Digitalizace screeningů – sdílený záznam, registry a centrální objednávání

Na 49. ročníku Brněnských onkologických dnů představil RNDr. Ondřej Májek, Ph.D., vedoucí Národního screeningového centra ÚZIS, zásadní novinky v informačním systému pro screeningové programy. Patří mezi ně Národní registr preventivních a screeningových vyšetření, sdílený zdravotní záznam i propojení s aplikací EZKarta. Pacienti tak získají přístup k údajům téměř v reálném čase a lékaři budou mít kompletní přehled o zapojení do screeningů. Do budoucna má digitalizace přinést i centrální rezervační systém. 

• Jaké jsou novinky v informačním systému pro screeningové programy?

Už od začátku mají celoplošné screeningové programy v České republice své informační zázemí. Historicky bylo klíčové hlavně proto, abychom měli k dispozici data pro řízení screeningů a mohli poskytovat zpětnou vazbu jednotlivým pracovištím – tedy jak si stojí, jakých hodnot indikátorů kvality dosahují, kde mají prostor ke zlepšení.

V tom pokračujeme, ale přibyly dvě zásadní novinky. První je vznik Národního registru preventivních a screeningových vyšetření, který byl v létě schválen jako součást novely zákona o zdravotních službách. Od ledna příštího roku by měl být účinný a měl by poprvé v historii začlenit všechny screeningové registry přímo do Národního zdravotnického informačního systému.

Druhá, možná ještě revolučnější změna vychází z požadavku screeningových komisí a dalších stakeholderů – chceme posílit sdílení údajů mezi poskytovateli. Dosud například praktický lékař a gynekolog nevěděli, zda jejich pacientka byla do programu kolorektálního screeningu zařazena už tím druhým. Tento problém by měl vyřešit tzv. sdílený zdravotní záznam, který lékaři umožní získat informaci o tom, zda je pacient do screeningu zapojen a jak screeningovým procesem postupuje.

• Bude mít tedy lékař i snazší přístup k výsledkům svého pacienta?

Ano, přesně tak to má fungovat. V rámci sdíleného zdravotního záznamu je nově zavedeno také sdílení výsledků preventivních a screeningových vyšetření. Lékaři tak získají přehled o tom, jak jejich pacienti v rámci screeningu dopadli a zda absolvovali všechna potřebná vyšetření.

• Chápu správně, že jsou tato data sdílena i s pacientem?

Ano, přesně tak. Tou třetí komponentou, která dosud chyběla, je zpřístupnění vybraných údajů o screeningových programech přímo pacientovi. K tomu by měla posloužit zejména aplikace EZKarta, kterou rozvíjí Ministerstvo zdravotnictví.

Takovou první pilotní vlaštovkou byly v létě zpřístupněné údaje z Národního registru hrazených zdravotních služeb. Lidé si tak už nyní mohou ověřit screeningová nebo preventivní vyšetření, která podstoupili oni sami nebo jejich děti. Tento systém chceme dále rozvíjet – například přidat notifikace, které by pacientům připomínaly pravidelné preventivní prohlídky.

Chtěli bychom také, aby nové registry získávaly údaje téměř v reálném čase. Díky tomu by se informace rychle promítaly i do EZKarty a pacienti by měli přehled o svém zapojení do screeningových programů bez zbytečného zpoždění.

• Umožní to i získat informaci o tom, kam se mohou pacienti v konkrétním čase na daný screening objednat?

Ano, jednou z dalších komponent by měl být centrální rezervační systém – tam, kde to v rámci screeningových programů dává smysl. Poskytovatelé by měli mít možnost, případně i povinnost, pokud na tom bude shoda, zapojit se do systému, kde budou nabízet své kapacity pro preventivní vyšetření.

Pacientům by se tak otevřela možnost snadno zjistit, kde a v jakém časovém intervalu se mohou vyšetření zúčastnit. To jim usnadní rozhodování a plánování. Víme totiž, že právě složitost objednání na navazující vyšetření může být bariérou, která snižuje celkový dopad screeningových programů na populaci.

• Novela je účinná od 1. ledna. Jak ale budou nabíhat všechny funkce, o kterých jste mluvil?

Registry už nyní budujeme – zejména pro statistické účely, což pocítí hlavně poskytovatelé a dodavatelé informačních systémů, s nimiž aktuálně komunikujeme. Pokud jde o sdílený zdravotní záznam, tam je zákon účinný od příštího roku, ale nyní je na Ministerstvu zdravotnictví, aby připravilo prováděcí předpisy a zejména technické metodiky pro dodavatele informačních systémů. Teprve podle toho se ukáže, jak rychle se podaří všechny nové funkce rozběhnout v rámci celé populace.

Kompletní kongresové zpravodajství z 49. ročníku Brněnských onkologických dnů je dostupné v příslušné medisekci nebo na tomto odkazu.