Přeskočit na obsah

Co víme o tvořivosti

Tvořivost je v rozvinuté podobě výlučně lidská vlastnost. Týká se všech druhů lidské činnosti, technických inovací, umění, filosofie i vědy. Existuje „velká“ a „malá“ tvořivost. Víme o geniální tvořivosti ve fyzice, příkladem jsou Newton, Kepler, Einstein, v biologii (Linné, Darwin, Watson a Crick), v matematice, technice, medicíně a fyziologii. Víme o každodenní tvořivosti dobrých zedníků, mechaniků, kuchařů i krejčích.

Definice tvořivosti Terezy Amabileové z r. 1983 říká: „Dílo nebo řešení problému se považuje za tvořivé do té míry, do jaké je jak novým, tak vhodným, užitečným, správným a cenným řešením zadaného úkolu, a zároveň do jaké míry úkol je spíše heuristický, objevný, vyžadující nový druh řešení než algoritmický, známý, s rutinním řešením. Kritéria, podle nichž se rozlišují činy tvořivé od méně tvořivých, jsou novost, relevance a spontaneita. Výtvor nebo odpověď jsou tvořivé do té míry, v níž se příslušní odborníci nezávisle shodnou na tom, že jsou tvořivé. Příslušní odborníci jsou lidé obeznámení s oborem, v němž se objevilo řešení problému nebo vzniklo dílo.“

Klíčově významné jsou dovednosti mající vztah k doméně, v níž je jedinec tvořivý, doména fyzika se odlišuje od domény biologa, dále dovednosti mající vztah k samotné tvořivosti a motivace.


Torranceovy testy

Testy tvořivosti vytvořil E. Paul Torrance v roce 1966, poslední úprava je z roku 1998. Mají slovní a obrázkovou podobu. Torranceova definice říká, že tvořivost je „proces, v jehož průběhu se stáváme vnímaví na problémy, nedostatky, mezery ve znalostech, chybějící prvky, disharmonie atd., proces určování obtíží, hledání cest, jak je řešit, tvorby domněnek nebo formulace hypotéz vysvětlujících nesnáze, testování a opakovaného testování těchto hypotéz, jejich modifikace a znovu opakovaného testování, a nakonec sdělení výsledku.“

Ve zkušených rukách jsou testy dobrým nástrojem identifikace a vzdělávání nadaných jedinců, zejména dětí. Investiční teorie tvořivosti Sternbergova‑Lubartova investiční teorie tvořivosti, rovněž z roku 1966, říká, že tvořivost je podmíněna splýváním vzájemně propojených zdrojů intelektu, znalostí, způsobu myšlení, rysů osobnosti, motivace a prostředí.


Dědičnost

Existují rodokmeny vysoce tvořivých lidí. Příkladem je dvacet vynikajících hudebníků v osmi generacích (1550–1800) rodiny Bachovy, rodina Van Eyckova, Belliniho, Tizianova, Monetova, Coleridgeova, Tennysonova, Wordsworthova, Galtonova, do níž patřili Erasmus a Charles Darwin, jakož i rodina Huxleyova: Thomas H. Huxley (1825–1895) zoolog, Aldous Huxley (1894–1963; Konec civilizace, orig. Brave New World) spisovatel, Sir Julian Huxley (1887–1975; biolog, humanista, první ředitel UNESCO), Sir Andrew F. Huxley (1917–2012) Nobelova cena za fyziologii a medicínu v roce 1963. Existuje větší počet podob tvořivosti, z čehož plyne podobně jako v případě inteligence existence teoretického „obecného faktoru tvořivosti“.


Tvořivost a inteligence

Inteligence a tvořivost jsou množiny, které se překrývají: existují vysoce inteligentní lidé, kteří tvořiví nejsou, existují umělecky vysoce tvořiví lidé, jichž se na výši IQ nikdo neptá, protože by to bylo zbytečné. Nový typ statistické analýzy dat, a to analýza latentních proměnných, zjistila, že korelace mezi inteligencí a tvořivostí je vyšší, než byla uváděna původně.

Pro tvořivost je vyšší inteligence podmínkou nutnou, nikoli postačující.

Tvořivost má vztah k mimořádnému talentu, obvykle k jedné doméně, například matematice nebo hudbě, v těchto směrech se projevuje často od adolescence. Předpokládá se, že míru tvořivosti zvyšuje bilingvismus. Mechanismus je nejasný.


Existuje tvořivá osobnost?

Mezi vlastnosti charakterizující tvořivé osobnosti patří otevřenost vůči novým zkušenostem, pečlivost, nekonvenčnost, dominance, sebedůvěra, autonomie, nápaditost, hostilita, impulsivita, vytrvalost, asociálnost, ctižádost. Lze je pozorovat u nadaných dětí. Tvořivá osobnost tedy existuje. V osobním styku to nemusejí být příjemní lidé. Jakmile jsou tvořiví lidé svou činností pohlceni, jsou cílevědomí, ulpívaví, tvoření je jim odměnou a slastí.

V pětirozměrovém modelu osobnosti pozitivně koreluje tvořivost měřená schopností vytvářet nové nápady a myšlenky s mírou dynamické inteligence a otevřeností, negativně koreluje s rozměrem svědomitost. Každý rozměr osobnosti má šest fazet. Například fazetami rozměru otevřenost jsou fantazie, estetické cítění, rozvinuté pocity, aktivita, míra otevřenosti vůči novým myšlenkám a hodnotám. Různé fazety otevřenosti, přívětivosti a svědomitosti vysvětlují 35 procent rozptylu naměřených hodnot tvořivosti.



Tvořivost – stavba a funkce mozku

Výzkum vztahu tvořivosti k stavbě a funkci mozku postoupil natolik, že je možné míru individuální tvořivosti předpovědět z kvality vzájemného propojení čelních a temenních uzlů tří klíčových lidských konektomů: autoreferenčního neboli defaultního, jehož činnost je podkladem sebeuvědomování, dále sítě rozlišující význam podnětu a konečně sítí odpovídajících za řídící funkce, do nichž se počítají například plánování rozhodování, umísťování událostí v čase a prostoru, motivace a vůle. Zjednodušeně řečeno: vysoce tvořiví lidé dokáží „zapnout“ všechny tyto sítě současně.

Míra tvořivosti měřená Williamsovým testem (WCAT) ukazuje pozitivní korelaci s objemem šedé hmoty zadní části pravého středního spánkového závitu (je pozitivní i pro rozměr otevřenost) a zápornou korelaci s objemem šedé hmoty postcentrálního závitu a očnicové kůry. Připomínám, že nejde o „centra“, ale o uzly velmi rozsáhlých neuronálních sítí velkého rozsahu neboli konektomů.

Podobné korelace mezi objemem některých oblastí mozku byly zjištěny pro vědeckou, hudební a slovní tvořivost i pro divergentní a konvergentní myšlení.

Výzkum tvořivosti se začal zaměřovat na současné porovnání činnosti mozkových sítí a genetických informací u vysoce tvořivých lidí. Pokusné osoby byly podrobeny Torranceovým testům tvořivého myšlení, současně jim byla zkoumána míra zapojení (konektivita) klíčových konektomů. Vysoká míra tvořivosti odpovídala vysoké míře funkčního zapojení mezi sítěmi řídící kontroly, pozornosti a vybavování z paměti a současně nízké míře propojení mezi sítí sebeuvědomování, pozornosti a sítěmi, které zpracovávají smyslová data.

Zjednodušený výklad říká, že v průběhu tvoření vysoce tvořivý mozek do značné míry přestává věnovat pozornost svému jáství a smyslovým podnětům, mohutně užívá řídící funkce, orientovanou pozornost a vybavuje z paměti.

Vysokou tvořivost současně doprovázejí mutace genů kódujících jak budivé, tak tlumivé nervové přenašeče. Kombinace konektomických a genomických dat předpověděla skóre tvořivosti v Torranceových testech s přesností 78,4 procenta.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Naši bližní peněžní

3. 12. 2021

Peníze jsou cokoli, co je prostředkem směny, nositelem hodnoty a účetní jednotkou. Penězi byly kousky bronzu, drahých kovů, perly, sůl, mušličky…

Pardubice mají nový pavilon psychiatrie

23. 11. 2021

Nový pavilon psychiatrie přináší důstojné prostředí pro léčbu duševních onemocnění a větší kapacitu. V Pardubické nemocnici byl po dvou letech…

Ke Comirnaty pro děti se vyjádří EMA

23. 11. 2021

Vakcína proti COVID‑19 uzpůsobená dětem mezi pěti a jedenácti lety by mohla být brzy k dispozici i v Evropě. Každým dnem se očekává vyjádření…