CMP – nutnost specifické akutní i následné péče
Podle MUDr. Jiřího Neumanna z neurologického oddělení KZ, a. s., Nemocnice Chomutov jsou CMP v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí a hlavní příčinou trvalé invalidity u dospělých. CMP je také druhou nejčastější příčinou vzniku demence a častým důvodem vzniku deprese a epilepsie. Do jednoho roku se recidiva objeví u 10–12 % osob po CMP, souhrnné riziko v období pěti let je až čtyřicetiprocentní. V této souvislosti stojí také za pozornost fakt, že úmrtnost na CMP roste rychleji než úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční. Incidence a prevalence CMP je stále vysoká a v posledních letech je pozorován vzrůstající trend. „Každý rok postihne CMP v naší republice cca 35 000 lidí. CMP se může dostavit v každém věku, nejčastěji postihuje osoby po 65. roce života, nicméně v ČR je velmi vysoký počet CMP i u lidí produktivního věku. Je dokonce dvakrát až třikrát vyšší oproti zemím západní a severní Evropy. Pokud se situace nezmění, tak se v roce 2020 očekává v Evropě 20% až 30% nárůst výskytu CMP, což by v České republice představovalo asi 10 000 nemocných,“ říká MUDr. Neumann a dodává: „Kromě všeobecného upozornění na problematiku CMP bychom v letošním roce chtěli pozornost zaměřit především na mladé osoby, zejména na vztah CMP, kuřáctví a užívání hormonální antikoncepce u mladých žen a samozřejmě také na vztah CMP a hypercholesterolémie, která jakožto rizikový faktor urychleného rozvoje aterosklerózy patří mezi hlavní rizikové faktory vzniku CMP a dalších kardiovaskulárních onemocnění.“
Zdravotní i sociálně-ekonomický problém
Cévní mozkové příhody však nemají jen zdravotní konsekvence, ale jedná se o závažný sociálně-ekonomický problém. Odhaduje se, že léčba CMP a následná péče o tyto nemocné spotřebuje až 10 % všech nákladů, které vyspělé země ročně vyčlení na zdravotnictví. Trendy v incidenci CMP i vzrůstající náklady na péči o tyto pacienty jsou podle odborníků alarmující. K tomu, aby se situace nezhoršovala, ale spíše nastal obrat k lepšímu, je podle nich potřeba splnit několik podmínek. Zlepšení musí nastat v organizaci péče o nemocné s CMP. Ta musí být dostupná rovnoměrně ve všech regionech ČR, musí být dostatečně rychlá a také vysoce specifická. Integrující roli v komplexní péči o nemocné s CMP by měli sehrávat hlavně neurologové, přičemž tito pacienti by v akutním stadiu měli být primárně léčeni v iktových centrech či jednotkách, které mají kvalitní týmy odborníků a adekvátní zázemí a jsou schopné jim v co nejkratším čase nabídnout jak trombolytickou léčbu, tak časnou rehabilitaci. Z výsledků studií vyplývá, že dobře organizovaná moderní péče o pacienta v časném stadiu po iktu významně snižuje absolutní riziko úmrtí a následné závislosti (např. komplexní péče na iktové jednotce o 5,6 %, podání trombolýzy o 6,3 %). „Z pobytu na iktové jednotce totiž profitují všichni pacienti bez rozdílu pohlaví věku, a dokonce i tíže iktu. Díky hospitalizaci nemocného na iktové jednotce dochází ke snížení časné – až o 50 % – i pozdní – až o 18 % – mortality. Až o 29 % dochází ke zlepšení funkčního stavu pacienta a také se o 30 % zkracuje celková doba hospitalizace a snižuje nutnost následné institucionalizované péče,“ vysvětluje přínosy iktových jednotek MUDr. Neumann.
Stejně důležitá jako časná, vysoce specifická péče je však také následná dlouhodobá rehabilitace a resocializace pacientů, které přispívají ke snížení závislosti a minimalizaci výsledných handicapů těchto osob. Bohužel v této oblasti existují v ČR velké rezervy. „Podle odhadů nám chybí asi 3 000 rehabilitačních lůžek,“ upozorňuje MUDr. Neumann.
Pozor na riziko trombofilních stavů
Přestože je užívání moderní hormonální antikoncepce (HAK) spojeno kromě zabránění početí s mnoha dalšími přínosy pro zdravotní stav ženy (např. snížení rizika výskytu kolorektálního karcinomu, revmatoidní artritidy či Alzheimerovy choroby), nemělo by se podle odborníků zapomínat, že se stále jedná o hormonálně aktivní látky, které mohou mít v některých případech i své negativní účinky. V případech geneticky nebo imunologicky podmíněného trombofilního stavu hrozí ženám užívajícím HAK velmi vysoké riziko žilní trombózy dolních končetin, plicní embolie, iktu, infarktu myokardu či mozkové žilní trombózy. Riziko CMP je také vyšší u žen s migrénou s aurou a dále se zvyšuje kouřením a užíváním hormonální antikoncepce, kdy dochází k aktivaci koagulačního systému a protrombogenních faktorů. Proto by nasazení perorální kontracepce měla vždy předcházet konzultace s lékařem a lékařské vyšetření s důkladným posouzením anamnézy, zdravotního stavu a případných zdravotních rizik. Z toho důvodu odborníci také doporučují uživatelkám HAK pravidelné zdravotní prohlídky minimálně jednou ročně, včetně vyšetření tlaku krve.
„Každá žena v produktivním věku, u níž se vyskytne trombóza dolních končetin, by měla být vyšetřena, aby se popř. odhalily geneticky nebo imunologicky podmíněné trombofilní stavy. Pokud bude o své zvýšeném riziku vědět a užívat antikoagulační či antiagregační terapii, může tak významně eliminovat riziko vzniku CMP,“ uzavírá MUDr. Neumann.
Zdroj: