Digitalizace zdravotnictví týdny před zlomovým Novým rokem 2026
Když je řeč o tom, co čeká zdravotnictví v roce 2026, patří mezi top témata elektronizace zdravotnictví. Práce na kmenových registrech, standardech a dalších projektech vrcholí.
Nebude to revoluce, ale významný zlom ano. Od ledna, kdy vstoupí v účinnost novela zákona o elektronizaci zdravotnictví, se postupně začnou zavádět do praxe významné centrální služby elektronického zdravotnictví, budované převážně z Národního plánu obnovy. Na spuštění nových nástrojů intenzivně pracuje jak tým Národního centra elektronického zdravotnictví, tak lidé z několika odborů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), vývojáři od dodavatelů softwaru a další spolupracující jednotlivci a instituce. Co se aktuálně děje, shrnul diskusní panel na nedávné konferenci Zdravotnictví 2026.
Základní podmínkou toho, aby nové centrální služby od sdílených elektronických žádanek po sdílené výsledky screeningových vyšetření fungovaly, jsou kmenové registry s důvěryhodnými daty zdravotníků, poskytovatelů a pacientů. Teprve když bude možné v registrech jasně ověřit konkrétního lékaře a konkrétního pacienta, bude možné jednotlivé části zdravotnické dokumentace nejen poslat z jednoho místa na druhé, ale automaticky sdílet v rámci celého zdravotního systému. Aktuálně bylo spuštěno testovací prostředí kmenových registrů. „Kmenové registry budou základem celé elektronizace zdravotnictví,“ uvedl Daniel Klimeš, vedoucí datového centra ÚZIS. „Máme kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, kmenový registr zdravotnických pracovníků a kmenový registr pacientů. První dva spravujeme od začátku do konce, sbíráme data v rámci národních registrů. V registru zdravotnických pracovníků sbíráme evidence od sanitáře až po specializovaného lékaře. Data jsou připravena, pokračuje jejich zdokonalování, přetváříme je do podoby kmenového registru, který bude dostupný všem oprávněným uživatelům, hlavně poskytovatelům,“ popisuje probíhající práce Klimeš. „Třetí kmenový registr, ten největší, je kmenový registr pacientů, a ten jde do finále. V tuto chvíli byla zveřejněna rozhraní pro poskytovatele, aby se seznámili, co nový kmenový registr nabídne. Doufáme, že se to skutečně k Novému roku stane realitou,“ dodal.
Které části zdravotnické dokumentace půjdou v roce 2026 snadno sdílet?
Ředitel Národního centra elektronického zdravotnictví Petr Foltýn označil za klíčový úkol pro letošní rok standardy elektronického zdravotnictví. „To musíme zvládnout. Vedeme komplikovaná jednání s odbornou veřejností i z perspektivy evropského nařízení EHDS. Máme předpřipraveny veškeré podklady pro to, aby byly vydány národní standardy elektronického zdravotnictví u klíčových kategorií plus těch, které předpokládá evropská legislativa, tedy laboratorní výsledky, zobrazovací vyšetření, propouštěcí zpráva, ambulantní zpráva a pacientský souhrn. To je meta, od které se můžeme odrazit, abychom dokázali data efektivně sdílet mezi zdravotnickými zařízením,“ shrnul Foltýn. „Můžeme slíbit, že se v roce 2026 jednotlivé modality rozjedou naplno,“ dodal.
Jak na projektu kmenových registrů, tak na projektu standardů elektronického zdravotnictví se podílí společnost ICZ. Její ředitel produktového managementu Michal Schmidt na diskusi poznamenal, že šíře projektů, které aktuálně řídí Národní centrum elektronického zdravotnictví, nemá obdoby. „Neexistuje v Evropě za poslední léta tak široký projekt ve zdravotnictví, jako řeší tým Petra Foltýna,“ uvedl. Problematika standardizace elektronické zdravotnické dokumentace je komplikovaná i tím, že současně vznikají evropské standardy v souvislosti s nařízením EHDS. Doplnil, že i po odevzdání standardů bude potřeba dál pracovat na jejich vývoji.
Profesor Miloš Táborský, přednosta Kardiologické kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, který diskusní blok moderoval, zmínil další z probíhajících projektů, a to je ukotvení telemedicíny. „Pod hlavičkou NIKEZ (Národního institutu kvality a excelence zdravotnictví, pozn. red) postupně vznikají nové doporučené postupy, které reflektují evropská a americká doporučení. Transformuje se kreativita odborných společností do standardizovaného procesu. Byly schváleny nové doporučené postupy pro distanční medicínu. Budeme se snažit vnést jednotnost a pravidla jasné indikace a kontraindikace prováděných výkonů,“ uvedl Táborský.
Klimeš zmínil ještě jednu věc, která z jeho pohledu hýbe ÚZIS z oblasti elektronizace – letos představený koncept syntetických dat, který ústav vyvinul jako moderní nástroj, jak lépe poskytovat zdravotnická data analytikům. „Koncept je životaschopný a budeme ho rozvíjet,“ uvedl Klimeš. V principu to umožňuje analytikům namodelovat na šablonách naplněných syntetickými daty konkrétní požadavky, které ÚZIS zpracuje tak, aby ven poskytl jen výstupy odpovídající ochraně osobních údajů. Díky šablonám s podrobnými syntetickými daty mohou analytici svoje požadavky naformulovat mnohem přesněji, než kdyby měli k dispozici jen agregovaná data. A tak vypracovat kvalitnější analýzy. „Jsme schopni předávat data s plnou ochranou osobních údajů jednotlivých pacientů odborné veřejnosti, která je schopna počítat nové analýzy, které my bychom z kapacitních důvodů interně nebyli schopni udělat,“ uvedl Klimeš.
Na digitalizaci budou potřeba investice
„Po letech stesků na různých fórech se konečně dějí úžasné věci. Digitalizuje se na národní úrovni, připravují se afinitní domény, výměnné sítě, velké projekty…“ ocenil Ján Dudra, zástupce ředitele pro zdravotní služby Oblastní nemocnice Mladá Boleslav. „Chci ale upozornit na drobnost: dokud nezdigitalizujeme nemocnice i primární péči, nebudeme si mít co posílat,“ dodal. Varoval před pouhým převáděním papírových dokumentů na elektronické kopie a podotkl, že s digitalizací souvisejí náklady. Přechod na moderní chytré systémy si může vyžádat investice v řádu stovek milionů v jedné nemocnici, o dalším provozu a rozvoji nemluvě. „Úhradová vyhláška některé typy nemocnic velmi zásadně diskriminuje. Zjišťujeme, že nám neuhradí ani provozní náklady, a už vůbec ne rozvoj. Digitalizace je zejména o bezpečnosti pacientů, o kontinuitě péče. Přitom se dostáváme do velkého problému financovat digitalizaci na úrovni některých typů nemocnic,“ upozornil Dudra.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ve svém vystoupení v úvodu konference Zdravotnictví 2026 ocenil práci ředitele Foltýna. „Velmi si ho vážím, jsem rád, že jsem se trefil, když jsem ho vybral,“ řekl. Pro Válka je vlajkovou lodí aktuálních projektů digitalizace mobilní aplikace EZKarta. „Bude to kompletní zdravotnická dokumentace v elektronické podobě a průvodce lidí zdravotnictvím,“ uvedl Válek.