Přeskočit na obsah

Co čeká českou paliativní medicínu v roce 2018?

Změny k lepšímu by se díky novému projektu měla postupně dočkat paliativní péče v nemocnicích. Tento rok je důležitý i pro domácí hospicovou péči. Dne 1. ledna 2018 vstoupila v platnost nová úhradová vyhláška se seznamem zdravotních výkonů, umožňující pojišťovnám nasmlouvat a proplácet mobilní specializovanou paliativní péči. V současné době ale drtivá většina poskytovatelů péče mobilních hospiců smlouvu s pojišťovnou stále nemá.



Po skončení tzv. pilotního programu ke konci loňského roku je v současné době většina poskytovatelů domácí hospicové péče stále zcela závislých na vlastních finančních zdrojích. Podmínkou pro žadatele o uzavření smlouvy s pojišťovnou je úspěšné absolvování výběrového řízení na příslušném krajském úřadě. Na úhradu z veřejného zdravotního pojištění si tedy domácí hospice počkají několik dalších měsíců.

„Zatím neexistuje žádné zařízení, které by již mělo smlouvu na nové výkony. Musíme se obrnit trpělivostí a čekat. Organizace hned začátkem ledna vyvolaly výběrová řízení, která by měla obdobně jako v našem případě proběhnout v únoru. Podle výsledků by pak během března a dubna měla probíhat jednání s pojišťovnami,“ vysvětluje ředitel domácího hospice Cesta domů Mgr. Marek Uhlíř. Organizací, které personálně a provozně splňují požadavky mobilní specializované paliativní péče, je v Česku nyní sedmnáct, ale počítá se s tím, že k nim přibudou další, které, projdou‑li výběrovým řízením, jsou připraveny požadovaná kritéria splnit. Zatím ale není jisté, co se stane v reálu. Tedy zda zdravotní pojišťovny využijí možnosti tento typ péče vůbec nasmlouvávat.

Úhrada z veřejného zdravotního pojištění (1 152 Kč v případě méně symptomově náročného a 1 463 Kč u složitějšího pacienta) bude významnou vzpruhou. Skutečné náklady se pohybují mezi 1 700 a 1 900 Kč na pacienta a den podle regionu (rozsahu služby a rozdělení fixních nákladů mezi pacienty). I v budoucnu bude podle Mgr. Uhlíře potřeba další spoluúčasti. Kromě zdravotnické komponenty totiž hospicová péče zahrnuje i psychoterapii, sociální podporu, péči o pozůstalé atd., což budou organizace i nadále hradit z vícezdrojového financování. „To ale nevadí a jsme tomu i rádi, protože je to zároveň záruka toho, že to nikdo nevezme jako zajímavý byznys plán, a hlídá se tím i étos této služby,“ vysvětluje.

Domácí hospicová péče tedy zdaleka nemá vyhráno. Stále má před sebou spoustu osvěty směrem k odborné veřejnosti, úředníkům a politikům a vysvětlování, že mobilní specializovaná paliativní péče není jen jinak pojmenovaná domácí péče, ale že cílí na jiný typ pacientů. Ti, kteří tento typ péče potřebují, dnes nejsou doma, ale na akutních lůžkách, odkud se právě díky mobilním hospicům mohou dostat do domácího prostředí.

Úhradová vyhláška je dovršením pilotního programu, který ve spolupráci se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Ministerstvem zdravotnictví ČR probíhal poslední tři roky. Na základě dat od 14 poskytovatelů mobilní specializované paliativní péče zpracovaných Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) bylo prokázáno, že mobilní specializovaná paliativní péče je bezpečná, díky 24hodinové dostupnosti lékaře a sestry dokáže v domácím prostředí účinně tlumit i závažné symptomy, jako je dušnost, zvracení a těžko zvladatelná bolest, a tím maximálně udržet a zachovat kvalitu života až do posledních chvil. A tato péče není dražší než jiné formy péče, které jsou umírajícím obvykle poskytovány.



Vstřícný krok VZP

Využít služeb mobilních hospiců a strávit závěr života doma v kruhu svých blízkých zatím mohou jen klienti VZP. Tato pojišťovna je dosud v zajištění péče mobilních hospiců hrazené ze zdravotního pojištění průkopníkem a jako jediná ji ve vybraných zařízeních svým klientům hradí už od roku 2015. Nyní má smlouvu s dvaceti mobilními hospici v celém Česku.

Oproti předchozímu období však budou v roce 2018 hrazeny tyto služby déle, než tomu bylo doposud. Na novince se v lednu dohodla VZP s Českou společností paliativní medicíny ČLS JEP (ČSPM). Tato dohoda uvolnila cestu k úhradě péče mobilních hospiců za desítky milionů korun a zajišťuje, že VZP bude svým klientům hradit péči mobilních hospiců dvakrát tak dlouho než dříve. Dosud pojišťovna platila u dospělých klientů 30 a u dětských 90 ošetřovacích dnů, což mělo vést lékaře k tomu, aby pacienty do služeb mobilních hospiců svěřovali skutečně až v samotné terminální fázi života.

Mobilní hospice doplňují síť zařízení poskytujících paliativní péči. V roce 2017 VZP přispěla lůžkovým hospicům 136 mil. Kč, přičemž letos počítá s téměř 15procentním nárůstem. Na paliativní péči poskytovanou agenturami domácí péče vloni VZP zaplatila 1,27 miliardy, letos se chystá přispět částkou 1,33 miliardy korun.



Zlepšení paliativní péče v nemocnicích

Nový projekt financovaný z evropských fondů, zaměřený na implementaci a standardizaci paliativní péče v zařízeních poskytujících akutní, následnou a dlouhodobou péči, spouští v současné době Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s ČSPM. Projekt se soustředí na nemocnice, kde dnes umírá přes 70 procent pacientů, a proto je důležité, aby se právě zde stala paliativní medicína přirozenou součástí poskytování zdravotních služeb.

Konečným cílem projektu by podle předsedy ČSPM MUDr. Ondřeje Slámy, Ph.D. měly být služby poskytované v takové kvalitě a kvantitě, aby pacient se závažným onemocněním měl reálnou volbu druhu a místa poskytování péče. Projekt má vytvořit prostředí pro zvýšení dostupnosti paliativní péče v nemocnicích akutní, následné a dlouhodobé péče prostřednictvím vytvoření nového samostatného programu paliativní péče, nastavení a ověření metodik a standardů zveřejněných ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Měřítkem úspěchu projektu má být, že do konce roku 2025 bude alespoň pět pilotních nemocnic v programu paliativní péče pokračovat, tedy v rámci nemocnic bude poskytována paliativní péče prostřednictvím paliativních týmů dle vytvořených postupů.

„Jsem rád, že začínáme řešit paliativní péči nejen ve vztahu k hospicům, ale i k nemocnicím, kde dnes umírá většina pacientů. Považuji za velice důležité řešit kvalitu dožití našich pacientů tak, aby co možná nejméně trpěli. Je také potřeba, aby se lékaři paliativní péči naučili lépe využívat,“ uvedl k projektu ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Skutečnost, že ministerstvo bere paliativní péči jako jednu ze svých priorit a že ji má vláda v programovém prohlášení, podle Marka Uhlíře zásadně posouvá debatu o paliativní péči u nás. „Z pozice někoho, kdo se něčeho dožaduje, jsme najednou v pozici toho, kdo naplňuje programové prohlášení vlády nebo strategické priority ministerstva zdravotnictví, což je naprosto jiná vyjednávací pozice,“ dodává.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Den vzácných onemocnění 2024

28. 3. 2024

Jde o několik pacientů s konkrétní diagnózou. Avšak je již známo přes 10 000 klinických jednotek a jedná se o miliony pacientů. Česko patří k zemím s…