ČR a Rakousko ve zdravotních službách společně
„Zdravotní péče se v současnosti zastavuje na hranicích. Pokud by je však tyto služby směly překračovat, mohly by být v určitých případech rychleji dostupné. Pokud jde o neustále rostoucí tlak na náklady v oblasti zdravotních služeb, je nutno je sladit na obou stranách hranice a využívat synergické efekty. Projekt stanoví první kroky v oblasti péče v nemocnici, lékařské záchranné služby a zmapování situace ve zdravotnictví v obou zemích,“ vysvětlil smysl projektu ministr T. Julínek.
Projekt přeshraniční integrované zdravotní péče jižní Morava – dolní Rakousko potrvá až do 31. března 2011 a bude stát 580 000 €. Přeshraniční struktury v oblasti zdravotnictví a plánování zdravotnictví budou ale existovat i po skončení projektu a budou integrovány do každodenní práce: mezi Krajským úřadem Jihomoravského kraje a holdingovou společností klinik Dolního Rakouska (NÖ Landeskliniken-Holding), mezi záchrannými službami Jihomoravského kraje a Dolního Rakouska, mezi jednotlivými nemocnicemi a mezi poskytovateli služeb při plánování zdravotnictví.
Úkol českého předsednictví EU
Po jednání s rakouskou ministryní T. Julínek také potvrdil, že hlavním zdravotnickým tématem českého předsednictví Evropské unii v první polovině příštího roku bude tvorba pravidel čerpání zdravotní péče v jiných členských zemích. Obyvatelé EU mají na léčbu v jiné členské zemi právo, což potvrdilo několik rozhodnutí Evropského soudního dvora. Už dnes lidé dojíždějí do jiných zemí za ambulantní péčí, směrnice by však měla dát pravidla nemocniční přeshraniční péči.
Zahraniční konkurence se ministr nebojí. České zdravotnictví je podle něj velmi kvalitní a ve srovnání s adekvátní péčí na západ od ČR levné. České nemocnice navíc mají volné kapacity, které by mohly pacienty ze zahraničí obsadit a vylepšit si tak své hospodaření.
Dalším tématem českého předsednictví v EU bude i elektronizace zdravotnictví. Příklady uvedl opět na pozadí společného projektu Dolním Rakouskem. Český lékař by např. vystavil recept v elektronické formě a český pacient by si pak své léky mohl vyzvednout třeba v Rakousku. Elektronizace by měla přispět i k tomu, aby si členské státy navzájem předávaly více zdravotnických informací. Jihomoravští hygienici by se tak např. rychle dozvěděli, že v Dolním Rakousku propukla lokální epidemie chřipky, mohli by se na ni lépe připravit a informovat lékaře v příhraničních oblastech ČR.
Zdroj: