Colours of Sepsis 2017

Již tradiční ostravský kongres se blíží jubilejnímu dvacátému výročí. Letos nesl číslovku XIX. a lze o něm říci jediné – tato odborná akce zraje jako dobré víno. Jen řeším otázku, zda pořadatelé najdou příští rok prostory, kam se účastníci vejdou. Již při příchodu o zájmu lékařů a sester svědčily řady stojanů s kabáty před prostory šatny (a stejně nestačily), na prezentacích v mnoha odborných blocích dobrá třetina posluchačů postávala, chodby o přestávce připomínaly nákupní centra 23. prosince. Není divu, protože atraktivní program, výborní řečníci a neskutečně příjemná atmosféra tohoto setkání láká nejen zdravotnické profesionály, ale i podporující společnosti.



Nelze absolvovat všechny zajímavé přednášky, proto využíváme i zpravodajství portálu www.akutne.cz, které obsahuje videa i samotné prezentace, a hned na úvod z něj citujeme:

„Rok se s rokem sešel a ostravský Clarion Congress Hotel opět hostí pod svojí střechou příznivce intenzivní medicíny. Letošní ročník Colours of Sepsis s pořadovým číslem devatenáct nabízí nespočet zajímavých sdělení, kasuistik i prakticky zaměřených workshopů.“ Nezbývá než souhlasit.

Předseda organizačního výboru MUDr. Roman Kula, CSc., přivítal účastníky kongresu nepříliš optimistickým vzpomínáním. Prohlásil, že rok 2016 byl krutý, avšak i smutek k životu patří. Odešlo mnoho významných a námi obdivovaných osobností, ostravský kolega a zakladatel Colours of Sepsis MUDr. Václav Chýlek, David Bowie, Radim Hladík, George Michael. „Avšak máme důvod i k oslavám, uplynulo rovných padesát let od doby, kdy byl popsán syndrom akutní dechové tísně (ARDS, Ashbaugh D, et al., Lancet, 1967) a máme tu již devatenáctý ročník Colours of Sepsis,“ uvedl doktor Kula.


Definice sepse již třetí v pořadí

K nejdiskutovanějším tématům jistě patřila nová definice sepse, která je již třetí v pořadí. Úvod do problematiky přednesl zahraniční řečník, profesor Zsolt Molnár z univerzity v Szegedi (Maďarsko). Prezentace Sepse: nová definice – inovovaná léčba představila Třetí mezinárodní konsensus pro definici sepse a septického šoku, který byl publikován v loňském roce a vzbudil mimořádnou pozornost. V preambuli se hovoří nejen o nutnosti zvýšení nedostatečného povědomí o sepsi u laické veřejnosti, ale především zdravotničtí profesionálové potřebují jasná kritéria sepse k tomu, aby mohla být zahájena včasná terapeutická opatření. V prezentaci profesor Molnár rozebíral fakta, která vedla k nové definici: klinické příznaky – jsou nedostačující, teplota nad 38° C a zvýšený počet leukocytů – nízká senzitivita, mikrobiologický průkaz – velmi pozdní. Je nezbytně nutné stanovit biomarkery sepse. Léčba sepse, jako většina onemocnění, vyžaduje individualizovaný přístup, a to v celém diagnosticko‑terapeutickém postupu, kde hrají podstatnou roli prozánětlivé, ale i protizánětlivé cytokiny, které by měly být v rovnováze. Profesor Molnár zmínil možnost odstranit prozánětlivé cytokiny adsorpcí při extrakorporální oxygenaci a trvalé náhradě ledvinných funkcí. Tento postup je v současnosti zkoumán ve čtrnácti registrovaných klinických studiích, a to i v problematice časné fáze septického šoku.


Praktické aspekty nové definice

Profesor Martin Matějovič z I. interní kliniky Biomedicínského centra LF UK Plzeň rozebral praktické otázky – Jak pracovat s novou definicí sepse? Od roku 1991, kdy byla stanovena první definice sepse I, která byla založena na průkazu přítomnosti infekce a syndromu systémové zánětlivé odpovědi (SIRS), přes definici sepse II z roku 2001, která zahrnovala obě kritéria definice I a navíc přidávala nutnost podpory diagnózy panelem laboratorních, hemodynamických a klinických abnormalit, docházíme k definici sepse III. Ta říká, že sepse je život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená deregulovanou odpovědí hostitelského organismu na přítomnost infekce. Septický šok je podskupinou sepse, kdy oběhové, metabolické a buněčné poruchy jsou tak závažné, že vedou k významnému zvýšení mortality až nad 40 procent. V definici sepse III je zmírněna role SIRS, která může, ale nemusí být přítomna, ale je akcentován význam infekcí navozené orgánové dysfunkce. Ta je hodnocena podle skóre SOFA [podle kritérií PaO2, FiO2, hypotenze vyžadující podání vazopresorů, Glasgow coma score (GCS), počet trombocytů, zvýšená koncentrace kreatininu/oligurie, koncentrace bilirubinu]. Vzestup o dva body v tomto skóre znamená zvýšení rizika mortality o deset procent.

Klinická kritéria pro rychlou diagnózu sepse (Q‑SOFA = Quick Sepsis‑Related Organ Failure Assessment) zahrnují počet dechů nad 22/min, poruchy vědomí a systolický krevní tlak pod 100 mm Hg, přičemž dva body znamenají vysokou pravděpodobnost sepse a významně vyšší riziko nepříznivého průběhu akutního onemocnění. Podle profesora Matějoviče definice sepse III klade klinikovi tři klíčové otázky: 1. Je přítomna infekce? 2. Je infekce závažná? 3. Je přítomna hypotenze? Odpovědí na tyto tři otázky se evaluuje riziko přítomnosti sepse, které sice neumožní identifikovat všechny infekční syndromy, ale umožní stratifikovat riziko výskytu sepse u konkrétního pacienta. Závěrem profesor Matějovič zdůraznil, že důvodné podezření na vážnou infekci (sepsi) opravňuje k aktivním krokům bez ohledu na jakákoli kritéria. Žádné definice ani kritéria neurčují klinický management ani stávající doporučené postupy.

O významu extrakorporální oxygenace (ECMO) hovořil dr. Thomas Müller z Regensburgu (Německo), primářka Václava Adámková rozebrala, zda jsou v současnosti sepse častější, nebo zda jde jen o vyšší záchyt, doc. Petr Štourač (Brno) přednesl zajímavou práci – avšak s ne zcela jasným závěrem, zda jsou noční chirurgické výkony rizikovější než denní, o léčbě kardiogenního šoku hovořil Andreas Krüger (Praha). O potenciálních biomarkerech sepse (z imunologických aspektů PAMPS a DAMPS) přednášel Antonín Jabor (Praha). To je však jen nepatrný zlomek ze všeho, co na tradiční ostravské Sepsi zaznělo.

Zájemcům doporučujeme navštívit
www.akutne.cz, kde najdou
záznamy a prezentace mnoha
zajímavých sdělení.

Zdroj: MT