Přeskočit na obsah

Discovery Awards vyhrál onkologický výzkum

Dvě ze tří zdravotnických cen šestého ročníku Discovery Awards putují do Brna. Porota vybírala ze čtrnácti prací od dvanácti výzkumníků.



Imunitní systém se učí „pohlcovat“ nádorové buňky

Cenu v kategorii Základní výzkum v oblasti biomedicíny získala PharmDr. Jitka Palich Fučíková, Ph.D., z Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole za práci Význam imunogenní buněčné smrti pro prognózu a léčbu nádorových onemocnění.

Práce dokumentuje stěžejní roli kalretikulinu in vivo v léčbě pacientů s karcinomem plic (NSCLC) a akutní myeloidní leukémií (AML). Přítomnost kalretikulinu v nádorovém mikroprostředí je asociována s aktivací specifické protinádorové imunitní odpovědi a napomáhá identifikovat skupinu pacientů se signifikantně lepší prognózou onemocnění. Výzkum a vývoj nových diagnostických metod vedoucích k lepší identifikaci pacientů schopných odpovídat na imunoterapeutickou léčbu má celospolečenský význam. Přispívá ke zdraví populace a k podstatnému zkvalitnění života pacientů trpících nádorovými onemocněními, kteří jsou v současné chvíli léčeni řadou postupů se závažnými nežádoucími účinky (chemoterapie a radioterapie).

„Současné poznatky v oblasti nádorové biologie dokazují, že imunitní systém je schopen rozpoznávat nádorové buňky dříve, než se projeví jako klinicky závažné onemocnění, a tyto nádorové buňky dokáže odstraňovat,“ shrnuje východisko své práce doktorka Palich Fučíková. „Kalretikulin je protein, který se za fyziologických podmínek nachází uvnitř nádorové buňky. Během imunogenní apoptózy dochází k jeho vystavení na buněčném povrchu nádorových buněk, a pokud je přítomen na povrchu nádorové buňky, je schopen ve větší míře aktivovat buňky imunitního systému a zejména dendritické buňky, které jsou v zásadě schopné ‚pohlcovat‘ nádorové buňky. Tím, že je pohltí, se naučí je rozpoznávat a následně naučí ostatní buňky imunitního systému aktivovat imunitní odpověď proti těmto nádorovým buňkám,“ dodává.



Cílem výzkumu je „regulace“ nádorů

Cenu v kategorii Inovativní přístupy včetně prototypů a ICT řešení vyhrál doc. RNDr. Ondřej Slabý (Masarykův onkologický ústav; Masarykova univerzita, Středoevropský technologický institut) za práci Kombinovaný panel mikroRNA pro neinvazivní diagnostiku a prognostikaci kolorektálního karcinomu.

Ve studii, které se účastnilo celkem 430 pacientů a 370 zdravých dárců, tým Ondřeje Slabého vyvinul neinvazivní diagnostický test založený na detekci čtyř mikroRNA v krevním séru, umožňující s citlivostí 90 procent a specificitou 80 procent diagnostikovat u pacientů kolorektální karcinom. Diagnostický panel má velice dobré analytické parametry i v případě, že je použit pouze u pacientů v časném klinickém stadiu, což naznačuje jeho využitelnost pro zdokonalení screeningového programu. Výskyt kolorektálního karcinomu kontinuálně stoupá a od 90. let zaujímá Česká republika spolu s Maďarskem vedoucí postavení ve světových statistikách.

„Specifickým aspektem biologie solidních nádorů, kterým se zabýváme, jsou nekódující RNA. Bylo zjištěno, že téměř devadesát procent lidského genomu má schopnost být přepisováno do struktury RNA. A právě těch 88 procent RNA, které nejsou přepisovány do proteinů, představuje skupinu tzv. nekódujících RNA. Jejich hlavním úkolem je především regulační funkce a nádorová onemocnění nejsou ničím jiným než poruchou regulací – a to je hlavním cílem našeho výzkumu,“ shrnuje docent Slabý východisko oceněné práce. „Tím, že nekódující RNA jsou zapojeny do nádorové biologie, je zřejmé, že mohou být využity jako možné diagnostické nástroje, případně jako terapeutické cíle,“ dodává.



Adept na Nobelovku?

Zvláštní cenu získal Mgr. Martin Bartošík z centra RECAMO při Masarykově onkologickém ústavu za práci Elektrodový biočip pro detekci lidských papilomavirů. Nově navržené HPV testování se v porovnání s cytologií jeví jako spolehlivější způsob snižování incidence invazivního karcinomu děložního hrdla. Detekce přítomnosti HPV 16 nebo HPV 18 by tak odhalila případy s větším rizikem vzniku malignit, což by vedlo k důkladnější dispenzarizaci.

„Výzkum se zabývá detekcí tzv. nukleových kyselin pomocí elektrochemických metod. Ty mají v Česku velkou tradici, vezměte si příklad Jaroslava Heyrovského, který získal Nobelovu cenu v roce 1959 za objev polarografie,“ připomíná s úsměvem magistr Bartošík.

„Elektrochemické metody skýtají řadu výhod, asi největší z nich je relativně nízká cena v porovnání s jinými metodami. Také to je metoda rychlá. Oceněný projekt se zabýval detekcí virové DNA z lidských papilomavirů. HPV způsobuje řadu onemocnění, i nádorových, nejčastěji karcinom děložního hrdla u žen, současnou screeningovou metodou je cytologie, ale v posledních letech se ukazuje, že nemusí být dostatečně citlivá. Existují spolehlivé komerční testy, ale jsou zatím relativně drahé, proto vyvíjíme takové, které by mohly být masově dostupnější. Vycházíme z toho, že virová DNA je známá, známe její sekvenci, není tedy problém mít k dispozici DNA sondu, která specificky ‚chytí‘ jenom tu virovou DNA a nic jiného,“ vysvětluje.



Česko je špička v onkologii

„Posuzovali jsme i praktický přínos. Oceněné práce mají velký potenciál, mohly by přinést významnou úsporu ve zdravotnictví. Screening kolorektálního karcinogenu i detekce lidského papilomaviru jsou pro nás klíčové,“ stručně komentuje vítězné práce profesor MUDr. Roman Prymula, DrSc., náměstek ministra zdravotnictví a předseda odborné poroty Discovery Awards. Podle něho není vůbec náhodou, že velká část prací se letos zabývala onkologickými tématy – v tomto oboru Česko patří mezi světovou špičku.

Discovery Awards každoročně uděluje společnost Novartis mladým výzkumníkům do 40 let, kteří se zasloužili o výjimečný posun na poli výzkumu v oblasti medicíny a farmacie. Oba ocenění vědci získali po 100 000 korun. Zvláštní cenu udělovanou za ekonomický dopad na systém zdravotnictví nebo významný metodologický přínos podporuje částkou 50 000 korun Česká průmyslová zdravotní pojišťovna.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Tinnitus: co neškodí, je akceptovatelné

7. 12. 2021

Tinnitem trpěli Beethoven, Michelangelo, van Gogh, leccos o něm ví také třeba Michal Pavlíček nebo Jáchym Topol. Na to, zda jsou příčiny šelestu v…