Dlouhodobá nepřítomnost a rozsudek pro zmeškání

Fikce doručení
Za určitých okolností soud může zásilku považovat za doručenou, ačkoli se mu „nevrátí doručenka“ nebo se mu dokonce vrátí celá zásilka. Soudy zasílají fyzickým osobám zásilky buď tzv. obyčejnou poštou, nebo doporučeně (zpravidla s dodejkou, dříve doručenkou), nebo v těch nejdůležitějších věcech do vlastních rukou, a to na adresu jejich bydliště nebo místa podnikání nebo na pracoviště nebo kamkoli jinam, kde je naděje, že tam bude fyzická osoba zastižena (do lázní, do hotelu na dovolenou apod.).Není-li fyzická osoba na místě, kam jí je doručováno, zastižena, může se doporučená pošta (nikoli pošta do vlastních rukou) doručit i jiné osobě ochotné písemnost převzít a adresátovi odevzdat. Pokud doručovatel (ať již poštovní či soudní) osobu ochotnou zásilku převzít nenajde nebo jde-li o zásilku do vlastních rukou adresáta, může být zásilka uložena. Zásilky se ukládají u pošty (doručuje-li se prostřednictvím pošty) nebo u okresního soudu, v jehož obvodu je místo doručení (doručuje- li se prostřednictvím soudního doručovatele či justiční stráže). Doručovatel je povinen o uložení zásilky adresáta vhodným způsobem vyrozumět a vyzvat ho, aby si zásilku v tzv. úložní době vyzvedl. U doporučených zásilek se třetí den od uložení považuje za den doručení, u zásilek do vlastních rukou se za den doručení považuje desátý den od uložení (pokud zásilka byla uložena 1. 9., považuje se za den doručení 11. 9.) – tzv. fikce doručení.Podmínkou pro to, aby zásilka mohla být uložena a tedy mohlo dojít k fikci doručení třetím, resp. desátým dnem po uložení, je, že se adresát na místě, kam je mu doručováno, zdržuje v den, kdy mu tam je poprvé doručováno. O tom, zda se adresát na místě doručení zdržuje, by se měl doručovatel přesvědčit, např. tím, že jméno adresáta je uvedeno na zvonku či na schránce; měl by také přihlédnout k tomu, zda je pravděpodobné, že se v místě zdržuje i v ten konkrétní den (byť v okamžiku doručování není doma). Těžko se domnívat, že se tam adresát zdržuje, když jeho schránka „přetéká“ poštou, když schránka je u domu, který je evidentně opuštěný či na kterém probíhá zásadní rekonstrukce, nebo když adresáta v místě doručování nikdo nezná. Podmínka, že se adresát v místě doručování skutečně zdržuje, nemůže být splněna v případě, kdy se adresát v místě doručování nezdržuje dlouhodobě (pobyt v zahraničí, odstěhování se), ale ani tehdy, když se zde nezdržuje jen krátkodobě, po dobu několika dnů, např. z důvodu služební cesty, hospitalizace, dovolené.Smutnou pravdou bohužel je, že v případě doručování prostřednictvím pošty doručovatelé zdržování se v místě často nezjišťují; „hřeší“ na to, že zákon stanoví tzv. vyvratitelnou domněnku – není-li prokázán opak, má se za to, že se adresát v místě doručení zdržoval. Pokud si tedy adresát zásilku nevyzvedne, protože se v místě doručování nezdržoval, musí pak, zpravidla v souvislosti s podáním opravného prostředku (např. právě proti rozsudku pro zmeškání nebo proti uložení pořádkové pokuty za to, že se někam bez omluvy nedostavil), prokázat, že se v místě doručování nezdržoval.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2005, strana 26

Zdroj: