Další možnost léčby rezistentních akromegalií
V České republice se vyskytuje asi 600 nemocných s akromegalií – onemocněním, které je způsobeno nadbytečnou tvorbou růstového hormonu až na nečetné výjimky v hypofyzárním adenomu. Ne všichni z nich jsou však správně diagnostikováni a léčeni. A to přesto, že akromegalie je závažné onemocnění. Vyvíjí se sice nenápadně a plíživě, ale ve svých pokročilejších stadiích způsobuje nejen těžkou dysmorfiisesníženýmspolečenským uplatněním, ale především zvýšenou mortalitu a morbiditu. Nemocní umírají ve srovnání s průměrem populace o 10 let dříve, především na kardiovaskulární onemocnění. Jsou postiženi pokročilými kloubními artrózami, neuropatiemi a myopatií, mají vysoký výskyt diabetu, hypertenze a syndromu spánkové apnoe – abychom uvedli alespoň nejzávažnější postižení. Terapeutické alternativy
Akromegalii dovedeme dnes sice v mnoha případech léčit, ale stále ne u všech nemocných. Na prvním místě stojí operační léčba. Specializovaný neurochirurg dovede odstranit mikroadenom hypofýzy (do průměru 10 mm) u 70 až 90 % nemocných. Ale ti přicházejí k léčbě obvykle pozdě, až při rozvoji pokročilých obtíží, a v této době jsou již adenomy velké a infiltrujídookolí. Jejíchkompletníodstranitelnost klesá na 40 procent. Nádorová rezidua ozařujeme sice s dobrým úspěchem Leksellovým gama nožem, ale efekt ozáření se projevuje obvykle až s odstupem mnoha let. V mezidobí léčíme medikamentózně: mírně aktivní nemocní reagují až v 30 až 50 % na dopaminergního agonistu – kabergolin, účinnější jsou analoga přirozeného hormonu somatostatinu: lanreotid a oktreotid. Někteří nemocní však zůstávají neovlivněni i touto léčbou.Endokrinologové tak dlouho toužili po prostředku, který by upravil nadbytek růstového hormonu u všech nebo alespoň téměř u všech nemocných s akromegalií. Takový prostředek se nyní konečně dostává na náš trh. Jmenuje se pegvisomant (Somavert® vyráběný společností Pfizer).BylpřipravenvlaboratoříchGenentech a University of Ohio v r. 1994, humánní zkoušení začalo v roce 1997 a na trh v USA a v některých evropských zemích se dostává poprvé v r. 2003.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2005, strana 6
Zdroj: