Co nabourává očkovací kampaně

Zákonitosti statistiky jsou neúprosné, avšak zároveň záludné. Velmi nepravděpodobné události se sice odehrávají jen vzácně, ale to neznamená, že k nim vůbec nedochází. Je jen malá pravděpodobnost, že při deseti po sobě jdoucích hodech mincí padne hlava, leč vyloučit to nelze. Tento fakt může negativně ovlivnit výsledky očkovacích kampaní.

Statistické záludnosti názorně dokumentuje metaanalýza, kterou zveřejnil v předním lékařském časopise Lancet početný mezinárodní tým pod vedením Stevena Blacka ze Cincinnati Children’s Hospital Medical Center. Vyplývá z ní, že očkovací kampaně – například ta, která je zaměřena na současnou pandemickou chřipku – mohou uvíznout na chybném myšlenkovém výkonu, kdy si veřejnost mylně spojí očkování s případy závažných zdravotních potíží nebo úmrtí, jež s vakcinací nemají příčinnou souvislost.

Lékaři uvádějí hned několik názorných příkladů. V roce 2006 se v Izraeli potýkalo s velkými problémy očkování proti sezónní chřipce poté, co do 24 hodin po imunizaci zemřeli čtyři lidé. Sdělovací prostředky věnovaly těmto případům velkou pozornost a vyvolaly ve veřejnosti vlnu strachu. Pod vlivem zpráv, které přinášely, lidé očkování proti chřipce odmítali.

Reálné důvody k obavám však neexistovaly. Všichni čtyři pacienti patřili s ohledem na věk a zdravotní stav k vysoce rizikové skupině.

Příčinou jejich úmrtí bylo selhání srdce, jež nemělo s očkováním nic společného. Z ryze statistického hlediska byl počet úmrtí po očkování velmi nízký. Za stejnou dobu zemřel mezi neočkovanými lidmi náležejícími do stejně rizikové skupiny jeden z tisíce pacientů.

Z ryze statistického hlediska se proto dalo očekávat, že mezi očkovanými zemře do 24 hodin po vakcinaci dvacet pacientů. Zemřeli však „jen“ čtyři. Náhodou však došlo ke všem čtyřem úmrtím na poměrně nevelkém území a veřejnost je spojila s vakcinací.

K podobnému případu došlo v letech 1976 a 1977, kdy proběhla ve Spojených státech rozsáhlá vakcinace proti prasečímu chřipkovému viru. Veřejnost spojila vakcinaci s případy Guilliana‑Barrého‑Strohlova syndromu, při němž dochází k autoimunitnímu onemocnění nervového systému.

Ve Spojených státech onemocní touto chorobou ročně jeden ze 100 000 obyvatel. Pokud je očkováno sto milionů lidí, dá se v důsledku počtu pravděpodobnosti očekávat, že se do šesti týdnů po vakcinaci objeví 215 nových případů Guillaina‑Barrého‑Strohlova syndromu. Tito lidé by onemocněli, ať byli očkováni, nebo nebyli. Stačí však, aby média referovala o zlomku případů tohoto onemocnění, spojila je s očkováním a veřejnost bude zděšena.

Zdroj: Medical Tribune