Přeskočit na obsah

Do AT ambulance se dostane jen šťastný pacient

Prezidentem XVII. konference Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP a 50. ročníku celostátní konference AT sekce Psychiatrické společnosti ČLS JEP byl MUDr. Petr Popov, primář Oddělení pro léčbu závislostí VFN v Praze a předseda Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP. Přímo v Seči, kde se akce konala, s ním MT hovořila nejen o tématech odborného setkání, ale i o závažnosti škodlivého užívání drog a závislostí v celém Česku.

* Proč jste jako hlavní a jednotící téma této konference zvolili právě veřejné zdraví?


Chceme upozornit na to, že závislost se netýká jen úzké skupiny lidí, netýká se jen závislých nebo těch, kdo mají v důsledku abusu poškozené zdraví, ale týká se nás všech, celé populace. Týká se i těch, kdo jsou v kontaktu s uživateli, jde například o pasivní kouření, o lidi, již jsou v kontaktu s osobami závislými na alkoholu, či jiných drogách, nebo těmi, kteří mají alkoholem poškozené zdraví. Kouření, škodlivé užívání alkoholu a jiných drog a závislost na těchto látkách zatěžuje celou společnost. Problém není dostatečně reflektován ani dostatečně řešen. V současnosti se řeší jen ty nejpalčivější následky, prevence je zcela podceňována a realizována nedostatečným způsobem. Nutno také zdůraznit, že dobrá prevence zahrnuje jak legální, tak nelegální drogy.

* Při slově drogy si méně poučený člověk představí "tvrdé drogy" typu heroinu, pervitinu a podobných látek. Ale co si představit pod pojmem legální drogy?

Jde o terminologický problém, v současnosti spíše hovoříme o drogách nelegálních a legálních, k nimž počítáme alkohol a tabák. Neříkáme tvrdé drogy, ale kdybychom zůstali u této terminologie, pak musím upozornit, že alkohol je tvrdá droga, i když je legální.

* Vedle tabáku je alkohol podle WHO hlavním škůdcem zdraví. V dokumentu, jejž WHO vydala v únoru tohoto roku, je ČR s průměrnou spotřebou 16,2 litru čistého alkoholu na osobu starší 15 let na druhém místě ve spotřebě této drogy. Jsme na tom skutečně tak zle?


Konkrétní pořadí v tomto žebříčku a údaje o zkonzumovaném množství alkoholu do značné míry záleží na kvalitě poskytnutých statistických informací. Konzumace alkoholu je však bezesporu velký problém České republiky. Zatímco o uživatelích nelegálních drog máme poměrně přesné statistické informace, každý rok je publikována obsáhlá zpráva o stavu ve věcech nelegálních drog v ČR, žádná taková souborná zpráva o stavu ve věcech alkoholu a tabáku v ČR publikována není.

* Takže nevíme, kolik u nás žije lidí, kteří nadměrně konzumují alkohol?

U nelegálních drog víme, že jejich problémových uživatelů bylo v ČR v roce 2009 zhruba 37 500. U alkoholu se domníváme, že minimálně 10 % dospělé populace má vážné problémy související s nadměrnou konzumací alkoholu. Jde jak o závislé, tak lidi, kteří mají v důsledku nadměrné konzumace vážně poškozené zdraví.

* Alkoholem poškozené zdraví tedy může mít i uživatel alkoholu, aniž by byl závislý?

Ano, alkoholismus v současném pojetí zahrnuje nejen samotnou závislost, ale i rizikové vzorce pití - škodlivé pití. K závislosti ani nemusí dojít, ale na cestě "k závislosti" již dochází k vážným poruchám zdraví jak fyzického, tak duševního.

* Co je nutné učinit, aby se snížil výskyt škodlivého pití?

V první fázi je nezbytně nutné problém pojmenovat, aby si lidé uvědomili, že alkohol není neškodná látka, ale potenciálně tvrdá droga, jejíž škodlivé užívání je může vážně ohrozit. Nikdo nemůže ani odhadnout u konkrétního jedince, kde je ta správná hranice, za níž už hrozí poškození či závislost. Platí však, že čím vyšší je spotřeba alkoholu, tím je vyšší riziko výskytu všech důsledků škodlivého pití.

* Jak spolupracujete s praktickými lékaři?

Na tomto poli máme ještě velké rezervy. Adiktologická odborná obec není velká, řeší problematiku rozvinutých závislostí, která je velmi rozsáhlá a na níž se vyčerpává naše energie. Je však zcela jasné, že praktičtí lékaři mohou sehrát klíčovou roli v úvodní fázi, kdy dochází k počátečním změnám u lidí, kteří zatím nejsou závislí. Mohou je zásadním způsobem ovlivnit. Upozorní pacienta na to, že některé jejich potíže či výsledky pomocných laboratorních a jiných vyšetření mohou mít souvislost s konzumací alkoholu. Praktický lékař je obvykle člověk, k němuž má pacient důvěru, k němuž má nejblíže.

* Existuje doporučený postup prevence poškození alkoholem?

Ano, existuje, a je dokonce zakotven v zákoně č. 379 Sb. Podle tohoto zákona by měl každý lékař, všeobecný, či specialista, pracující v ambulanci, na klinice, či v nemocnici, provádět tzv. minimální intervenci, tj. aktivně se ptát na kouření, pátrat po možném škodlivém pití či užívání jiných drog a upozornit na rizika, poučit pacienta, že jeho problémy souvisejí s kouřením, se škodlivým užíváním alkoholu či jiných psychoaktivních látek, včetně návykových léků. Někdy je tato informace od lékaře, ke kterému má pacient důvěru, dostatečná, aby sehrála klíčovou roli v dalším osudu pacienta. Důvěra v lékaře hraje významnou roli i v následném zajištění či zprostředkování specializované péče, resp.léčby závislosti v případě potřeby.

* Pro mnohé představuje útočiště tzv. AT ambulance. Máme jich dostatek?

Do ambulance pro léčbu alkoholismu a jiných toxikomanií (AT ambulance) se dostane jen pacient, který má štěstí, že se v jeho blízkosti AT ambulance vůbec vyskytuje. Těchto specializovaných pracovišť je v ČR kritický nedostatek. Až do počátku 90. let bylo alespoň jedno v každém okrese, jejich síť byla dostatečně hustá, ale zbylo nám z ní jen torzo.

* Dovedete říci, proč tomu tak je?

Počátkem 90. let skončila pozornost státu k tomuto problému, stát přestal vnímat problematiku veřejného zdraví v této oblasti i závažnost problematiky alkoholismu a dalších toxikomanií. Republika je podepsána pod řadou mezinárodních smluv, jež stejně nedodržuje a nenaplňuje, některé raději nepodepsala, a pokud ano, tak je neratifikovala. Máme například rámcovou úmluvu o tabáku, která v ČR jako v jedné z posledních zemí stále není ratifikována, ani realizována. Tím se dostáváme opět k podceňovanému veřejnému zdraví, pro změnu ze strany Parlamentu.

MUDr. Marta Šimůnková

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené