Čtení z čajových lístků: antikancerogenní vlastnosti (−)−epigalokatechin−3−galátu

Zelený čaj je na celém světě mimořádně oblíbeným nápojem. Z preklinických, popisných a klinických studií vyplynulo, že některé složky zeleného čaje – zejména (−)−epigalokatechin−3−galát (EGCG) – mohou vykazovat antikancero− genní vlastnosti. Abychom shrnuli, vyjasnili a rozšířili aktuální znalosti týkající se tohoto tématu, provedli jsme zevrubný průzkum databáze PubMed a dalších relevantních sekundárních zdrojů informací, přičemž jsme v nich vyhledávali údaje o chemopreventivním potenciálu EGCG. EGCG zřejmě působí jako anti− oxidant, čímž zabraňuje oxidačnímu poškození zdravých buněk, a svým anti− angiogenním účinkem brání krevnímu zásobení nádorů. Navíc může stimulo− vat apoptózu maligních buněk prostřednictvím negativní regulace buněčného cyklu bránící jejich neustálému dělení. EGCG vykazuje i antibakteriální aktivitu, jež se může podílet na prevenci karcinomu žaludku. Ačkoli výzkum antikancero− genních vlastností EGCG in vitro vypadá slibně, jeho aktivitu in vivo ve zvířecích modelech a u lidí může ovlivňovat řada rozmanitých a neznámých faktorů. Některé epidemiologické studie sice naznačují, že by složky zeleného čaje mohly chránit před rozvojem maligních onemocnění, ovšem dostupné údaje jsou rozpo− ruplné a publikované popisné nálezy nelze pro nedostatky v uspořádání studií dokonale interpretovat ani zobecnit. Několik klinických studií zabývajících se zeleným čajem dosud probíhá, přičemž k objasnění klinického potenciálu EGCG z hlediska možného využití v chemoprevenci nebo chemoterapii by měl přispět budoucí výzkum.

Čajové nápoje se z rostliny Camellia sinensis vyrábějí již téměř 5 000 let.1 Různé způsoby zpracování C. sinensis dávají vzniknout černému čaji (75 % celosvětové produkce), zelenému čaji (23 % celosvětové produkce) nebo čaji oolong (2 % celosvětové produkce).2 Při výrobě černého čaje jsou lístky této rostliny po otrhání skladovány uvnitř budov, aby došlo k jejich vysušení, fermentaci a oxidaci. Má-li vzniknout zelený čaj, lístky se po otrhání napaří, aby se zabránilo oxidaci katechinů v nich obsažených.3 Čaj oolong je vyráběn „semifermentací“ zelených lístků, takže výsledný čaj představuje chemickou směs zelených a černých čajů.3 Ačkoli všechny tyto čaje pocházejí z rostliny C. sinensis, v jejich chemickém složení existují kvalitativní i kvantitativní rozdíly podmíněné rozdílnými technikami zpracování.4 Například černý čaj obsahuje více komplexních antioxidantů označovaných jako theaflaviny a thearubigeny, zatímco v zeleném čaji je obsaženo více chemicky jednodušších antioxidantů nazývaných katechiny.3

V tradiční čínské medicíně byly výtažky ze zeleného čaje po řadu staletí užívány k léčbě a prevenci chronických onemocnění,5 ovšem lékaři praktikující běžnou západní medicínu se začali zdravotně přínosnými vlastnostmi těchto výtažků zabývat teprve nedávno. 6 V tomto přehledu se soustředíme na možné antikancerogenní účinky (-)-epigalokatechin- 3-galátu (EGCG), který představuje nejhojněji zastoupenou polyfenolovou složku zeleného čaje (tvořící přes 40 % směsi všech jeho polyfenolů).7 Vzhledem k tomu, že EGCG působí proti rozvoji malignit několika různými mechanismy, lze možnost jeho využití v prevenci a léčbě maligních onemocnění u člověka považovat za velmi slibnou. Odrazem zmíněného potenciálu je rostoucí počet výzkumných studií in vivo a in vitro zaměřených na tuto ....

Komentář

Autor: Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.

Potravinové doplňky jsou stále častěji vyhledávány našimi pacienty a o většině z nich platí, že jejich účinek nebyl vědecky prokázán. Zároveň však také platí, že dietní faktory se významně podílejí v patogenezi až 75 % nemocí.1 Vědecká medicína nemůže složitou problematiku potravinových doplňků opomíjet.

Pacienti se na tuto problematiku lékařů ptají a lékař by měl být schopen na tyto otázky odpovědět. Články o potravinách a potravinových doplňcích se proto přesouvají z časopisů nutričních i do časopisů známých a běžně čtených. Proto vyšel i tento článek o zeleném čaji v Mayo Clinic Proceedings.

Objektivní informace přináší v poslední době také např. časopis American Family Physician, který v rubrice komplementární medicína uvádí přehled účinků látek rostlinného původu.2 Prakticky u žádné látky není účinek konzistentně vědecky prokázán (evidence base A) a jen u některých je možnost účinku u některých diagnóz naznačena (evidence base B). Medicína založená na důkazech se s těmito doplňky rostlinného původu vypořádává úspěšně, v databázích jsou klasifikovány podobně jako léky. I u nás se objevují solidní přehledy o této problematice, např. nedávný článek o nutričních doplňcích v kardiologii.3

Na problematiku rostlinných potravinových doplňků je tedy třeba se dívat velmi kriticky, ale nikoli paušálně negativně.

Vědecky je určitě nejvíce prozkoumána káva. U nás nedávno přehledně shrnul problematiku článek v časopisu Vesmír. 4 Jde o unikátní směs látek, kterou snad již jen omylem někteří lékaři řadí mezi abúzus. Snižuje výskyt diabetu 2. typu, snižuje endoteliální dysfunkci a má antikancerogenní efekty.

Mírné zvýšení cholesterolémie je zanedbatelné a působí je přesně ty složky, které mají i účinek protinádorový. Bohužel se odstraňují filtrací kávy, a nejsou tedy přítomny v kávě filtrované.

Druhou nejvíce zkoumanou látkou je zelený čaj, jemuž se věnuje i zde publikovaný článek, zaměřený na jeho protinádorové účinky. Ty jsou dnes zcela jistě nezpochybnitelné. Pozitivních účinků je však více. Zelený čaj je jednou z nejvýznamnějších rostlinných látek použitelných v klinické dietologii. Je to specifická kombinace katechinů a kofeinu. Nepochybně má určité antioxidační a antiaterogenní působení. Byl podrobně zkoumán nejen ve studiích u lidí, ale i u experimentálních zvířat. Časté používání zeleného čaje je zdravé a pravděpodobně jsou zdravé i jeho výtažky v potravi-....

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 6/2007, strana 40

Zdroj: