až když vedle sebe vidí přístroj například z roku 1970 a z roku 2010. „Člověk zná oba z každodenního zdravotnického provozu a najednou vidí ten obrovský skok, který medicína a zdravotnické prostředky a náhrady udělaly, je to něco jiného než si o tom jen číst,“ řekl.
MT zajímalo, zda mají čeští lékaři, potažmo studenti, kteří se v nemocnicích učí, možnost s nejmodernějšími přístroji pracovat, zda jsou české nemocnice dobře vybavené?
„Jednoznačně ano, zdravotnická zařízení v ČR jsou vybavena moderní technikou, kde dochází k postupné obnově, a studenti, lékaři, pracují s těmi nejnovějšími přístroji, které na trhu jsou. Samozřejmě ne všude a ve stejnou dobu, je to vždy otázka ekonomických možností, ale nové moderní přístroje jsou dostupné,“ řekl. A jako doporučení čtenářům MT, proč by na výstavu měli jít, řekl: „Výstava je svým pojetím unikátní, nejen u nás, ale i v zahraničí. Dává průřez historií medicíny, historií zdravotnické techniky, to je velmi zajímavé a třeba pro lidi, kteří se zabývají technikou, velmi poučné.“
MT oslovila také přednostu Kliniky ortopedie 1. LF UK a ÚVN profesora MUDr. Jana Bartoníčka, DrSc., s dotazem, proč by měli právě lékaři na výstavu do NTM přijít? „Protože medicína pokročila tak daleko, že kromě svého oboru, když se podíváme do dalších oborů, jsme téměř laiky, nestačíme už sledovat nejnovější trendy v jiných oborech. Když sem člověk zajde, vidí, kam se dostaly ostatní obory a trošku si to může srovnat,“ odpověděl. Profesor Bartoníček byl přizván k tvorbě té části výstavy, která se týká endoprotetiky. „Již v bývalém Československu se vyráběly náhrady velkých kloubů na vysoké úrovni. Když přišla revoluce a otevřela se scéna, přišla řada zahraničních endoprotéz, byli jsme připraveni, a je možno dnes říct, že úroveň endoprotetiky a české ortopedie je srovnatelná se západní Evropou a severní Amerikou,“ řekl.
Mgr. Šimon Krýsl ze zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny shrnul, že výstava spojuje historii, současnost a blízkou budoucnost. „Snaží se vyprávět historický příběh jednotlivých typů náhrad a ukázat i to, co je dnes možné a bude možné v blízké budoucnosti. Na druhé straně spojuje protetiku a vývoj náhrad v evropském kontextu, do roku 1990 je to český příběh, poté už evropský příběh, jak do protetiky vstoupily mezinárodní společnosti a scéna se změnila. I před rokem 1990, jak dokládá výstava, byly spojnice mezi vývojem v Čechách a vývojem evropským velmi těsné, zároveň po roce 1990 se některé české společnosti významně prosadily na scéně evropské protetiky,“ řekl.
Výstava seznamuje návštěvníka nejen s historií a současností protetiky jako specifického oboru, ale rovněž s využitím technologických náhrad napříč všemi obory medicíny. Poodhaluje při tom i širokou spolupráci odborníků z oblasti lékařství, elektroniky, kybernetiky, mechaniky, statiky, designu a dalších oborů, který vývoj unikátních náhrad předchází a podmiňuje. Výstava ukazuje možnosti, perspektivy i meze náhrad lidského těla.
Zdroj: MT