Další mýty a pověry o výživě v onkologii
Pacient, který jde na velkou břišní operaci, nepotřebuje nutriční perioperační podporu.
Nemocný s vysokým nutričním rizikem má výrazný benefit z nutriční podpory, která trvá deset až čtrnáct dní a kvůli které je vhodné neurgentní výkon i odložit. Dokonce podle doporučení ESPEN z roku 2007 má před velkou břišní operací být taková výživa šest až sedm dní imunomodulační, to znamená s obsahem argininu a omega-3 nenasycených mastných kyselin, a to bez ohledu na nutriční riziko.
Hladovění před operací pacientovi neuškodí.
To je obzvlášť dlouho přetrvávající mýtus. Hladovění delší než dvanáct hodin působí depleci jaterního glykogenu, větší metabolický stres, zvýšení inzulinové rezistence a ztrátu bílkovin. Pacient může popíjet sacharidové nápoje v množství 800 ml večer a 400 ml ráno před operací, poslední tuhou stravu pak může za normálních okolností dostat šest hodin před výkonem.
Doporučený denní energetický příjem třicet až třicet pět kalorií na kilogram tělesné hmotnosti vyhovuje všem.
Tento odhad je méně přesný pro pacienty obézní a na druhé straně také pro ty s nízkým BMI – 30 až 35 kcal může vyhovovat pacientům chodícím, 20 až 25 kcal ležícím. U pacientů v těžké malnutrici by měl být energetický příjem až 45 kalorií na kilogram hmotnosti. Zvýšený klidový energetický výdej je popisován především u nemocných s nádory plic a pankreatu. Negativní energetická bilance je vlastně neschopnost bazálního metabolismu adaptovat se na snížený příjem energie.
Pacient má odpor ke všem jídlům, která dostane v nemocnici, protože nespolupracuje.
Polovina pacientů užívající chemoterapii má přechodnou averzi k jídlům s intenzivní chutí, tato averze může přetrvávat i dva měsíce. Může se však uplatňovat i afektivní komponenta, kdy se takto pacient snaží získat nezávislost a kontrolu nad svým životem.
Antiemetika podáváme pouze v den emetogenní chemoterapie.
K profylaxi oddáleného zvracení je zapotřebí podávat antiemetogenní terapii v den aplikace chemoterapie a pak ještě další čtyři dny, zvláště pokud je pacient v malnutrici. K profylaxi akutního zvracení jsou lepší přípravky se setrony, u oddáleného zvracení je lépe podávat dexamethason v dávce dvakrát 4 až 8 mg za den nebo metoclopramid čtyřikrát denně 20 mg.
Charakter mukositidy se neliší podle druhu podávaného cytostatika.
Není to pravda. Cyklofosfamid způsobuje spíše orofaryngeální mukositidu, irinotekan gastrointestinální. Po platině bývá mukositida vzácná, jen asi u jednoho procenta pacientů. Pokud je pacient s nádorem plic současně ozařován, tak se mukositida vyskytuje u čtyř nemocných z deseti. Nutriční stav zde má zásadní vliv.
Krátkodobý výpadek hmotnosti pacient snadno dožene.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že rychlá ztráta hmotnosti jde především na úkor bílkovin, kdežto za rychlým nárůstem stojí především zvětšení množství tuků. I když dosáhneme stejné tělesné hmotnosti, nedochází k obnově stejného složení bílkovin, což způsobuje pokles výkonnosti a depresi imunity.
Do katetrové jejunostomie je možné podávat mixovanou stravu.
Takový postup je non lege artis. Postpylorická výživa se musí podávat vždy za aseptických podmínek, sondu proplachujeme převařenou vodou. Navíc mixovaná strava je objemově bohatá, ale energeticky chudá.
Podávání enterální výživy má respektovat běžný cirkadiánní rytmus.
To není pravda, pacient může být živen tzv. cyklickou výživou převážně v noci a přes den se může pohybovat, rehabilitovat a stravovat se podle možností ústy.
Pokud má pacient parenterální výživu, musí být hospitalizován.
Není to vždy nutné, domácí parenterální výživa je dnes již poměrně běžná, jednou z nutných podmínek je ale rodinná podpora. Péče sester z agentur domácí péče může být hrazena jen na tři hodiny denně. Na první dva týdny ji indikuje lékař v nemocnici, poté praktický lékař.
Pacienti, kteří nesnášejí mléko, nebudou snášet ani sipping.
Výživa k popíjení je bezlaktózová, bezpurinová. Záleží na tom, jak je pacient edukován, měl by zkusit popíjet tyto přípravky vychlazené a popř. vystřídat různé příchutě.
Sipping lze nahradit mléčnými koktejly.
To skutečně nelze. Roztoky pro sipping obsahují 1 až 1,25 kcal na mililitr. Stejné množství polotučného mléka má jen 0,4 kcal a jogurtu 0,7 kcal. Každé balení sippingu pokryje přibližně jednu třetinu denní potřeby minerálů a stopových prvků a šestinu energetické potřeby.
Pacientovi s jícnovými varixy nemůžeme zavést žaludeční sondu.
Tenkou žaludeční sondu zavést můžeme. Je ovšem pravda, že se nedoporučuje perkutánní endoskopická gastrostomie, aby nedošlo ke krvácení.
Pacient s onemocněním ledvin musí důsledně omezovat příjem bílkovin.
Asi dvacet procent pacientů s chronickým onemocněním je v malnutrici. Než restrikce bílkovin je pro tyto nemocné velmi často lepší častější dialýza.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2008, strana C12
Zdroj: