Co vás zaujalo na AHA?

Zasedání American Heart Association je fórum, které je významným přínosem pro interdisciplinární pojetí kardiovaskulární problematiky obecně. I letos v listopadu mě velmi příjemně překvapil značný prostor, který je věnován kromě výsostně kardiologických oblastí (tedy invazivních a velmi aktivních přístupů) i otázkám metabolickým (například dietologii a fyzické aktivitě). Například klinická studie APPROACH Trial – Assessment on the Prevention of Progression by Rosiglitazone on Atherosclerosis in Type 2 Diabetes Patients with Cardiovascular History prokazuje schopnost nyní velmi diskutovaného antidiabetika rosiglitazonu redukovat objem aterosklerotického plátu u diabetiků. Diskuse a doporučení kolem tohoto velmi účinného metabolického léku nekončí a je nutné vyčkat výsledků velké mortalitní studie s rosiglitazonem, která v současné době ještě probíhá. Další studie potvrzují neúčinnost vitaminů a potravinových doplňků. Doufejme, že se i u nás blíží doba, kdy jasně převáží racionální  stanovisko k použití těchto látek v léčebném procesu.

Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D., Klinika gerontologická a metabolická LF UK a FN Hradec Králové

Na první pohled to vypadá, že AHA je sjezd pro kardiology. Byl jsem na tomto kongresu po třetí a plně platí, že o problematice metabolického syndromu či kardiovaskulární problematiky diabetu se lze zde dozvědět mnohem více než na diabetologických kongresech, a to je zde ještě i problematika lipidová, preventivně kardiologická či hypertenziologická. Poměrně široce prezentovaná jsou zde i témata dietologická a také aspekty týkající se fyzické aktivity. Některé čistě diabetologické studie mají dnes první prezentaci zde, a ne na diabetologickém fóru – letos to byla například studie APPROACH. A ještě jednu věc bych chtěl pochválit – internetové stránky AHA. I ten, kdo na kongresu nebyl, může mít dokonalý přehled o tom, co zde bylo prezentováno.

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.,

III. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Zajímavého a nového bylo opět na AHA hodně. Každý den byly prezentovány výsledky nových studií. Například studie PHS II (Physician’s Heals Study), která zařadila přes 14 tisíc lékařů starších 50 let a a po osm let sledovala separovaně, zda vitamin E a C chrání před kardiovaskulárními chorobami, skončila negativně. Potvrdila tak předchozí pozorování (třeba ve studii HPS), že vitaminy jako antioxidancia v tomto směru nefungují. Negativní byl i výsledek I-Preserve study. Irbesartan u nemocných  se srdečním selháváním, ale se zachovalou systolickou funkcí LKS (nad 45 %) již dále neovlivňuje – u jinak dobře léčených nemocných – mortalitu a hospitalizaci pro kardiovaskulární příčinu. A tak asi největší rozruch způsobil výsledek studie Jupiter. Zde byl testován rosuvastatin (dříve již potvrzeno, že je schopen redukovat kardiovaskulární morbiditu a mortalitu i u nemocných s nízkým rizikem) v primární prevenci u zdravých, kteří měli zvýšenou koncentraci vysoce citlivého CRP (hsCRP). Zúčastnilo se jí 26 zemí a zařazeno bylo 17 802 mužů nad 50 let a žen nad 60 let, kteří měli normální koncentraci lipidů (LDL cholesterol pod 3,4 mmol/l), ale vyšší hsCRP (nad 2 mg). Zařazení byli randomizováni a dostávali buď placebo, nebo rosuvastatin v dávce 20 mg. Studie musela být předčasně ukončena po 1,9 roku, neboť v této době bylo ve skupině s placebem registrováno 251 kardiovaskulárních příhod oproti 142 se statinem, který redukoval LDL cholesterol o 50 % a koncentraci hsCRP o 37 procent. Tato studie tedy prokázala, že rosuvastatin dokáže redukovat projevy systémového zánětu (pokles hsCRP), a to i u normolipidemických, dosud zdravých klientů. Nastoluje otázku, zda zjišťovat koncentrace hsCRP v rámci prevence u každého nad 50, resp. 60 let a podávat statin při jeho vyšší koncentraci. Pak by bylo nutné i změnit příslušná doporučení. Zatím v anketě vycházely tipy na tuto změnu na cca 50 procent. Je také nastolena otázka potřeby dalších studií, neboť není jasné, kde je věková hranice zahájení uvedené léčby, zda by neprofitovali i klienti s normální koncentrací hsCRP a zda uvedené výsledky platí jen pro rosuvastatin, či obecně pro statiny.

MUDr. Ilja Kotík,

Vedoucí lékař Oddělení všeobecných interních lůžek ÚVN, Praha

Celkově, ve srovnání s výročními sjezdy Evropské kardiologické společnosti (ESC), bývá konference AHA již tradičně méně všeobecně vzdělávacím podnikem, ale je zde dán větší prostor původním výsledkům, jak z oblasti základního výzkumu, tak z klinických studií (osobně bych uvítal, kdyby se z tohoto uspořádání poučila i ESC).

Pokud se týká konkrétních nových výsledků, v New Orleans přednesených, jednoznačně největší pozornost vzbudily výsledky studie JUPITER, která ukázala, že podávání rosuvastatinu 20 mg v primární prevenci u jedinců s normálním LDL cholesterolem a vyšším C reaktivním proteinem (CRP) vede k významnému snížení výskytu kardiovaskulárních příhod a k poklesu celkové mortality. Je téměř jisté, že studie JUPITER povede ke změně doporučených postupů, a to přinejmenším v úpravě cílových hodnot při léčbě nemocných s hypercholesterolémií a aterosklerózou. Do značné míry ve stínu JUPITERu zůstaly další zajímavá pozorování, jako účinky rivaroxabanu u akutního koronárního syndromu, další doklad o neovlivnění prognózy užíváním vitaminů C a E, výhody časně invazivního postupu u akutního koronárního syndromu, neovlivnění prognózy nemocných se srdečním selháním irbesartanem či řízení léčby clopidogrelem podle testu agregability destiček.

Sjezd AHA však měl i své stinné stránky: dva dny po prezidentských volbách téměř nešlo v televizi sledovat jinak běžně dostupné zápasy NHL nebo amerického fotbalu; místo toho jsem se po pěti dnech v New Orleans podvědomě stal odborníkem na život a dílo Baracka Obamy...

Doc. MUDr. Petr Ošťádal, Ph.D.,

Kardiologické oddělení Nemocnice Na Homolce, Praha

Zdroj: