Do ciziny? Češi jen nakrátko
Po našem vstupu do Evropské unie panovaly v určité části odborné veřejnosti obavy, že do zahraničí zamíří velké množství našich zdravotníků. Skeptici však poukazovali na nedokonalou znalost angličtiny v řadách našich lékařů a sester. Jak hodnotíte jazykovou vybavenost uchazečů patnáct let po revoluci?
Musím se přiklonit spíše na stranu skeptiků. U velkého množství našich uchazečů angličtina bohužel není dobrá. Snažíme se to řešit tak, že pro budoucí uchazeče pořádáme jazykové kursy, kde vyučují někteří naši klienti, kteří se už ze zahraničí vrátili.Jaké požadavky by měl splňovat ideální uchazeč o práci v zahraničí?
Největší zájem je o zkušené, nejlépe druhoatestované lékaře pracující ve fakultních nemocnicích nebo na jiných špičkových pracovištích. Vítány jsou zahraniční zkušenosti například v podobě zahraniční stáže či účasti na odborném kongresu nebo publikace v zahraničním odborném časopise. Ceněna je také účast na různých grantových projektech nebo studiích. Základním předpokladem je samozřejmě velmi dobrá znalost cizího jazyka, nejčastěji angličtiny, doložená nejlépe výsledky testů IELTS nebo TOEFL. Preferováni jsou hlavně zástupci oboru ARO a intenzivní medicíny, neonatologové, cévní chirurgové, kardiochirurgové atd. Zvláštní kapitolou jsou stomatologové, o ty je v zahraničí tak velký zájem, že například v Anglii bez problému uplatníme absolventy i s minimální tříletou praxí. Důležitou součástí výběru vhodného kandidáta jsou také osobnostní předpoklady. Budoucí zaměstnavatelé většinou hledají lékaře na pozice „consultant“, „assistant consultant“, tedy vedoucí oddělení nebo primáře, kteří musejí mít u svých podřízených dostatečný respekt. Vyžaduje to nejen asertivní chování, ale kandidát musí přesvědčit zaměstnavatele o tom, že změna je pro něj vhodná a že se uchazeč v nových podmínkách dokáže adaptovat. S osobnostními předpoklady také úzce souvisí dobrá komunikace lékaře s pacienty. Na tuto oblast kladou v zahraničí velký důraz a při přijímacích pohovorech bedlivě sledují, jak uchazeči reagují v modelových situacích. Jestliže zjistí nedostatky v komunikaci s pacientem, kandidáta z výběru většinou vyřadí. Také se často stává, že pokud nemohou vybrat kandidáta, který splňuje všechny požadavky, raději nechají místo neobsazené a hledají dál.Znamená to tedy, že mladší lékaři nemají šanci se v zahraničí uplatnit?
Šanci získat zajímavé zaměstnání mají také, ale musejí počítat s tím, že o pozice řadových lékařů je daleko větší zájem, proto v této oblasti panuje obrovská konkurence.S jakými nejčastějšími nedostatky se u uchazečů setkáváte?
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2005, strana 11
Zdroj: