Diagnostika a léčba žilní trombózy v těhotenství
Patogeneze
Trombogenní faktory specifické pro graviditu
Ke vzniku žilní trombózy v těhotenství přispívají různé patofyziologické mechanismy.8 Značný význam má pokles žilního tonu vlivem progesteronu a komprese pánevních žil a dolní duté žíly zvětšující se dělohou. Dále se uplatňují změny krevní srážlivosti a fibrinolýzy. Prokoagulačně působí zvýšená plazmatická koncentrace fibrinogenu a faktoru VIIIc, pokles inhibitorů koagulace, jako je protein S, a získaná rezistence vůči aktivovanému proteinu C. Vzestup tkáňového aktivátoru plasminogenu má profibrinolytický účinek. Zvýšenou aktivitu obou systémů potvrzuje laboratorní průkaz komplexů antitrombin- trombin, fibrinopeptidů a monomerů fibrinu, jakož i vzestup D-dimerů.
Faktory zvyšující riziko trombózy nezávisle na graviditě
Z obecných rizikových faktorů je třeba brát v úvahu vyšší věk těhotné ženy (nad 35 let), multiparitu (více než čtyři porody), obezitu (BMI nad 30 kg/m2), sníženou pohyblivost, výrazné primární varixy a některá závažná interní onemocnění. O zvýšeném riziku svědčí též pozitivní osobní anebo rodinná anamnéza žilní trombózy. K nejčastějším a nejvýznamnějším vrozeným trombofilním poruchám patří mutace faktoru V a protrombinu, dále se vyskytuje vrozená deficience inhibitorů koagulace – proteinu C, proteinu S a zejména antitrombinu. Ze získaných rizikových faktorů mají zvláštní význam antifosfolipidové protilátky. Kombinace uvedených anomálií, stejně jako výskyt homozygotní mutace faktoru V nebo protrombinu, zvyšují riziko žilní trombózy několikanásobně.
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 4/2008, strana 28
Zdroj: