Diabetes a psoriáza
Navíc se u nemocných s psoriázou vyskytuje častěji i kouření, málo fyzické aktivity, hyperhomocysteinémie a stres, které ještě více zvyšují riziko kardiovaskulárních nemocí. Vyšší riziko arteriální a venózní trombózy a třikrát vyšší riziko infarktu myokardu bylo popsáno hlavně u mladých pacientů s psoriázou. Proto je nutné při volbě léčebného postupu tyto okolnosti zvážit, neboť některé užívané léky mají samy riziko vzniku kardiovaskulárních nemocí při dlouhodobém podávání. Dalším faktem je riziko nežádoucích reakcí a interakcí léků. Asociace diabetu a psoriázy byla popsána v řadě studií. Vyšší prevalence diabetu u nemocných s těžkou formou psoriázy se vysvětluje mj. jako následek léčby kortikosteroidy nebo jako následek chronického zánětu s produkcí prozánětlivých cytokinů. Thiazolidindiony (pioglitazon,rosiglitazon a troglitazon) jsou relativně novou skupinou léků diabetu 2. typu. Mají protizánětlivý a antiproliferativní efekt na maligní i nemaligní lidské buňky, včetně keratinocytů. Klinický efekt thiazolidinedionů byl referován u malého počtu pacientů s psoriázou. O vlivu jiných antidiabetik na psoriázu je k dispozici velmi málo informací. V literatuře jsou popsány psoriaziformní lékové exantémy po podání metforminu a glibenklamidu. Naopak byli popsáni i pacienti, u kterých se po léčbě fenforminem projevy psoriázy zlepšily. V současnosti byla publikována retrospektivní studie o asociaci užívání thiazolidindionů a vzniku psoriázy, která potvrdila hypotézy předchozích studií provedených na malém počtu nemocných. Autoři popsali signifikantně nižší riziko vzniku psoriázy u pacientů léčených minimálně jeden rok thiazolidindiony. Prevalence diabetu v této studii u pacientů s psoriázou nebyla vyšší v době stanovení diagnózy psoriázy než u zdravých osob. Naopak, diabetes léčený určitým typem antidiabetik (thiazolidindiony) byl asociován s psoriázou méně často. Existence nemocí asociovaných s psoriázou, jež nebyly zcela známy, přináší nový pohled na léčbu pacientů s lupénkou. Připustíme-li, že jsou pravdivé studie o zkrácení průměrné délky života u nemocných s psoriázou o 10 až 20 let a že příčinou této kratší průměrné délky života je právě existence přidružených nemocí a že nejnovějšími biologickými léky lze těmto nemocem předcházet, bude třeba změnit zásadně přístup lékařů k psoriatikům. Minimálně pohled na nemocného jako celek, pravidelné kontroly krevního tlaku, vyšetření glykémie, lipidového spektra a BMI by se měly stát součástí péče nejen kožních, ale i praktických lékařů a specialistů.
Zdroj: